Po upršených čtrnácti dnech se zase oteplilo a člověka to táhne trochu víc ven. Možná zrovna cestujete do dálek, jedete přes Brno a máte chvilku času - a protože čekat na nádraží je zážitek, který vás poznamená na celý život, přináším vám pár rychlých tipů, kam se v Brně vrtnout, pokud to tam moc neznáte a máte chvilku času, než najdou lopatku na uhlí.

Vlak jede za hodinku - rychlá procházka centrem

Na Brně miluju to, že je všude blízko a všude se dá dojít pěšky. Centrum je jako na dlani a pro rychlé zkrácení čekání se bezvadně hodí; rozhodně stihnete všechny nechvalně známé pamětihodnosti. 

Když se vydáte po Masarykově ulici směrem nahoru, za chvilku dojdete na náměstí Svobody, kde se tyčí asi nejslavnější brněnská socha, respektive orloj. Má symbolizovat projektil a vznikla na oslavu uhájení Brna před Švédy. S tím se pojí hned několik brněnských pověstí, z nichž nejznámější vám vysvětlí, proč brněnská katedrála zvoní poledne v jedenáct - švédská vojska si nebyla s městem schopna poradit a generál prohlásil, že pokud ho nedobijí do poledne (respektive než se odzvoní poledne), od města odtáhnou. Když začal útok, vypadalo to, že obránci už nemají dost sil, spásný nápad ale město zachránil - i když do dvanácti zbývala ještě hodina, všechny brněnské zvony začaly odbíjet poledne a Švédi odtáhli. Pravdou ale je, že orloj není nazýván ani orlojem, ani nábojnicí, ale poněkud hanlivěji. 

Na Svoboďáku najdete ještě pár dalších zajímavostí - například obrys kostela svatého Mikuláše, o tom jsem se už zmiňovala v jednom článku, za prohlédnutí stojí taky morový sloup nebo fasády některých domů na náměstí - dům U čtyř mamlasů, Kleinův palác nebo Dům pánů z Lipé. V horku osvěží sprška ze Skácelovy kašny - jen pozor, mokré rošty kloužou!

Na náměstí máte zároveň slušnou šanci, že padnete na nějakou kulturní akci - koncert nebo nějaké (dost často jídlové) slavnosti. 

Pokud budete pokračovat procházkou dál po kolejích, projdete kolem kostela svatého Jakuba, což je gotický skvost, ve kterém se skoro ustrašeně krčí barokní oltáře. Pokud bude otevřeno, určitě nakoukněte, i tenhle kostel souvisí s dobýváním Brna, je zde pohřben velitel obránců města, Ludvík Raudit de Suches. A samozřejmě venku na fasádě najdete další pověst - v oblouku jednoho okna se krčí postavička vystrkující zadek směrem na Petrov (ono je to tedy jinak, ale to je hanbaté).

Pokud budete pokračovat stále po trase kolejí - najdete další dvě sochy, Exekutora beroucího pračku a Žirafu, které stojí před barokním chrámem svatého Tomáše. Tedy, on to není Exekutor a Žirafa, to jen my jsme si je tak překřtili. Exekutor je Spravedlnost a Žirafa Odvaha, ale až to uvidíte, pochopíte. Je tu ale i jedna moc hezká věc - model starého Brna, na ten rozhodně mrkněte. 

A pak už nezbývá, než se na chvíli usadit na Moravském náměstí v nově upraveném parku a vydat se zpátky na nádraží - cestou odbočit uzounkým průchodem ke Staré radnici a najít tu odkazy na dalších pár pověstí - zkroucenou věžičku v portálu vchodu (ony jsou teda zkroucené všechny), brněnského draka a kolo. Když projdete průchodem dozadu na nádvoří, můžete si dát selfie u oblíbeného nápisu BRNO. Nově zrekonstruovanou tržnicí pak projdete na Zelný trh, kde si u stánkařů koupíte čerstvé jabko, zaobdivujete kamenná oblaka na kašně Parnas a přes Kapucínské náměstí se vrátíte zpátky na nádraží. Zabere vám to slabou hodinku a projdete vlastně celé centrum. 

A kde se dobře najíst? Zkuste Dřevěného vlka/orla, cenově na centrum ujde a mají nejlepší krokety na světě. 

Fotka teda ze zimy, ale na funkci to nemá vliv.

Tohle bude trvat trošku déle

Další spoj vám jede až za půl dne? Pak si to říká o delší procházku, potažmo návštěvu některého z mnoha muzeí!

Je to samozřejmě příležitost dívat se na Brno z výšky. Myslím tedy výhledy, ne pohrdlivý pohled (ačkoliv po návštěvě Hlaváku se asi nelze divit). Krom toho, že se dá vyšplhat na věž již zmiňované Staré radnice, jsou přímo v centru dvě vyhlídková místa - Petrov a Špilberk. 

Na Petrov se dá dostat nudnou cestou přes Zelný trh, nebo nenudnou cestou přes Denisovy sady, ze kterých se postupně otvírá výhled na jižní část města. Je tu navíc spousta laviček a zákoutí a taky vodní schody! Věže katedrály jsou navíc celoročně přístupné a ten výhled fakt stojí za to. 

Další místo, které byste neměli minout, je hrad Špilberk. Vyškrábat se na něj možná dá trochu práci, ale odměnou jsou pohledy na Brno skoro do všech stran. Navíc tu jsou často zajímavé výstavy a samozřejmě stálá expozice. Při procházce zpátky určitě nemiňte hlavu Jana Skácela, i od ní (a přes ni) je hezký pohled na Staré Brno. 

Jestli cestujete na lehko a rádi byste si ukrátili dlouhou chvíli procházkou, nabízí se k tomu Stránská skála. Kromě výhledů (nečekaně, když to píšu já) se tu dá na docela dlouho zabavit prozkoumáváním cestiček, jeskyní a tunelů. Jen pozor, je to chráněné území, takže žádné rozkutávání skály při hledání zkamenělin!

Procházkovat (a občerstvovat se) lze i v parku Lužánky, přímo nad nimi je navíc čtvrť, ve které je vila Tugendhat a spousta dalších hezkých domů.

A ta zmiňovaná muzea? V Brně je jich nepočítaně. Tu najdete odkaz na gotobrno, kde je jejich kompletní seznam, za mě vyhrává Technické muzeum (plazmová koule, no), samozřejmě Hlava medúzy v Místodržitelském paláci (akorát ten je teď v rekonstrukci...) a pochopitelně Anthropos s mamutem a hlavou, co vypadala jako náš učitel občanky. 

Technické muzeum ukazuje i takovéhle skvosty.

Pomoc, jsem tu přes noc!

Netřeba strachu, nudit se nebudete. Celý den se dá strávit například v ZOO, není to rozhodně jen pro děti, tuhle jsme tam byli s bandou vysokoškoláků a na lva jsme zírali skoro půl hodiny. A protože tam určitě vyprahnete (kopec je dlouhý a vysoký), můžete se pak zajet svlažit do Brněnské přehrady, kvalita vody je stále dobrá, sice tam během teplých dnů bývá poměrně dost lidí, ale pokud si zajdete na některou ze vzdálenějších pláží, ani vám to nepřijde. 

S přehradou se dá spojit i další výlet - na hrad Veveří. Tam se dá doplavit parníkem, dojet autobusem nebo dojít po svých. Milovník hradů se tam vyřádí - velký areál, několik prohlídkových okruhů a na spoustu míst se dá vlézt při prozkoumávání jen tak.

Nejen hradomilci ale v Brně najdou vyžití. I zarytí vesmírofilové se mají na co těšit a neměli by se vyhnout brněnské hvězdárně na Kraví hoře. Do té si můžete skočit po tom, co jste se ošplouchli a zrelaxovali na nedalekém koupališti. 

A jestli žijete čilý noční život, zadejte si do vyhledávání "letní kino Brno" a vyberte si to, které hraje film podle vašeho gusta; letňáků se v moravské metropoli za poslední dva roky vyrojilo jak hub po dešti.

Jo, a jestli chcete na houby, tak ty taky rostou. Stačí zabloudit do kteréhokoliv lesa nad Brnem a máte za chvilku plný košík. 

Festival planet pořádá právě brněnská hvězdárna, koukněte když tak na web, kdy je nafukují, je to fenomenální zážitek. 

Praktická douška - město je pro auta momentálně de facto neprůjezdné. Pokud nechcete strávit většinu svého brněnského pobytu v autě, na cestování si vyberte MHD. Pokud budete po městě popojíždět celý den, kupte si celodenní lístek, na jednoduché přestupy vám stačí SMS jízdenka a pokud jedete jen dvě zastávky na Zvonařku, pípněte si kartou.

Není náhoda, že tenhle článek, ve kterém jsem několikrát zmínila švédské obléhání, vychází zrovna dnes. 15. srpen je totiž den, kdy se Švédové spakovali a táhli dál. To, že se Brno narozdíl od Olomouce ubránilo, z něj udělalo moravskou metropoli, a to díky doslova hrstce obránců - proti téměř třiceti tisícům Švédů stálo jen 500 vojáků a tisícovka civilních obyvatel - studentů, řemeslníků a dalších. Po obléhatelích zůstala vypleněná předměstí a byl to tak jeden z velkých milníků tohoto města. 

A co vy, Brňáci, co byste doporučili přespolním navštívit?