Lalia-Irena Diopová: Mezi evangelickou mládeží není prostor na anonymitu

Nejen katolická mládež pořádá svá setkání. Když se má sjet mládež z Českobratrské církve evangelické, tak na to sice nepotřebuje stadiony a dálnice a stačí jí kulturák nebo divadlo a pár tělocvičen, zážitek pro jednotlivce ale může být dost podobný. Potkat se s vrstevníky a s Pánem, něco se dozvědět a načerpat sílu, to potřebujeme všichni. Jak takový Sjezd evangelické mládeže (resp. Sjezd "nejen" evangelické mládeže, jak si vysvětlíme) vypadá, to nám poví členka organizačního týmu Lalia-Irena Diopová.

Katolická mládež se letos setkala na Světových dnech mládeže – a sešlo se tam půldruhého milionu mladých. Proti tomu bude Sjezd evangelické mládeže pořádaný Českobratrskou církví evangelickou maličká akce, ale pro účastníky bude masová až až. Jak bys popsala Sjezd lidem, kteří na něm nikdy nebyli?

Je to tak. ČCE je i přesto, že je to druhá největší církev v České republice, samozřejmě výrazně menší než katolická církev. Sjezd je taková spíš komunitní akce. Komunitnost (existuje to slovo? :-) ) se projevuje především v tom, že se často známe s účastníky, a také v tom, že je pro realizaci potřeba velká spousta dobrovolnictva, bez něhož by to bylo absolutně nemyslitelné. Snažíme se zajistit různorodé programy, workshopy, přednášky, které spojuje nějaké téma. Letos jím se Cesta do středu sebe. Samozřejmě počítáme i s tím, že si je třeba odfrknout, tak tam zajišťujeme i kulturní programy jako koncerty a divadla.

Ještě je také dobré zmínit, že je každý Sjezd trochu jiný, protože jde zároveň i o putovní akci. Každý rok se koná na jiném místě, což je pro účastníky také zajímavé. Podívají se do měst, ve kterých třeba ještě nebyli.

Kolik lidí pracuje v organizačním týmů a kolik účastníků letos očekáváte?

Na oddělení mládeže je nás šest, ale nezabýváme se jen Sjezdem. Teda já jo, ale ostatní se věnují i jiným aktivitám mládeže. A potom nám ještě pomáhá tzv. sjezdová skupinka, kde je dalších deset lidí. Vnímáme, že je hodně důležité mít Sjezd co nejpestřejší, což skupina čtrnácti realizátorů dost zajišťuje. 

Doufám, že účastníků přijede třeba pět set. :-) Kolem čtyř stovek už jich je přihlášených, myslím.

A přímo na místě vám bude pomáhat kolik dobrovolníků?

Teď z hlavy nevím přesné číslo, ale mělo by jich být zhruba osmdesát a víc.

Pokolikáté se takhle evangelická mládež “sjíždí” a jaká je historie této akce?

Začalo to už v dobách první republiky a potom z pochopitelných důvodů Sjezd nebýval. Každopádně letos se po třiceti letech vrátil do Čáslavi. Co vím z historie jsou poměrně útržkovité vzpomínky a viděla jsem nějaké plakátky a tak. Program byl trochu méně rozmanitý, ale slyšela jsem od svého dědy vyprávění, že třeba poválečný sjezd byl úplně šíleně obrovský a co se týče jídla, mládežníkům ho přinášeli obyvatelé vesnic z okolí, dělili se, kostel byl narvaný k prasknutí, lidé seděli všude kolem. A měli radost, že se vidí. Takže nějaký důraz na komunitu je v něm asi fakt otisknutý úplně odjakživa.

Jaký je hlavní cíl setkání pro evangelickou mládež od Aše po Ostravu? Co si z něj mají mladí lidé odvézt?

Záleží na tématu. Letos je to třeba si různými způsoby prožít lásku nejen k sobě. Se sjezdovou skupinkou a další hromadou pomocnic a pomocníků jsme se zamýšleli nad tím, že je sice super, že se téma selfcare hojně promítá všude možně, ale nejsme tu jen hromada jednotlivců. Ale stejnou měrou bychom měli koukat i kolem sebe a pomáhat svému okolí a nežít jen pro sebe. Musíme se naučit pracovat, ale i odpočívat. Žít v balancu. Ale není to vůbec snadné, naštěstí, jak jsme křesťani, věříme, že nás k tomu nabádá Boží láska, která nás nese, pošťuchuje a můžeme z ní čerpat. A taky samozřejmě doufáme, že si účastníci odnesou vědomí, že jsou součástí prima společenství a zažijí nějaké fajn zážitky. :-)

Z jakého typu aktivit se skládá program? Mohou si účastníci vybrat z více možností ve stejný čas?

Na programu budou přednášky, workshopy, sportování, procházky, vyprávění, pobožnosti, hagioterapie, koncerty, společné jamování, divadla a bohoslužby. 

Kromě sobotního a nedělního dopoledne, kdy se společný program, si můžou účastníci vybrat vždy z několika paralelních. 

Pamatuješ si na svůj první Sjezd? Co bylo to, proč ses rozhodla, že příště pojedeš zase?

Tak od té doby už uplynula velká spousta vody, ale pamatuju si ho. Jak jsem z malého města, přišlo mi úplně šílené, kolik je tam lidí. Ale nebylo to, že jsem tam nikoho neznala, naštěstí se mi do života připojila spousta kamarádek a kamarádů, a tak jsem tam mohla na programy chodit s nimi. A proč jsem jela znova? Asi proto, že ta atmosféra je tak specifická a přátelská, že jsem to chtěla zažít znova. 

Od kolika let může člověk na Sjezd jet? Hrozí, že se dítě školou povinné v cizím městě ztratí?

Jako samo? Bereme i miminka, ale s rodiči. :-) Samotné děti jezdí od chvíle, kdy se jim začne chtít. Ale třeba dvanáctiletí mládežníci většinou jezdí v partičkách a s nějakým “dozorem”. Po nezletilých účastnících vyžadujeme nouzový kontakt a je obecně lepší, aby se s někým domluvili. Jinak v Čáslavi si myslím, že není úplně možné se ztratit. Je to tam fakt malé a obecně se snažíme myslet na to, aby programy probíhaly na co nejmenším prostoru, abychom ztracení účastníků zabránili.

A naopak starší mládežníci se neztrácejí? ;-) Nebo je tam pro ně nějaký večerní program, čajovna, zpívání nebo film?

:-) S těmi je větší potíž. Ale nakonec jsme je vždycky našli! 😄 Večer bývá otevřený PuB, kde je možnost si hrát deskovky a dát si limču nebo párek v rohlíku, a pak čajovna. A taky v divadle bude jamování, místo pro tancování a tak. 

Na co konkrétně se mohou účastníci těšit letos?

Toho je. Ani nevím, co z toho všeho vybrat. Všechny ty programy mají něco do sebe a nejraději bych vyjmenovala všechny. :-) To si můžou zájemci mnohem lépe a méně překotně projít na našich stránkách  www.sjezd23.cz. 

Tak dobře, na co se letos těšíš ty? 🙂

Já se těším nejvíc na sobotní koncert kapely Hm. Protože přes den si vůbec nejsem jistá, jestli nějaký jiný program zvládnu absolvovat.

Jak moc je tahle akce uzavřená? Je jen pro členy Českobratrské církve, nebo je otevřená všem zájemcům? Stává se, že přijede účastník z jiné církve nebo že s sebou někdo vezme spolužáka, který vůbec věřící není?

To “nejen” v názvu znamená, že může přijet kdokoli. Takže je super, když jezdí i lidi z jiných církví nebo z žádných církví. Vítáni jsou prostě všichni. 

A stává se to? Obecně, když se někdo začne zajímat o křesťanství a není to přes konkrétního člověka, zamíří spíš ke katolíkům - jejich kostely jsou víc vidět, ale také se tam dá dlouho nepozorovaně a nezávazně chodit. I na různých mládežnických akcích se lidé navzájem tolik neznají, takže host není nápadný. Tohle u evangelíků nehrozí, ne? Zároveň to, že v nějaké obci probíhá mládežnická družba a parta z jednoho sboru s sebou vezme na víkendovku kamarády katolíky, si teoreticky představit dokážu. 

Stává, ale méně, než bych si přála. Jak říkáš, tím, že jde o spíš menší společenství, není úplně prostor pro nějak dlouhou anonymitu, což je dvojsečné. Na jednu stranu je to super, že se člověk celkem rychle seznámí se spoustou zajímavých lidí, na druhou stranu chápu, že z toho můžou být třeba introverti zaskočení.  

Ale abychom otevřenost podpořili, účinkující rozhodně nejsou jen z ČCE, ale i z jiných církví, nebo taky z žádných, ale hezky hrají, zpívají, nebo se věnují zajímavým tématům.

Pestrost programu byla vždycky silnou stránkou Sjezdů - i ten přesah mimo rybníček ČCE. Tak bys přeci jen mohla zmínit, kam až se letos za hranice evangelického křesťanství podíváte, ne? 

Tak například máme domluvenou Sašu Uhlovou, se kterou bude beseda na základě filmu Hranice práce. Asi nejintenzivnější bude hagioterapie, což je taková metoda, při které se skupina pod vedením odborníka zamýšlí nad biblickým příběhem a pomocí toho se každý snaží nahlížet na nějakou svoji situaci. A  letos bude také možné se naučit trochu šermovat. :-)

Kromě celorepublikového Sjezdu se konávají také Seniorátní dny mládeže. (Seniorát je něco jako diecéze, počtem lidí spíš vikariát. Protože vikariát je u katolíků něco úplně jiného než u evangelíků. ;-)) Tam už se host rozhodně neschová, ale zase není třeba jezdit přes celou republiku a člověk se tam snáz zorientuje. Můžeš představit tuhle akci a třeba nějakou konkrétní, která se koná zanedlouho?

Záleží kde, například v brněnském seniorátu se sejde kolem stovky lidí, ale někde jinde jich přijde třeba dvacet. Většinou jde o víkendová setkání, ale každý to má jinak. Někde tomu říkají školka, jinde senošky a tak. 

A jaká je náplň těchto setkání? Jak se liší od celorepublikového Sjezdu?

Konají se častěji, většinou dvakrát ročně a připravují je jiní lidé, tzv. somáci, protože jsou v Seniorátním odboru mládeže, tedy SOMu. Těch seniorátních akcí je přes rok docela hodně. Některé mají za svůj cíl mládežníky trochu víc “dovzdělat”, jiné stmelit, pobavit a prostě se sejít. A somáci tak organizují týdenní pobyty, přespávačky s hraním deskovek nebo jiných her, různé výlety a tak. Je toho hrozně moc.

Pokud by někdo dostal chuť se na Sjezd podívat, má ještě možnost?

Ano! Rozhodně ano, přihlašovat se je stále možné on-line, ale půjde to i přímo na místě. A kdyby ten někdo chtěl, může se přijít podívat i třeba jen na jeden program.

To zní rozhodně nízkoprahově! Co pro to musí dotyčný udělat, aby mohl zajít na přednášku nebo koncert?

Jednoduše přijít v Čáslavi do Dusíkova divadla, tam je totiž hlavní vstup, a pořídit si lístek. 

Tak ať se vám Sjezd vyvede a splní očekávání!

Díky moc.