Skauty si každý spojuje především s pobytem v lese. Skauti vážou uzly, rozdělávají oheň jednou sirkou a dorozumívají se morseovkou. Možná jsou tací, kteří si s tím vystačí, ale rozhodně to není všechno, co se jim v rámci jejich organizace nabízí. Jednou z akcí, kde je možné se dovědět leccos z historie, psychologie, pedagogiky, sociologie nebo třeba etiky je seminář Ekumenické lesní školy, který se bude konat za začátku února na Fortně. Představil nám ho jeden z organizátorů Václav Novotný.

Když si člověk na internetu najde Ekumenickou lesní školu, nic moc se o ní nedozví – jsou tam jen pozvánky na jednotlivé akce, archiv příspěvků, medailonky instruktorů, ale o samotné instituci ani slovo. Wikipedie je v tomto vstřícnější, praví, že jde o vzdělávací instituci Junáka, funguje od roku 1947, uvádí pár jmen, ale zase tam není ani slovo o semináři. Můžeš, prosím, pár větami představit Ekumenickou lesní školu jako takovou?

To je velmi dobrá otázka. A abych se přiznal, trochu na tělo, protože přesně vystihuje naši slabinu. Víme, že komunikace nám v posledních letech moc nešla, ale snažíme se o nápravu. Lesní škola jako vzdělávací kurz pro věřící skautské vedoucí vznikla v roce 1947 a přes všechny zákazy skautování a náročná období vydržela dodnes. Což určitě vypovídá mnohé o její kvalitě. Dlouhá tradice s sebou určitě nese odpovědnost pečovat o to, co vytvořili naši předchůdci, ale na druhou stranu může přinášet i zajímavé výzvy. Zejména v dnešní době, kdy se snažíme oslovit mladou generaci s daleko širším rozhledem a úplně jinými životními možnostmi, než měli naši předchůdci. Snažíme se najít cestu jak spojit naše hodnoty, na kterých jako ELŠ stojíme, s moderním přístupem, který dokáže oslovit právě mladé vůdce.

Lidé, kteří o ELŠ nikdy neslyšeli, si ji mohou plést s lesními školkami, tedy mateřskými školami založenými na pobytu v přírodě. S těmi ale Ekumenická lesní škola nijak nesouvisí. Můžeš popsat, jak vypadá skautská lesní škola, co je její náplní a pro koho je určena?

Ano, to je pravda, nesouvisí. Mluvit skautskou terminologií mimo skautské prostředí je někdy obtížné a musíme si na to dávat pozor. Ne všichni totiž znají všechny skautské pojmy a názvy a někdy, jako právě v případě lesních škol, to může být matoucí. Skauting je komplexní výchovný systém, který funguje již více jak 110 let. Jeho hlavním posláním je rozvíjet mladého člověka po všech jeho stránkách, tedy fyzické, duševní i duchovní. Aby na takto náročnou výzvu byli skautští vedoucí připraveni, naše organizace připravila celý systém vzdělávání. Do tohoto systému patří právě i lesní školy. Jejich cílem je vzdělávat skautské vedoucí, kteří chtějí získat nové zkušenosti a dále se rozvíjet. Během pobytu v přírodě (proto lesní) prohlubují své znalosti získané na vůdcovském kurzu. Lesní škola není pro vůdce nezbytná z formálního hlediska (narozdíl od tzv. čekatelského a vůdcovského kurzu); jezdí na ni především ti, kdo berou svou práci v Junáku opravdu vážně a plánují se jí věnovat dlouhodobě. Jednou z těchto škol je i naše Ekumenická lesní škola.

Víš, co bylo motivem zakladatelů? Pro jaké lidi ELŠ vznikla a co měla absolventům dát, jak je vybavit, pro co připravit?

Lesní škola vznikla v roce 1947 a s krátkými přestávkami působí dodnes. Založili ji bývalí skauti Legio Angelica v čele s Janem Remišerem - Lonem. Během jejího působení se v ní vystřídalo mnoho skautských osobností a vzorů. Jako příklad mohu uvést Miloše Blažka - Merkura a Zdeňka Zeleného - Káďu, kteří za svoje působení nejen v lesní škole získali Řád svatého Řehoře Velikého. Nebo Petra Hájka - Balůa, výborného pedagoga z Chotěboře, který napsal mnoho skautských metodik a pozitivně ovlivnil mnoho skautských vedoucích. Lesní škola, i díky bratrům zakladatelům, stojí na pevných základech tří principů skautingu a vychází z křesťanských základů.

Legio Angelica - to je téma na samostatný rozhovor, takže pokud to v čtenářích vzbudilo zvědavost, necháme je teď, ať si najdou základní informace na internetu. Proč se ale Ekumenická lesní škola jmenuje ekumenická? 

Po roce 1990, kdy došlo k obnově skautské organizace, došlo i k obnově lesních škol a jejich pojmenování po místě, ve kterém působí. A protože tu už byla jedna Pražská lesní škola, instruktoři se rozhodli pro název Ekumenická. A to jednak kvůli tomu, aby se přihlásili ke křesťanským základům, ale také kvůli tomu, že ekumenismus byl v té době velmi akcentovaným tématem. My chceme v tomto odkazu dále pokračovat a na ekumenismus a širší křesťanský základ navazovat.

Co všechno se pod hlavičkou ELŠ pořádá?

Akcí, které ELŠ tvoří, je opravdu mnoho. Mimo vzdělávací akce pro skautské vedoucí se zaměřuje na organizaci seminářů pro širokou veřejnost v Praze, Brně a ve Skutči. V roce 2023 jsme pořádali po malé covidové odmlce již 32. ročník semináře v Praze a 6. ročník semináře Věda, víra skauting ve Skutči. Několik let organizujeme výjezdy skautů do Londýna k uctění památky československých letců RAF. V roce 2023 jsme také založili kurz pro nové skautské vůdce Emeís. Snažíme se o to, abychom přispěli k základnímu poslání naší skautské organizace, pomáhali skautským vedoucím ve vzdělávání a také představovali skauting širší veřejnosti. Naše akce, zejména semináře, jsou otevřeny úplně všem. Skautkám, skautům, neskautkám, neskautům, věřícím i nevěřícím a to bez ohledu na věk.

Ovšem to základní, lesní škola, je určena pouze skautům a pouze klukům, že? Kdysi to vyrovnávala existence Dívčí ekumenické lesní školy, ale ta už mnoho let nefunguje. Jak v dnešní době obhajujete, že se lesní školy smí účastnit jen muži?

Při založení, tedy v době, kdy se ještě striktně v Junáku drželo rozdělení na chlapecký a dívčí kmen, byla lesní škola jen pro mladé vůdce. V takové podobě fungovala až do posledních let. V současné době však vedeme diskuzi o tom, zda by to tak mělo zůstat i nadále. I v junáku je nyní mnoho smíšených oddílů a poptávka po společném vzdělávání roste. V minulém roce jsme založili vůdcovský kurz Emeís, který byl otevřen pro všechny a byla to pro nás velmi pozitivní zkušenost, která určitě ukazuje cestu do budoucna. Je tedy potřeba rozlišit, co je opravdu nosná tradice lesní školy.

Před několika lety část bývalých instruktorů ELŠ založila vlastní lesní školu a vlastní seminář. Co vedlo k tomuto rozdělení? První rozdíl je zřejmý: Protos je koedukovaný. V čem dalším se tyto lesní školy liší? A jaký je rozdíl mezi semináři? Má si člověk vybrat jeden, nebo stojí zato jet na oba?

Myslím si, že právě koedukace, tedy otevření i pro dívky, bylo hlavním důvodem pro vznik lesní školy Protos. V současné době obě lesní školy fungují vedle sebe a odvádějí důležitou práci ve vzdělávání pro skautské hnutí. Podle mého není otázkou, zda jet na jeden nebo na druhý seminář, ale spíše jak to udělat, abych mohl jet na oba. Každý ze seminářů nabízí zajímavý program a cílí na trochu jiné skupiny. Cílem semináře ELŠ je jednak otevřít skautskou myšlenku neskautské veřejnosti a ukázat na to, že skauti jsou důležitou součástí naší společnosti. A zároveň chceme ze semináře vytvořit místo setkání, kde se bude diskutovat o skautingu, nových trendech ve vedení a o tom, jak můžeme společně skauting dále posouvat. I proto jsme se rozhodli pro spolupráci se Skautským institutem, se kterým máme mnoho společných témat..

Seminář ELŠ se bude v Praze konat už za dva týdny. 

Ano, a všechny bychom rádi na seminář pozvali. Snažíme se vytvořit prostor pro setkání nejen mladých lidí, kde mohou načerpat inspiraci a nahlédnout pod pokličku tématům, která je zajímají a která tvoří veřejný prostor kolem nás. Taky samozřejmě slouží jako prostor pro setkání starých přátel, či navázání přátelství nových.

Každý rok se snažíme seminář pojmenovat, abychom si sami vymezili rámec témat, která chceme na semináři prezentovat. Například loňský pražský seminář nesl název ,,Buď lepším dnes než včera ”, kterým jsme se chtěli zejména zaměřit na překračování našich komfortních hranic a motivovat účastníky i sebe samé hledat v naší každodennosti to dobré a to, čím bychom mohli sami přispět.

Letošní témata pražského semináře jsme chtěli pojmout šířeji, propojit přítomnost s minulostí a budoucností. Proto jsme zvolili název ,,Minulost. Přítomnost. Budoucnost”. Abychom byli dobrými a odpovědnými v naší přítomnosti, je třeba vědět, z čeho vycházíme a kam směřujeme.

Jaké zajímavé prvky letošního programu bys chtěl zmínit?

Jako každý rok, snažíme se seminář ELŠ naplnit zajímavými tématy, hosty a atraktivním doprovodným programem. Již podruhé nám k tomu napomáhá nádherný prostor kláštera bosých karmelitánů Fortna, která se prakticky nedávno, na jaře 2020, otevřela světu a stala se ,,otevřeným domem”. Fortna je plná nejen překvapení, ale i zajímavého programu, který rozhodně stojí za prozkoumání!

Než se dostanu k tématům a hostům samotným, zmíním, co letošní seminář nabídne navíc. Již loni jsme si vyzkoušeli hezkou symbiózu semináře a čajovny Tunel, která nabízí útočiště těm, kteří touží po kvalitní kávě, výborném čaji či chvilce klidu s přemýšlením nad proběhlou přednáškou. A to vše za dobrovolný příspěvek.

Deskoherna! Pro mě samotného je deskoherna dárkem k Vánocům. Deskovky mám prostě rád. A jelikož věřím, že v tom nejsem sám, těším se, že se dveře do deskoherny o cca šedesáti deskovkách netrhnou.

Abychom celý víkend neseděli pouze v sálech na jistě zajímavých přednáškách a diskuzích, připravili jsme pro účastníky šifrovací hru po Hradčanském náměstí a přilehlém okolí - třeba i v Novém Světě!

Samozřejmě nesmím opomenout koncert Pavla Čadka, brněnského mladého písničkáře, který se svým cellofolkem uzavře sobotní programový den.

Nebudou chybět ani skautští prodejci.

A když budu hledat nějaké útočiště, kde můžu být pouze v klidu? Jasně, takové jistojistě najdeš v Tichu! Už jsem zmínil, že Fortna je plná překvapení, proto nás nemůže překvapit prostor Ticha. Krásný prostor pro meditaci s neuvěřitelným výhledem na stověžatou Prahu. A jestli ti je meditace cizí, neboj nic, i tou tě v programovém bloku provedeme.

Už jen v krátkosti. Témat samotných přednášek je opravdu velké množství a nejlépe se všechny najednou najdou v programu. Já osobně se těším na Miloně Čepelku a jeho besedu o přátelství, bez kterého by žádné velké věci nevznikly nebo na Sarah Haváčovou a její povídání o putování do Fátimy a zpátky k sobě. 

Já se těším na Tomáše Czernina, Láďu Heryana, Jana Špilara, Šimona Pánka, Petra Váňu... No, těším se na celý program. :) Někdo to ale třeba na celý program nestíhá, v době zkouškového se mi to také stávalo. Je možné se přihlásit jen na jednotlivé přednášky nebo třeba koncert?

Naše původní myšlenka je, aby účastníci přijeli na co možná největší část víkendu a opravdu si ho užili - věříme, že víkend má co nabídnout. Ale jestli to časové či jiné důvody nedovolí, přijít může každý i jen na část programu. Stačí to jen v  poznámce na konci registrace zmínit a my cenu účastnického poplatku adekvátně snížíme. Vůbec to nebude vadit :).

O tom, jaký byl seminář loni, se můžete dočíst zde.

Na otázky ohledně semináře odpovídal Václav Novotný, historii ELŠ představil Martin Pavliš - Krokodýl.

Fotografie pocházejí z archivu ELŠ.