I Ježíš říká, že mám milovat sám sebe

„Já potřebuju nejdřív opečovat sama sebe,“ řekne nám kamarádka, s kterou jsme chtěli jet pomáhat jiné kamarádce. Zřejmě ji návštěva někoho, kdo je unavený z péče o malé děti, nenaplňuje a sílu čerpá v procházce po městě a čtení knížky v kavárně. „Musím sám někde čerpat!“ prohlásí kamarád a odejde si zaběhat. Péče o sebe sama se stala jednou z priorit. Když nebudu v pohodě, nebudu nikomu užitečný. Jsem zodpovědný sám za sebe. Napřed musím být šťastný a spokojený já a teprve pak můžu dělat něco pro ostatní. Vždyť je to i v Bibli: bližního mám milovat jako sám sebe. Takže napřed musím milovat sebe, jinak nebudu moci milovat bližního.

Opravdu to v té Bibli je. A ani si to nevymyslel Ježíš, když se ho farizeové ptali, které přikázání je v celém Zákoně nejdůležitější. Opravdu citoval, co ve Starém zákoně stojí. „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. … Druhé je podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe.“ Není to v tom Mojžíšově zákoně takhle vedle sebe, je to jednou v páté, podruhé v třetí knize Mojžíšově, ale oba výroky tam můžete najít. Člověku se uleví, že ze všech těch konkrétních pravidel Ježíš zmiňuje zrovna ty obecné, které vypadají snadné. Nezáleží tolik na tom, jestli zvládneme někam chodit nebo naopak nechodit, něco zabíjet nebo nezabíjet, něco budovat, bořit, jíst nebo se tomu vyhýbat. Záleží na tom, jak budeme milovat. To je přece jednoduché! K splnění úkolu stačí trocha našich emocí! To přece nic není, navíc se to dá těžko měřit, takže musí stačit, že chceme milovat.

Jenže Ježíš neříká, že ta dvě přikázání nahrazují Zákon. Říká, že Zákon a Proroci, svatá písma, na těchto dvou přikázáních stojí. Že bez nich je nemůžeme pochopit. Ty knihy jsou plné jednotlivých přikázání, jak jednoznačně formulovaných do příkazu nebo zákazu, tak příběhů, z kterých si můžeme ta Hospodinem prosazovaná pravidla zapamatovat. V dnešním prvním čtení slyšíme ukázku: Neutiskuj přistěhovalce. Neubližuj vdovám a sirotkům. Nepůjčuj na úrok. A nejsou to jen tak nějaká vyslovená doporučení, uděláš mi radost, když to takhle budeš dělat. Hospodin nenechává nikoho na pochybách, jak vážně ta pravidla myslí: Kdyby si u mě stěžovali, že kvůli vám trpí, vzplanu hněvem a zahubím vás mečem, z vašich žen budou vdovy a z vašich dětí sirotci, budete vyhnanci a budete si muset půjčovat. Pokud nebudete mít soucit, budete sami soucit potřebovat.

Hospodin není bůh, který vyžaduje vše pro sebe, kterému má svět sloužit, který jediný si zaslouží úctu. Lidé nejsou jeho otroci, ale jeho děti. Přivedl je na svět, protože je dokonalý – a bez láskyplného vztahu nikdo dokonalý být nemůže. Nestojí jen o to, aby lidem záleželo na něm, ale i jemu záleží na lidech. A přeje si, aby lidé měli stejné vztahy i mezi sebou. Vztahy plné lásky a úcty.

Pokud dnes posloucháme zprávy o běsnění teroristů, občas padne zmínka o tom, jak stupňovali utrpení svých obětí tím, že se musely dívat, jak umírají jejich blízcí. Vidět trpět toho, koho miluji, je horší než vlastní utrpení, než vlastní smrt. Pokud nějaký člověk kvůli nám trpí, trpí i jeho Otec, který ho poslal na svět učit se lásce. A pokud urážíme Otce, trpí jeho děti, které ho milují.

Milovat druhé znamená vidět v nich milované děti Boží. Chtít pro ně to, co si pro ně přeje On. Žít tak, aby si nikdo nemusel Hospodinu stěžovat na své strádání, ale abychom mohli nás láskyplný trojstranný vztah sdílet.

Snažit se milovat napřed sám sebe, abych mohl milovat druhé, není možné. Dávat sám sobě najevo svou lásku tím, že si budu dělat spoustu radostí, je absurdní. Milovat někoho primárně neznamená chtít, aby se měl dobře, aby byl spokojený a veselý. Milovat někoho znamená uznat, že ho miluje Bůh. Uznat, že Bůh chce, aby ten člověk byl součástí láskyplných vztahů. Milovat sebe tedy neznamená dělat si spoustu radostí, ale uvědomovat si, že jsem milován Pánem světa. Učit se mít se rád znamená učit se tohle vědomí přinést do každého okamžiku svého dne. A z tohoto vědomí čerpat sílu, kterou každý den potřebujeme.

30. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Ex 22,20-26
Kdybyste ublížili vdově a sirotku, vzplane můj hněv proti vám.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Toto praví Hospodin:
    "Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi.
    Neubližujte vdově a sirotku. Kdybys jim ublížil, že by si mně stěžovali, uslyším jejich stížnost, můj hněv vzplane, zahubím vás mečem, a vaše ženy budou vdovami a vaši synové sirotky.
    Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který bydlí vedle tebe, nechovej se k němu jako lichvář. Nežádej od něho úrok. Vezmeš-li si jako zástavu plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. Je to pro něho jediná pokrývka, plášť ,pro jeho tělo. V čem by měl spát? Bude-li si mně stěžovat, uslyším ho, neboť jsem soucitný."

Žl 18 (17), 2-3a. 3bc-4. 47+51ab Odp.: 2
Odp.: Miluji tě, Hospodine, má sílo!

Miluji tě, Hospodine, má sílo, Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!
Odp.
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, a od svých nepřátel budu vysvobozen.
Odp.
Ať žije Hospodin, požehnána bud' moje Skála, sláva bud' Bohu, mému spasiteli! Veliká vítězství jsi popřál svému králi, dáváš přízeň svému pomazanému.
Odp.

2. ČTENÍ 1Sol 1,5c-10
Obrátili jste se od model, abyste sloužili Bohu a vyčkávali jeho Syna.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Bratři!
    Vy sami víte, jak jsme se chovali mezi vámi kvůli vám. A vy jste napodobovali nás i Pána, přijali jste nauku, třeba v mnohém soužení, s radostí Ducha svatého, takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii a Achaji.
    Od vás se přece slovo Páně rozšířilo nejen po Makedonii a Achaji, ale i po všech místech se roznesla zpráva o tom, že jste uvěřili v Boha, takže my o tom už nemusíme nic říkat. Vždyť tam lidé sami o tom vypravují, jakého přijetí se nám u vás dostalo a jak jste se od model obrátili k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a pravému a vyčkávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše; ten nás vysvobozuje od blížícího se (Božího) hněvu.

EVANGELIUM Mt 22,34-40
Miluj Pána, svého Boha, a svého bližního jako sám sebe.

Slova svatého evangelia podle Matouše.
    Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se u něho a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých, a zeptal se: "Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?"
    Odpověděl mu: "'Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."