Jak zvládnout vysokou školu a ještě si ji užít?

V těchto dnech začíná na vysokých školách nový semestr. Pro ty, kteří se na vysokou školu dostali letos na jaře, je to začátek nové životní etapy, kdy je čeká bydlení o samotě, stěhování do cizího města a nové výzvy. Ať už jste nervózní prvák, nebo ostřílený mazák, tady jsou tipy, jak z vysokoškolského studia vytěžit co nejvíc.

Jedno z velkých úskalí, na které studenti narazí, je to, že vysokoškolské studium má oproti středoškolskému diametrálně odlišný charakter. Samozřejmě se to liší fakulta od fakulty, ale obecně se dá říct, že během semestru chodíte na přednášky, kde se po vás toho většinou moc nechce, a nakonec skládáte ve zkouškovém období zkoušky ze všech předmětů. Občas je to proložené nějakou seminární prací nebo referátem, které musíte odprezentovat během semináře. Tenhle systém může svádět k tomu, že mají studenti během semestru nohy nahoře a pak se na ně o zkouškovém navalí tolik povinností, že absolutně nestíhají a hroutí se z toho.

V první řadě si udělejte přehled v tom, co se po vás v jednotlivých předmětech chce a nenechávejte plnění úkolů na poslední chvíli. Nejspíš to slyšíte ze všech stran, ale opravdu se vyplatí dělat věci průběžně. Velmi pravděpodobně bude chtít velká část vyučujících odevzdat seminární práce před začátkem zkouškového období. Rozhodně se nevyplatí podceňovat plánování a time managment. Pokud jste si až do teď vystačili s tím, že jste si všechno pamatovali, teď nejspíš přišel čas na pořízení diáře nebo kalendáře v mobilu. Nenechte se uchlácholit tím, že leden je ještě daleko.

Pravděpodobně budete mít po prvních hodinách, kdy budete poslouchat, co všechno se po vás v daných předmětech chce, pocit, že je toho až příliš. Rozdělte si velké úkoly na menší, dílčí úseky, které se snáze plní. Může to vypadat děsivě, když zjistíte, že máte během jednoho semestru napsat třeba pět seminárek, jejichž společný rozsah se hodně přibližuje rozsahu bakalářky. Když si to rozdělíte na rešerši, postupné studium literatury, vytvoření osnovy a psaní po částech, už to tak hrozivé nebude.

Studentský život a volný čas

Rodiče vám nejspíš před odjezdem na kolej udělali přednášku o tom, že nemáte chodit po hospodách a máte se radši učit. Zcela upřímně vám ale můžu říct, že pokud strávíte celé studium zavření v knihovně nebo na kolejích s nosem zabořeným v knížce, tak toho dost možná budete litovat. Pasování prváků, půlení semestru, Majáles, Hospodský kvíz, koncerty... V univerzitních městech se neustále něco děje a nemusí to být jen akce spojené se školou. Pokud by náhodou žádná zajímavá akce zrovna nebyla, vždycky si můžete jít jen tak sednou do hospody, vinárny, čajovny...

Na výšce jsou totiž vašimi spolužáky lidé, kteří mají velmi často podobné zájmy jako vy, a navíc jste už všichni dospělí. Na základní a střední škole ještě pořád dospíváte a měníte se, proto mají tato přátelství menší potenciál vydržet. Na vysoké škole nejspíš potkáte přátele (někteří i partnera), kteří vám zůstanou na celý život. Byla by škoda si tuhle příležitost nechat ujít jen proto, že jste každý večer seděli nad učením a odreagovávali se u Netflixu místo toho, abyste šli poznávat nové lidi a budovat přátelství.

Nová přátelství můžete navazovat i mimo okruh svých spolužáků. Stačí se jen podívat, co za spolky, kluby a studentské organizace funguje na vaší škole. Pokud hledáte něco duchovního, určitě se mrkněte, jestli u vás funguje Vysokoškolské katolické hnutí (VKH), které pořádá studentské bohoslužby a další akce.

A pokud byste svůj volný čas během studia chtěli využít nějak smysluplně, vždycky se můžete vrhnout na dobrovolnictví. To může v nějaké formě organizovat buď přímo vaše škola, nebo se podle svých zájmů zapojte do různých organizací ve městě, kde studujete. Vysokoškolský rozvrh bývá flexibilní, takže se vám do něj vejde jedna, dvě hodiny týdně, které můžete věnovat třeba návštěvám opuštěných seniorů nebo doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Záleží jen na vás, co vám přijde jako smysluplná činnost. Zajímavé dobrovolnické programy má například Maltézská pomoc, která působí napříč celou republikou.

Zapojte se a využijte příležitosti

Erasmus, stáže, výjezdy, konference… Univerzity nabízí spoustu příležitostí, jak získat zkušenosti ve svém oboru nebo vyjet do zahraničí. Nebojte se toho, protože je to skvělá příležitost, která vám rozšíří obzory. Zahraniční studium vám umožní procvičit si jazyk, stáž vám získá praxi a bude z ní zajímavá položka v životopise. Nebudeme si nic nalhávat, při hledání práce samotným titulem totiž příliš neohromíte, ale zajímavá zkušenost vás může odlišit od ostatních uchazečů.

Vysoké školy také nabízejí výuku mnoha cizích jazyků a možnost udělat si různé jazykové certifikáty, velmi často za zvýhodněné studentské ceny. Vyplatí se popřemýšlet o tom, jestli by nestálo zkusit si udělat certifikát nebo se přihlásit na kurz, abyste si zlepšili svoje jazykové znalosti. V dnešním globalizovaném světě se určitě neobejdete bez angličtiny. (Občas to dokonce vypadá, že už je znalost angličtiny považovaná za samozřejmost.) Pokud k tomu zvládnete ještě jeden světový jazyk, otevřou se vám další možnosti.

Katedry také dost často pořádají různé konference, které jsou studenty opomíjené. Většinou to jsou menší, komorní akce, kde si poslechnete novinky ve výzkumu a možná vás tam napadne nějaké zajímavé téma na diplomku nebo bakalářku. Také vyučujícím ukážete svůj zájem o obor. Zní to jako šplhání, ale na malých oborech si vyučující pamatují, kdo se ve škole objevoval pravidelně a kdo chodil jen ke zkouškám a na výuku s povinnou docházkou.

Pokud máte pocit, že žádnou příležitost nemáte, prostě si ji vytvořte. Zeptejte se na katedře, jaké máte možnosti, napište e-mail… A nejlepší je to samozřejmě osobně, takže pokud budete mít nějakou přednášku či besedu se zajímavým odborníkem z praxe, nebojte se zeptat. Moji spolužáci se takhle dostali na praxi do Českého rozhlasu. Stačilo se jen zeptat šéfredaktora, který nám přijel na katedru žurnalistiky přednášet o tom, jak to u nich chodí. Samozřejmě to ne vždycky bude tak snadné, ale za zeptání nic nedáte.

Prostě myslete na budoucnost. Neříkejte si, že ještě studujete, tak je předčasné řešit práci a myslet na to, co bude za pár let. Ono to nakonec uteče velice rychle, tak abyste pak nezjistili, že sice máte titul, ale jinak nemáte nic relevantního, co byste si mohli napsat do životopisu. Nemusíte se předřít, on vám totiž i měsíc o prázdninách na stáži nebo pár hodin měsíčně na brigádě v oboru dá hrozně moc.

Nezapomeňte na (psychické) zdraví

Studium na vysoké škole je psychicky vyčerpávající. Každý zvládá stres jinak, ale mnoho studentů zažije během studia náročné chvíle. Tím vás nechci strašit. Tím vám chci říct, ať se o sebe během studia dobře staráte, umíte si udělat čas na svoje koníčky a odpočívat. Z vlastní zkušenosti vím, jak je během vysedávání v knihovně snadné zapomenout na to, že tělo také potřebuje pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. Poněkud bojové podmínky na kolejích svádí k tomu, aby si člověk uvařil špagety s kečupem nebo zalil horkou vodou instantní čínské nudle místo toho, aby si dal kvalitní jídlo s vyváženým množstvím živin…

Univerzity také často nabízejí různé poradenství pro studenty, včetně toho psychologického. Pokud budete mít pocit, že je toho na vás až příliš, nestyďte se vyhledat pomoc. Je lepší řešit tyhle věci včas než se pak sesypat před státnicemi, nebo neudělat státnice kvůli tomu, že jste byli vystresovaní. Tak s dobrou náladou do nového semestru!