O špatném psychickém stavu dětí po dvou letech lockdownů se mluví často. Děti se v mnohem větší míře potýkají s různými problémy, jsou křehčí a obtíže hůř zvládají. Častěji se propadají do depresí nebo se uchylují k sebepoškozování. Všichni to vědí, ale málokdo s tím něco dělá. O to cennější je aktivita čtyř mladých psycholožek, Mgr. Anežky Čížkové, Mgr. Terezy Knotkové, Markéty Reichelové a Mgr. Anny Ohniskové, které vytvořily projekt Terapie Venku, skupinovou terapii pro děti, která děti dostává z uzavřených místností ven a využívá přírodu jako terapeutický nástroj. 

Zdroj: Terapie Venku

Co vás motivovalo k vytvoření nového druhu terapie pro děti?

Jsme tým psycholožek a při práci s dětmi nás dlouhodobě trápil velmi omezený počet psychoterapeutických skupin pro děti. Pro některé děti je vzhledem k povaze jejich potíží a celkovému kontextu jejich životní situace vhodnější skupinová terapie než individuální. Mohou mít například pocit, že když budou chodit do individální terapie, jsou nějak "divné" a proto takovou terapii odmítají. Ve skupině vidí, že je více dětí, které se s různými obtížemi potýkají. Terapeutických skupin je ale nedostatek, pro některé věkové skupiny třeba mladších dětí téměř nejsou. Zároveň jsme po covidu začaly opravdu pociťovat zhoršení psychického stavu u velkého počtu dětí a to zejména v oblasti sociálního fungování, na což mají skupiny velmi pozitivní efekt. 

Dalším zdrojem určitě bylo i to, že tři z nás vyrostly ve skautských oddílech, ve kterých jsme následně i byly vedoucími. Díky této zkušenosti jsme si uvědomily, že děti hodně profitují z fungování v nevýkonově nastavené vrtsevnické skupině. Čtvrtá z nás zas byla na stáži v Britské organizaci The Wildreness Foundation UK, kde měla možnost seznámit se s terapeutickými skupinami pro děti, které do své práce začleňují přírodu jako jeden z terapeutických nástrojů. 

Projekt Terapie venku je úplně nový, nebo už jste něco podobného dřív dělaly?

Tento projekt je v České republice úplně nový, zároveň jeho prvky jsou nám blízké a známé. V Česku někteří terapeuti implementují přírodu do individuální práce s dospělými, v Terapii Venku se ale zaměřujeme na dlouhodobou práci s dětskými skupinami a přinášíme koncept, který zde zatím není. 

Zatím vedeme skupiny pouze v ambulantních podmínkách, kde jsou možnosti pobytu venku a využití přírody omezeny. V Terapii Venku chceme využívat zážitkové terapie. Výjezdy nám dávají prostor zapojit děti i do běžných činností, jako je například vaření, a dát jim i prostor pro volnou hru a společné zážitky, ze kterých mohou těžit. To jsou prvky, které jsou využívané například ve skautských oddílech a ze kterých děti v dalším životě hodně čerpají. 

Z informací na stránkách to vypadá, že skupiny budou podobné skautským oddílům, ale nebude cílem vyhrávat v soutěžích nad ostatními dětmi, ale vyhrávat nad svými problémy. Jak moc vycházíte při vedení této skupiny ze svých zkušeností ze skautingu?

Ano. Ve skautu jsme děti nepodoporovaly v soutěživosti, ale spíše ve schopnosti spolupráce a ve vzájemném respektu. V současné době vnímáme, jak málo aktivit pro děti funguje na nevýkonové bázi. Děti tráví hodně času doma na počítači či na mobilu a mají omezené příležitosti trávit čas venku a jen tak si hrát s dalšími dětmi. Přitom z výzkumu víme, že pobyt venku dětem i dospělým opravdu prospívá. 

Terapie Venku kombinujeme principy fungování skupinové terapie s některými věcmi, které si ze skauta odnášíme jako funkční - děti se učí překonávat spíše sami sebe než soutěžit s druhými, posiluje to jejich kompetence a zvyšuje odolnost.  

V mnoha skautských oddílech je výkon na prvním místě a děti, které nestíhají tempo, případně nejsou soutěživé, musí z takového oddílu odejít. Bohužel někdy terapie potřebují i děti, které do skautského oddílu chodí. V čem jsou vaše skupiny jiné, než je běžný skautský oddíl? Mají smysl i pro děti, které už do skautu chodí, nebo ty by měly spíš využít individuální terapie, případně běžných skupin?

Skupiny v rámci Terapie Venku cílí na děti s psychickými  obtížemi - zaměřují se na hlubší sebepoznání, práci s emocemi, posílení sociálních kompetencí a navazování vztahů. 

Vedoucí dětí ve skautu mají čekatelské nebo vůdcovské zkoušky, kdežto Terapii Venku zaštiťuje skupina profesionálních psychologů. Díky odborné podpoře mohou skupinové zážitky získat i děti, pro které je obtížné chodit do skauta či jiných dětských kroužků. 

V rámci Terapie Venku využíváme prvky psychoterapie, zážitkové pedagogiky, dramaterapie a arteterapie. S dětmi si povídáme, ale také například kreslíme, imaginujeme, tvoříme příběhy, hrajeme hry. Podporujeme děti v sebevyjádření a vzájemné interakci.

Pro jaké děti je projekt vhodný?

První skupina, kterou otevíráme na podzim, je pro dívky 11 - 13 let, které mají potíže v oblasti afektivity, kontroly vlastních emocí, problémy s chováním či problémy v oblasti vztahů. 

Postupně povedeme i další skupiny pro různé věkové kategorie a budeme otevírat i klučičí skupiny. Budou pro děti  s různými psychickými problémy - například pro děti, které mají obtíže zvládat nároky běžného života, jsou úzkostné či depresivní, trpí sociálními fobiemi atd.  

Pro koho naopak vhodný není?

Vzhledem k výjezdům do přírody je nutné brát ohled na bezpečnost dětí, proto není možné do skupin brát děti s akutními závažnými psychiatrickými obtížemi - například děti závislé na drogách, s poruchami příjmu potravy, děti, které se aktuálně sebepoškozují atd. 

Jak dlouho musí dítě do skupiny chodit, aby měla práce nějaký efekt? Předpokládám, že práce bude pomalejší než u setkání jeden na jednoho v místnosti někde v Praze? Ovšem na druhou stranu bude také účinnější?

Pro každé dítě je to jiné - pro někoho je vhodnější individuální terapie, někdo třeba do individuální terapie již chodil a rád by vyzkoušel něco dalšího, pro některé děti je skupina rovnou vhodnější než individuální terapie. Na to jde těžko obecně odpovědět, záleží na typu obtíží. I délka terapie je hodně individuální, odvíjí se od hloubky problémů dítěte a množství dalších podpůrných faktorů, které dítě v životě má. Běžně naše skupiny trvají rok.

Pokud by se rodič rozhodoval mezi klasickou terapií, běžnou skupinovou terapií a Terapií Venku, jak byste mu popsaly rozdíl?

Určitě je důležité se poradit s nějakým odborníkem, jaký typ terapie je pro dítě vhodný. Před přijetím dítěte do naší skupiny děláme rozhovory s rodiči a dětmi, kde zjišťujeme, jaké problémy dítě má, jakým typem léčby už prošlo a zdali je pro něj vhodná Terapie Venku. Pokud by to bylo například dítě s závažnými problémy v oblasti separace, nejprve bychom doporučili běžnou skupinu či individuál a následně až Terapii Venku.

Jste dívčí tým; předpokládáte, že k vám budou chodit hlavně dívky? Pokud by se sešli ve skupině kluci, nebude jim chybět mužský prvek ve vedení skupiny?

Tým zakladatelek projektu je sice čistě ženský, tým terapeutů ale již bude smíšený. Určitě plánujeme i skupiny pro chlapce a vnímáme jako důležité, aby tam byly i mužské vzory. 

Ve skupinách, i těch klasických, ale určitě těch venkovních, budou pravděpodobně vznikat přátelství. Budete je nějak podporovat i poté, co děti skupinu opustí? Třeba organizováním následných jednorázových setkání? Umím si představit, že dítě podcení výměnu kontaktů během terapie, a v době GDPR může být později těžké kontakt na kolegu získat.

V rámci podpory sociálních dovedností se snažíme děti vést k tomu, aby dokázaly navazovat a udržovat vztahy i bez pomoci dospělých. Běžně se stává, že děti během skupin navážou blízké vztahy a zůstávají v kontaktu i po skončení skupiny. 

Vaše skupina je výjimečná a není možné, aby se do ní dostaly všechny děti, které budou mít zájem. Přitom většina dětí na nějaké kroužky dochází. Kdyby takový vedoucí, třeba florbalu nebo keramiky, ale i skautského oddílu, vnímal, že děti jsou v dnešní době křehčí a potřebují jiné zacházení než dřív, má možnost se přihlásit do nějakého kurzu a poskytnout dětem sice ne odbornou, ale přeci jen informovanou péči?

Nějaký komplexní kurz, který by přímo něco takového nabízel, dle našich informací není. Je ale velká nabídka jednorázových seminářů a workshopů, které bývají na různá témata a rozvíjejí povědomí o psychických problémech u dětí. I my s Terapií Venku do budoucna plánujeme rozšířit naše aktivity o workshopy týkající se psychického zdraví dětí a práce s dětskou skupinou. 

To je dobrá zpráva, snad toho lidé pracující s dětmi využijí. Aktuálně na Doniu probíhá sbírka na podporu Terapie Venku. Na co konkrétně budou peníze použity?

Peníze ze sbírky budou použity na rozjezd prvních skupin. Chceme, aby byly skupiny včetně výjezdů do přírody dostupné i dětem z méně majetných rodin, financování spolku bude tedy probíhat převážně z grantů, veřejných sbírek a darů. Získat grant trvá delší dobu, proto jsou pro nás peníze získané prostřednictvím Donia zásadní. Potřebujeme například zaplatit pronájem prostor, kde se budou terapie konat, nakoupit různé pomůcky (kresebné materiály, terapeutické karty aj.) a zajistit plat terapeutům, kteří skupiny povedou.

Na otázky odpovídaly autorky projektu, Mgr. Anežka Čížková, Mgr. Tereza Knotková, Markéta Reichelová a Mgr. Anna Ohnisková společně. 

Pokud vás projekt Terapie Venku zaujal a chtěli byste ho podpořit, můžete tak udělat prostřednictvím sbírky.