Také si, stejně jako já, kladete otázky po tom, jak se v práci, ve které trávíte osm hodin denně, můžete setkávat s Bohem a co má vaše práce společného s Božím dílem? Pracujete v nějaké profesi, kde to není na první pohled zřejmé? Ptáte se, kde je technika v Bibli a co má vědecký a technický pokrok společného s Bohem?

Autor v návštěvnickém centrum Jaderné elektrárny Temelín

Inspirací a podkladem k hledání odpovědí nám mohou kromě Bible samé být také sociální encykliky, zejména encyklika Laborem exercens Jana Pavla II.. Ta se hodně věnuje spolupodílení se na Božím díle stvoření a vykoupení skrze lidskou práci a papež v ní volá po vytvoření spirituality práce, která by pomohla lidem přiblížit se Bohu, prohlubovat přátelství s Kristem a podílet se na Božích plánech se světem a člověkem. 

Vyjdeme-li z těchto textů, dá se ukázat, že duchovní život a práci lze propojit rozvojem ctností a oné spirituality práce, po které volal Jan Pavel II. a která vychází ze skutečnosti, že jsme stvořeni k Božímu obrazu a že máme napodobovat Boha v práci i v odpočinku, a také z křestního pomazání na kněze, proroka a krále. Svojí prací můžeme rozvíjet a doplňovat Boží dílo stvoření. Přitom prací tu lze rozumět zaměstnání nebo podnikání v současných, nejen pomáhajících profesích - tedy jak třeba ve zdravotnictví nebo ve školství, tak i ve vědě a výzkumu, programování, účetnictví nebo mnohých a mnohých dalších profesích. Lze do ní zahrnout i různé domácí práce.

Důležitá je možnost mluvit o práci v církvi. Snad se ptáte, co má s Bohem společného práce vojenského velitele, ale dodnes při každé mši svaté opakujeme slova jednoho římského setníka, který si pomohl analogií se svou prací velitele a vyjádřil víru tak velikou, že Ježíš takovou neviděl ani v Izraeli. 

Podobně je nesmírně důležité vnímat provázanost naší práce a práce druhých. Jan Pavel II. tu mluví o dvou pokladnicích, do kterých svojí prací pronikáme. Je to jednak pokladnice přírodních zdrojů, které mohou zahrnovat i blízký kosmický prostor, z nějž jsme vyčetli mnohé fyzikální zákony, nebo naopak mikrosvět, a dále pokladnice toho, co již vypracovali jiní. A tak když maminka vaří dětem jahodové knedlíky, proniká do obou pokladnic - jak těch přírodních zdrojů, tak také pokladnice znalostí, které plody jsou jedlé, receptů i třeba toho, že si mohla koupit již hotovou mouku, kterou někdo jiný vyrobil z obilí, které zase někdo jiný vypěstoval. 

Velkou otázkou pro mě dlouho byl vztah k technice, která je součástí mnoha soudobých profesí. Zdálo se, jako by z toho všeho byla nějak opominuta, nakonec jsem však zjistil, že je přítomná již v Bibli. Pochopitelně ne rychlovlaky, mobilní telefony nebo kosmické lodě, ale rozhodně tam najdeme mnoho techniky, která již tehdy existovala. A tak se námořní loď stává předmětem úžasu pro pisatele knihy Přísloví i základem obrazu církve jako Petrovy bárky. Za mnoha odkazy na dům, chrám či úhelný kámen snad můžeme hledat nejen domky s rozebíratelnou střechou, kterou lze spustit ochrnutého, ale také obrovské a technicky velmi vyspělé stavby měst jako Korint nebo Atény, které jistě viděl apoštol Pavel. Ve vztahu k současné technice si pak můžeme připomenout krásná slova svatého Jana XXIII, jimiž v encyklice Pacem in terris oceňuje vědecký pokrok a technické vynálezy jako něco, co ukazuje velikost a moudrost Boží i důstojnost člověka. Nepřekvapí, že zároveň varuje i před možnostmi zneužití tohoto pokroku, zejména v závodech ve zbrojení, vždyť encyklika vyšla půl roku po kubánské raketové krizi.

Bylo by toho mnoho co říci k tomuto tématu. Pokud máte zájem dozvědět se více, pak je právě pro vás určena přednáška, kterou jsem na toto téma měl pro místní pobočku České křesťanské akademie v Letohradě, jíž děkuji za záznam. Má sloužit hlavně jako inspirace vlastního hledání a rozvíjení, odpovědi na některé otázky totiž závisí na vašem vlastním, osobním povolání.