Někdy se stane, že odkládáme určitou věc a pak už je najednou pozdě. Ať už jde o plán reklamovat telefon, který kvůli pádu na zem a rozbití obrazovky už nevyreklamujeme, nebo o plán ozvat se druhému člověku, který tady podle našeho zdání přece bude žít ještě dlouho. Už týden je internet naší sociální bubliny plný smutných vzpomínek na Filipa Breindla. Vypadá to, že ho znal každý a každý s ním na něčem spolupracoval. Možná také hodně lidí znalo jeho práci, ale jména si nevšimli. Ladislav Kubišta patří k těm, kdo s Filipem Breindlem pracovali, a my jsme se rozhodly se na něj vyptat, abyste věděli, čí texty jste čítali a čí hlas poslouchali.

Zdroj: Kdo jsme? – Bez filtru (bezfiltrupodcast.cz)

Jak jste se s Filipem poznali?

S Filipem jsme se poznali v Radiu Proglas, kde působil jako zástupce šéfredaktora, moderátor a redaktor. Úplně první vzpomínku na něj mám při načítání novinek z křesťanských periodik. Pamatuji si, jak načítal svým charakteristickým tónem stránku po stránce, aniž by v jakémkoliv slovu, výrazu udělal chybu. A pamatuji si, s jakým klidem bral, když v načítání někteří jiní redaktoři opakovali větu po větě, protože se přeřekli. Nijak to hanlivě nekomentoval a naopak se je snažil podpořit.

Můžeš nám o něm říct víc? Odkud pocházel, jak se dostal k práci novináře?

Pocházel z Ostrova, kousek od Karlových Varů. Byl na to taky patřičně hrdý. S radostí vyprávěl příběhy o tamním regionu. Vždy se dokázal rozvášnit ohledně hokejových zápasů a zvláště, když se jednalo o karlovarskou Energii. Byl to člověk silně věřící, s neuvěřitelným přehledem (historickým, společenským, politickým, ale i jazykovým…). Byl velmi milým, přátelským, skromným člověkem – o jeho vlastnostech se dá snad mluvit pouze v superlativech. Myslím, že k novinařině jej přivedla právě víra, mohu–li to takto říct. Nikdy jsme se o tom takto nebavili, ale vnímal jsem jej jako člověka, který se snaží dopídit pravdy a objektivity, chtěl otevírat témata, bavit se o nich. Také byl velmi zdatný analytik a pamatoval si mnoho informací, což je nutným předpokladem pro práci novináře.

Byl doktor teologie, učil na vysoké škole, byl novinář. Čím byl nejdřív? Byl novinář, kterého zajímala teologie, nebo teolog, který chtěl umět předat informace lidem?

Já jsem jej vnímal jako obrovskou renesanční osobnost, avšak pro mě byl víc novinář s velmi hlubokou znalostí teologie. Velmi rád otevíral v církevním prostředí dialogy, témata, která byla zajímavá a pro některé lidi velmi ožehavá. Na druhou stranu vyrostl v katolické rodině, vystudoval Jihočeskou univerzitu a její Teologickou fakultu. Asi nedokážu odpovědět, čím byl nejdřív.

Podle toho, kdo všechno na něj vzpomíná, toho za svůj život stihl hodně. Kde všude pracoval, jakých projektů se účastnil?

Kdybychom měli vyjmenovat každý projekt, na kterém pracoval, strávili bychom tím velmi dlouhou dobu. Alespoň ve zkratce: Dlouhé roky pracoval jako vedoucí zpravodajsko-publicistické redakce a zástupce šéfredaktora Radia Proglas, po odchodu spoluzaložil křesťanský podcast Bez filtru, kde aktivně působil, a stal se také nepostradatelným členem redakce Katolického týdeníku, pro který sledoval zejména dění ve Vatikánu, na nějž byl předním odborníkem. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se jako pedagog podílel na formování mladé novinářské generace, hlavně v oblastech rozhlasové a názorové žurnalistiky, a pracoval také na rektorátu MU jako jeden z redaktorů Odboru komunikace. Pomáhal s propagací pro farnost sv. Jakuba v Brně, moderoval debaty nejen pro televizi Noe, zpíval v chrámovém sboru, chodil na výlety s kamarády i se svými dětmi, psal deníky z cest s Papežskými misijními díly.

Lidé zmiňují jeho přátelskou povahu, srdečnost, otevřenost a jak mu tyto vlastnosti otevíraly cestu k lidem. V kterých konkrétních případech mu to nejvíc pomohlo a dokázal díky tomu něco, co by bylo pro ostatní obtížné?

Myslím, že nejvíce mu to pomohlo při jeho cestách po světě nejen pro Papežská misijní díla. Domluvil se ve státech, kde se běžně nedomluvíte, a zároveň chcete jako novinář podat pravdivou zprávu o tom, jak se v dané zemi žije. Dokládají to jeho vynikající deníky z cest (https://www.missio.cz/pomahame/porady-misijni-cesty/). Jsou v nich zaznamenané i příběhy obyčejných lidí. To by kdokoliv nedokázal.

Stíhal při tomhle nasazení mít i nějaké nepracovní koníčky? Něco, co by člověk nečekal?

Asi jde zmínit jeho zálibu ve zpěvu. Zpíval ve sboru, měl zálibu ve zpívání Rybovky… Ale jak by řekl ke svému talentu: „Kolem třináctého roku mutování tragicky přerušilo slibně se rozvíjející pěveckou kariéru - ale to už je dávno.“ Zajímal se také například o historii Sudet.

Kým byl Filip pro Tebe? Máš nějakou historku z jeho života, která by jej vystihla?

Pro mě byl Filip hlavně velkou autoritou. Dokázal vždy vystihnout pointu, ať už problému nebo příběhu. Pamatuji si jej jako skvělého komentátora politického dění, jeho glosy na vrub některých kauz byly nejenom vtipné, ale zároveň hluboké, což se ne každému komentátorovi povede. V rozhovorech pokládal i ožehavé otázky politikům, které by si někteří jiní nedovolili. Co se týče historek, co dokládají jeho charakter, tak si vzpomínám hlavně na živé vysílání a rozhovory s politiky. Jakožto zvukař jsem měl vždy dobrý výhled na moderátory ve studiu. Občas se stalo, že Filip přiběhl do režie s tím, že potřebuje nahrát rozhovor a že jej potřebuje zhruba asi tak za tři minuty. Veškerá práce šla tudíž stranou a začali jsme natáčet. Fascinovalo mě, jak byl před rozhovorem klidný, i když to v něm muselo vřít (a to nemohl mít téměř žádnou přípravu). A nebyla to snadná témata – většinou právě s politiky o nějaké kauze. Vždy šel do hloubky, chtěl, aby lidé odpovídali věcně a „nutil“ je svými otázkami říkat věci, které by asi jinak neřekli. Fascinoval mě jeho přehled v tématech, bez kterého by se takové rozhovory nikdy nestaly. Uměl také velmi dobře improvizovat – když telefonický respondent vypadl z vysílání, vždy dokázal velmi okázale a s humorem ohlásit do vysílání, co se stalo.

Pokud si někdo neuvědomuje, že by se s prací Filipa Breindla setkal, jakou jeho práci bys doporučil? Deníky z cest už jsi zmínil, můžeš nám dát tipy třeba na nějaké zajímavé rozhovory?

Každý, který kdy vedl, protože jsou velmi profesionálně vedené. Je pravda, že v tomto je práce moderátora a komentátora, který se věnuje kauzám a politice (či současnému dění), docela nevděčná, protože například po volbách už ty rozhovory nebývají aktuální a zapadnou. Často také zákulisí těchto nahrávání je zajímavější než rozhovor samostatný, protože řada respondentů si jasně vymezuje okruhy, o kterých chtějí mluvit a co už komentovat nebudou. V paměti mi ale rozhodně uvízl rozhovor s německým knězem H. Zollnerem o boji proti zneužívání v církvi. (https://www.audiolibrix.com/cs/Podcast/Listen/351005/h-zollner-o-zneuzivani-priznani-ze-v-cirkvi-jsou-hrisnici-je-obtizne-ale-nutne). I tohle jsou témata, která se nebál otevírat a za to mu patří obrovské uznání a díky. 

V podcastu Bez Filtru se rozhodli zveřejnit jeden rozhovor, který byl doposud dostupný pouze na platformě Herohero. Je vedený v uvolněném duchu a posluchač se v něm dozví, jaký Filip vlastně byl, kdy byl nejvíc šťastný, kde poznal svoji ženu Terezku, jaký byl jeho vztah k Bohu nebo proč se mu mezi přáteli i kolegy neřeklo jinak než Fildo.

https://www.soundtier.com/bez-filtru/herohero-filda-rozhovor?fbclid=IwAR1MEnUkJ1HJBO2epjIP8hYtu5GjWC3_bWVcvZz9FH_FEcYMiOCnnMgS9eU 

 

Filip měl ženu a tři malé děti. Ty teď ze dne na den zůstaly samy, a kromě milujícího a podporujícího táty jim bude chybět i jeho výplata. Naštěstí si to lidé uvědomují a nenechali Filipovu rodinu na holičkách. Přispět jim je možné díky sbírce na donace.cz. 

Rozhovor připravily Marta Sýkorová a Alena Theodora Dvořáková.