I policisté bojovali proti komunistickému režimu - a studenti se postarali, aby se na jejich oběť nezapomnělo

Z konce komunistické éry se nám zachoval obraz policistů jako těch, kteří si užívali moc nad odpůrci režimu. Když ale ke komunistickému puči došlo, zdaleka ne všichni policisté s ním souhlasili. Mnozí byli ochotni riskovat i svůj život, aby lidem, kterým v Československu hrozilo pronásledování, pomohli dostat se za hranice. Při dopadení jim samotným hrozil trest smrti. Mjr. v.v. Karel Bažant po revoluci inicioval vznik pamětní desky, která popravené policisty připomínala. Později byla odstraněna a nyní, díky studentům Gymnázia Paměti národa, se vrátila na své místo.

Třicátého ledna 2023 rozeslal pan profesor mezi studenty informaci, že Post Bellum v čele s Mikulášem Kroupou hledá studenty, kteří by pomohli se záchranou pamětní desky pro poravené policisty, kteří se postavili komunistickému režimu a zaplatili za to svým životem. Přihlásilo se nás osm dobrovolníků z prvního a druhého ročníku Gymnázia Paměti národa. 

První pamětní desku vytvořil a instaloval do vrátnice Policejního prezidia České republiky pamětník a bývalý letecký technik SNB mjr. v.v. Karel Bažant (99) v roce 1996. Pamětní deska byla ovšem v roce 2016 deinstalována kvůli velké rekonstrukci a od té doby byla uzamčena v depozitáři Muzea Policie České republiky. 

Mjr. v.v. Karel Bažant se narodil v říjnu 1924 v pražském Břevnově, nedaleko místního kláštera. Celý svůj život zasvětil motorům, ať už motorek, které si sám montoval, až po letecké motory ukořistěných německých Messerschmittů, které po válce začal používat nově vzniklý pluk Letecké hlídky Sboru národní bezpečnosti. Po dokončení střední školy, na které se vyučil jak jinak než automechanikem, byl poslán do Říše montovat letecké motory. Po skončení druhé světové války se rozhodl chránit Československo a jeho občany, a proto vstoupil do Sboru národní bezpečnosti s tím, že mu je jedno, co bude dělat. Karel byl tedy přiřazen do nově vznikajícího leteckého pluku SNB jako technik první třídy. V roce 1948 začal komunistický režim přituhovat, a tak se Karel s přáteli rozhodl, že Československo opustí. Začali plánovat útěk do Velké Británie, ale bohužel byly jejich plány odhaleny a Karel Bažant byl zatčen. Byl tvrdě vyslýchán, ale k údivu všech byl pro nedostatek usvědčujících důkazů soudcem propuštěn. 

Mjr. v.v. Karel Bažant je naprosto skvělý a fascinující člověk, se spolužačkami a spolužáky z Gymnázia Paměti národa ho navštěvujeme každé dva týdny. Karel nám vypráví své zážitky z doby před devadesáti lety, jako by je zažil nedávno. O Karla se stará jeho dcera a vždy dostaneme zmrzlinu a čokoládu; na oplátku vždy doneseme květiny a nějaké drobnosti. 

Když mjr. v.v. Karel Bažant vyprávěl o svém životě pro Paměť národa, pronesl přání, aby se ještě za jeho života vrátila na policejní prezidium pamětní deska, jejíž vznik po Sametové revoluci inicioval a která  byla v roce 1996 instalována na budovu Policejního prezidia. Na původní desce bylo dvacet jmen policistů SNB, kteří lidem pomáhali s útěky přes hranice a byli režimem popraveni. Mezi popravenými byl například Karel Strmiska, který byl nařčen ze spolupráce s USA, i když jen organizoval finanční sbírku pro rodiny politických vězňů. Komunisté ho donutili podepsat, že se dopustil velezrady. Oznámení o rozsudku přišlo jeho manželce a dvěma dětem na Štědrý večer, když seděli u slavnostní tabule. Karel Strmiska byl popraven v srpnu 1952. Karel Bažant znal životní příběhy všech jmenovaných a byl na svou práci patřičně pyšný. Po deinstalaci desky v roce 2016 se snažil, aby byla deska po rekonstrukci budovy vrácena na své původní místo, ale policejní muzeum trvalo na hlubším historickém výzkumu. Ten trval sedm let a nejspíš by trval další roky, kdyby nás Mikuláš Kroupa a Karel Bažant nenadchli a my se nepustili ve svém volném čase do badatelského a vyjednávacího maratonu. Museli jsme projít všechny příběhy a následně nechat nový seznam, který jsme obohatili o dalších pět jmen, schválit historickou komisí. Za půl roku práce jsme několikrát navštívili vedení policie, kde jsme museli projekt několikrát obhajovat a dostat policisty na naši stranu, což se nám nakonec podařilo. Získali jsme i podporu ministra vnitra Víta Rakušana a byli jsme v reportáži České televize v Událostech na programu ČT1. Termín odhalení jsme s Policií České republiky stanovili na 27. června 2023 na památný Den obětí komunistického režimu. Museli jsme nechat vyrobit novou desku, která je věrnou kopií té původní, vymyslet vhodný materiál, a hlavně sehnat dostatek financí. Protože jsme bojovali s časem, museli jsme přistoupit na poměrně drahou nabídku za padesát tisíc Kč, proto jsme se rozhodli natočit video a požádat o příspěvek veřejnost a během čtyřiadvaceti hodin jsme vybrali 73 000 Kč. 

Vše se nám podařilo včas zařídit a Mikuláš Kroupa a celé Post Bellum nám studentům dalo možnost si říci, jak bychom si akci představali. Nabídli, že nám pomohou s produkcí, policie ale přišla s návrhem udělat velký slavnostní ceremoniál s tradičními prvky pietního ceremoniálu a vojenskými poctami. V stanovený den nastoupila čestná jednotka, byla přinesena státní vlajka ČR a prapor Policie ČR. Hudba Policie a Hradní stráže zahrála státní hymnu a také si všichni přítomní připomněli všechny oběti komunismu minutou ticha. Dlouho jsme očekávali, zda dorazí i ministr vnitra Vít Rakušan, který svou účast přislíbil, ale zároveň varoval, že se to možná nepovede kvůli jednání vlády. Všechny nás tak mile překvapilo, když na poslední chvíli dorazil a pronesl velice emotivní projev. S velice obsáhlým a důležitým projevem vytoupil také policejní prezident genpor. Martin Vondrášek a nakonec také Mikuláš Kroupa. Slavnostního odhalení se zúčastnil i syn Karla Strmisky, což dodalo celé akci hloubku. Největším emotivním zážitkem byl projev Karla Bažanta, který jsme týden předtím u něj doma předtočili, protože se nemohl už akce osobně účastnit. 

“Vážení přítomní, chci poděkovat studentům z Gymnázia Paměti národa, kteří se zasloužili o navrácení pamětní desky na budovu Policejního prezidia České republiky. Za svobodu je neustále bojovat v každé době.”

mjr. v.v. Karel Bažant

Všechny fotografie poskytlo Post Bellum.