Zatímco dostat se letos ze základní školy na střední byl v médiích propíraný horror, dostat se na vysokou školu zatím tak velký problém není. Mnoho vysokých škol nabízí druhé kolo přijímaček v létě a leckam se dá dostat i bez nich. Zároveň se stalo zvykem nespokojit se s jednou vysokou školou, minimálně nějakou další zkusit, doplnit si praktický obor nějakým teoretickým a naopak. Pokud jste právě odmaturovali, nebo u učení na zkoušky zjistili, že vám setrvání na vaší stávající vysoké škole nedává smysl, případně máte možnost pracovat při denním studiu, a zároveň máte chuť jít kořenům (a je pro vás plus, když budou křesťanské) a naučit se obhájit své názory, můžete uvažovat o úplně novém oboru na Katolické teologické fakultě v Praze. Jmenuje se Filosofie a etika a prý bude balzámem pro ty, které štve všeobjímající tolerance. ;-) Vypadá jako ideální obor pro všechny, kdo chtějí na Signálech vášnivě diskutovat. Proč to dělat jako amatéři, když se za tři roky můžete stát profesionály a amatéry strčit do kapsy? Nový obor, který vás může pro plamenné hádky dobře vyzbrojit, nám představil docent Jakub Jinek, vedoucí Katedry filosofie a práva.

Na Katolické teologické fakultě UK vznikl nový obor Filosofie a etika. Jedná se o tříletý bakalářský obor. Pro koho je toto studium vhodné? Co se tam studenti naučí a „k čemu jim to bude“? Studium je prezenční - může jim stačit samo o sobě k získání nějakého zaměstnání, nebo se počítá s tím, že bude doplňkem k jinému studiu?

S trochou nadsázky by bylo možné říct, že studium filosofie a etiky je velmi žádoucí pro každého; přinejmenším pro každého, kdo chce studovat. Připomeňme, že na původních středověkých univerzitách byla filosofie propedeutikou pro pro jakýkoli speciální obor – chtěla-li jste být lékařkou, musela jste být nejprve filosofkou. Není to jen opěvování minulosti: Ačkoli dnešní instituce zachovaly pouze zbytky této praxe (na všech fakultách stále existuje nějaká forma úvodu do filosofie či etiky), na myšlence všeobecné užitečnosti filosofie pořád něco je: filosofie dává celostní rozhled, schopnost reflektovat, kriticky hodnotit, ale také dobře mluvit a psát. Nemusíme se přít o to, že právě tyto schopnosti mnohým dnešním – a to i vzdělaným – lidem chybí. 

Získání právě uvedených schopností je rovněž velmi vhodnou průpravou pro nejrůznější oblasti praxe. Dlouhodobě pozorujeme, že absolventi filosofie nemají naprosto žádnou obtíž s uplatněním – problém nezaměstnanosti se jich prakticky netýká. Je to dáno právě univerzální a celostní povahou jejich vzdělání, pro něž jsou na trhu vyhledávaným zbožím: v dnešním komplexním světě práce, kde se vlivem digitalizace a dalších změn proměňuje struktura a váha profesí doslova před očima, je výhodnější zaměstnat – spíše než specialistu vyškoleného v určité dílčí oblasti – někoho, kdo má solidní a hluboké vzdělání a je schopen je kreativně využívat a prostě také: dobře myslet. Znám dost absolventů filosofických oborů, kteří zastávají velmi prestižní a také lukrativní posty. Obrázek filosofa odsouzeného v dnešním světě k živoření uprostřed svých knih je prostě stereotyp, který neodpovídá realitě. Ta naopak zahrnuje filosofy sedící ve vysokých úředních i manažerských pozicích, v byznysu, ale i v politice. Vedle toho se náš absolvent může také snadno uplatnit v široké škále profesí a organizací kladoucích důraz na schopnost tvořivého myšlení a kritické reflexe. Může najít místo jak v neziskových organizacích zaměřených na kulturu, vzdělávání, vědu či sociální oblast, tak ve státní správě, a to na regionální, státní i evropské úrovni. Další možností uplatnění jsou média. Může rovněž pedagogicky působit na středních a vyšších odborných školách. 

Počítá se tedy s tím, že si u vás student vytvoří základ, a pak se specializuje při magisterském studiu, nebo má studium u vás smysl i pro ty, kteří zatím delší studium neplánují (byť to pak třeba při studiu u vás přehodnotí)?

Studium bakalářského programu je hodnotné a naplňující i samostatně – právě pro svůj celostní a universální záběr, o němž jsem před chvílí mluvil. Specializace v rámci magistra pak nemá jen opakovat to, co už bylo řečeno v bakaláři, ale na jedné straně vhodně doplnit již získané znalosti, na druhé straně ale při plné otevřenosti těm, kdo s námi bakaláře nestudovali. Hodně úsilí jsme věnovali tomu, abychom překonali největší úskalí boloňského modelu (rozdělení studia na bakalářskou a magisterskou část), který vede jednak k přetížení studentů v bakaláři a jednak k nechuti studovat další dva roky magistra, když všechno důležité již bylo řečeno v těch prvních třech letech.  

Kromě obecné potřebnosti filosofického základu, co bylo hlavním popudem k letošnímu vytvoření nového oboru?

Byla to v první řadě již zmíněná jasná společenská potřeba. Žijeme ve složitém světě naplněném stále komplexnějšími společenskými interakcemi a z nich povstávajícími etickými problémy a dilematy. Filosofie a etika zde může a má nabídnout orientaci. Nový obor je určen pro každého, kdo uvedená dilemata současnosti vnímá jako vážný problém, neutíká před nimi, ale chce si v nich zjednat jasno. 

Náš cíl ale nebyl jen takto obecný. Usilovali jsme současně o vytvoření takového profilu studia, které svým hodnotovým a duchovním ukotvením nabídne kritéria pro dobrá rozhodnutí, a tedy něco, co se na jiných pracovištích, kde se pěstuje filosofie a etika, dávno opustilo pod diktátem korektnosti a neutrality. Ve vědomé opozici k těmto ambivalentním soudobým trendům nabízíme zájemcům stabilitu vědění opřeného o robustní tradici západního filosofického a etického myšlení, prověřené osobnosti, díla a témata. 

Na vašem oboru tedy korektnost a neutralitu čekat nejde? :-) Co tedy nabízíte místo toho? Kdo vás trochu zná, možná tuší, ale pro ostatní, prosím, svoje hodnotové a duchovní ukotvení trochu přibližte. A proč vlastně nepovažujete korektnost a neutralitu za pozitivní?

Myslím, že korektnosti a neutrality už je na univerzitách dost a že nás to vlastně všechny štve. Není ale asi vhodné na tomto místě rozvíjet obecnější politické úvahy. O co nám jde, přiblížím na tom, co už nyní na KTF děláme, zatím ovšem jen pro studenty teologie. Ti často přistupují k studiu teologie s očekáváním, že se jejich dosavadní víra upevní pomocí vědeckých argumentů. Místo toho se jim začasté dostává ubezpečení o tom, že vlastní pozici víry  je třeba také umět relativizovat, a že právě tam, kde jsme schopni zpochybnit svoje stanoviska, jsme také nejvíce vědečtí. Oproti tomu ve filosofických kurzech usilujeme o rozumovou reflexi obsahu víry, přičemž tyto obsahy nezpochybňujeme – spíše ukazujeme, jak lze využít filosofické nástroje k jejich upevnění, jinými slovy jak lze pro ně správně a účinně argumentovat. Mám dojem, že kandidáti kněžství jsou nám za to vděční. 

V oboru Filosofie a etika nejde samozřejmě o kandidáty kněžství a nejde zde ani o to někomu upevňovat víru. Půjde ale o to přinášet racionální argumenty pro určité nerelativistické pozice. Filosofickým žargonem bychom tyto pozice mohli označit jako realistické, což rovněž zahrnuje přesvědčení o možnosti skutečného habituálního poznání skutečnosti. Zcela konkrétně tyto pozice obnášejí například personalistickou antropologii, tezi přirozeného zákona, aretaickou etiku, realistickou politiku, odmítání historismu apod.  –  to je také ono hodnotové ukotvení, o němž jsme mluvili.

A ještě dodatek: Jsem přesvědčen o tom, že takto zaměřené, hodnotově  vymezené chápání může nakonec nejvíc prospět i těm, kdo s ním obsahově nesouhlasí – teprve proti jasně vystavěné a otevřeně deklarované pozici lze vystavět solidní myšlenkovou opozici. 

Jsem student střední školy, filosofii jsme jako samostatný předmět neměli, chci žít jako křesťan, dělat něco smysluplného a dělat to zodpovědně, studium na KTF mi dosud přišlo jako řešení, ale předchozím odborným termínům nerozumím. Znamená to, že nejsem vhodný uchazeč o studium, protože na to se předpokládá, že mám z filosofie maturitu a leccos načteno, nebo mi to můžete říct nějak jednodušeji a to složité mě naučíte v průběhu studia? 🙂

Myslím, že potenciálnímu studentovi nemusí vadit, že něčemu nerozumí – nutnou součástí studia je také poznání toho, že mnohé ještě neznám. Jinak je ovšem z mé strany na místě omluva, protože zde nepřednáším za katedrou, ale dávám rozhovor s redaktorkou Signálů. Zkusím tedy vyslat jednodušší signál: realistickou pozicí se myslí třeba to, že dobro a zlo jsou objektivně platné, bez ohledu na to, co se o nich kdo domnívá, a že obojí lze spolehlivě poznat podle pravdy. To, co je správné, totiž odráží pravou povahu skutečnosti a není to věcí dojmů či dohod. Totéž můžu říct třeba o kráse - ta také není jen subjektivní, ale má nadosobní platnost. A také samozřejmě o Bohu. 

Toto je podstata naší nabídky hodnotově a duchovně orientovaného vzdělání pro Vašeho studenta střední školy (na něhož se mimochodem velmi těším): Je to vzdělání pro někoho, koho neuspokojují alibistická a úniková řešení, koho dráždí, když se řekne: Každý má svou pravdu nebo Za mě platí: účel světí prostředky. Dovolil bych si říct, že toto základní nastavení, pro mladé lidi tak typické, je pro uchazeče důležitější než maturita z filosofie.

Dnes už dávno neplatí, že na Katolické teologické fakultě studují jen katolíci a na Evangelické teologické fakultě evangelíci. Co může od studia u vás čekat katolík, co evangelík a co člověk, který do žádné církve nepatří a zaujala ho možnost získat klasické vzdělání? Počítáte s přítomností ateistů ve třídách?

Všichni tři Vaši potenciální studenti mohou očekávat zejména velmi přátelské prostředí malé fakulty, kde jsou učitelé studentům opravdu blízko a znají je jménem (k tomu patří také všemožné mimostudijní aktivity typu poutí či pobytů). Toto prostředí je samozřejmě také křesťanské, což neznamená nutně nějakou konfesní vyhraněnost, ale přece jen jakousi zřetelnou příchuť danou tím, že většina studentů i vyučujících jsou věřící. Dlouhodobá zkušenost naší fakulty, ale stejně tak i ETF a jiných křesťanských škol, ovšem ukazuje, že tato orientace je velmi silně inkluzivní, nevylučující a lidé bez vyznání jsou velmi dobře přijímáni, takže se nemusí cítit cize. Rozhodně se nemusí bát mezi nás přijít. 

Na KTF již existuje obor Aplikovaná etika, ten je magisterský a studuje se „dálkově“. Tyto obory se doplňují, nebo jde o alternativy, kdy je každý vhodný pro někoho jiného?

Magisterský program Aplikované etiky svojí logikou navazuje na bakalářskou Filosofii a etiku. Jde o logiku specializace: oproti bakaláři je magisterský program zaměřen méně historicky a soustředí se na jednotlivé sféry praxe, jako je hospodářství, politika, technika, lékařství, média či životní prostředí. Důvod leží také v tom, že o dálkové studium mají často zájem právě uchazeči z praxe. Ti se ve svých profesích setkávají s eticky problematickými situacemi, což v nich vzbuzuje touhu o nalézání kvalifikovaných úsudků a rozhodnutí a přivádí je to ke studiu u nás. Soudě podle jejich ohlasů zde vesměs nacházejí to, co hledali – a často ještě mnohem víc. 

Zároveň jsme nově akreditovali obor Aplikované etiky v denní formě, který má být nabídkou k pokračování studia pro absolventy bakalářské Filosofie a etiky. Kvůli lepší koordinaci s nyní zahajovaným bakalářským programem jej ovšem otevřeme až v příštích letech.

Kdybyste měl v někom vzbudit zájem o obor něčím konkrétním: jakou zajímavou přednášku nebo seminář na následující rok chystáte? Je tam něco, u čeho lze čekat, že se oči mladého člověka rozzáří, když to v rozvrhu najde?

Pokud jde o zajímavé přednášky, chtěl bych zmínit, že v rámci studia organizujeme také vystoupení zahraničních hostů. Na podzim počítáme s přednáškami předních světových znalců antické filosofie, Lloyda Gersona a Thomase Szlezáka. 

Co se týče nabídky pravidelných předmětů, jde o celkem očekávatelný standard, nabízíme jednak historické přednášky a semináře (začíná se samozřejmě antikou), jednak systematická témata (zde se zase začíná logikou a epistemologií) a samozřejmě také latinu a řečtinu. Současně ale chceme přinést i něco, co není úplně běžné, totiž nadstandardní péči o akademické dovednosti; proto je hned v prvním ročníku zařazen kurz argumentativního psaní a jiný kurz k filosofické argumentaci a rétorice - to by snad mohlo zvlášť zaujmout. 

Pak zní uvěřitelně, že absolventi mají šanci v manažerských pozicích a politice, a možná zkušenosti ze studia užijí i doma v manželské komunikaci. :-) Pokud by chtěl uchazeč vědět víc, je možné ještě v průběhu léta navštívit nějaké přednášky vyučujících, myslím kdekoli po republice? A které knížky lze doporučit, aby si člověk udělal představu, kdo by ho na tomto oboru učil?

Děkuji za uznání! Zájemci o studium u nás mají jedinečnou příležitost navštívit letní školu etiky konanou na naší fakultě v termínu 7. – 24. srpna, kde přednášejí naši učitelé. Letní škola se sice koná v angličtině, ale je určena primárně pro studenty americké college (Loyola College) neboli pro posluchače, kteří věkem a stupněm vzdělání odpovídají přibližně našim maturantům. Pro účely, o nichž zde mluvíme, není třeba se ani hlásit na celý program, stačí prostě přijít a „nakouknout“. Naši kolegové budou také přednášet 4. - 5. září na konferenci učitelů filosofie na teologických fakultách (odkaz zde), ta se ale letos koná v Košicích. Případní zájemci o obě akce nechť se hlásí mně (anebo ať se nehlásí, ale prostě přijdou/přijedou). 

Z našich publikací bych upozornil na oblíbenou učebnici Prokopa Sousedíka Logika pro studenty humanitních oborů (Praha: Vyšehrad 2001), habilitaci Davida Svobody Metafyzika vztahů - Tomáš Akvinský a vybraní autoři tomistické tradice (Praha: Krystal OP, 2017), úspěšnou monografii Tomáše Machuly Tomáš a jeho Sumy (České Budějovice: Episteme 2020) a snad také na svoji poslední knihu Platón a problém filosofické vlády (Praha: Oikúmené 2021); a samozřejmě musím zmínit i bestseller Davida Peroutky Vnitřní mlčení. Uzdravující cesta meditace (Praha: Pavel Mervart 2023). 

Přednášky daleko nebo anglicky, knihy třeba nepůjdou na chalupě u babičky sehnat… Hledat na youtube asi všichni umí, ale můžete doporučit něco konkrétního od vás přednášejících, co tam lze najít a pustit si to do sluchátek při relaxaci u rybníka? 

Tak například Tomáš Machula je na youtube přítomen velkým množstvím krátkých videí k jednotlivým filosofickým problémům, nejvíc ze všeho bych ale doporučil jeho přednášku zde, v níž velmi srozumitelným způsobem hovoří o nesnadném tématu: Trojici. Podobně z mnohých prezentací kolegy Jakuba Kříže vybírám tuto přednášku o křesťanských postojích v nekřesťanském světě. David Peroutka, kterého jsem před chvilkou zmínil jako autora knihy o tichu meditace, zde hovoří pro změnu o válce – vřele doporučuji. A ze svých věcí bych asi vybral následující přednášku o státě jako osobě a smrtelném bohu. Také máme oficiální video představující obor Aplikovaná etika. Jak sama naznačujete, na youtube toho lze samozřejmě nalézt mnohem víc. 

Přijímací zkoušky se letos nekonají, k přijetí stačí složit maturitu, ale nikdo nechce přijít do školy a koukat jak puk, že neví, o čem se mluví. Jakou literaturu byste budoucím studentům vašeho oboru doporučil si sbalit na prázdniny do batohu, aby si na podzim mohli připadat dobře připravení?

To je od Vás pro mě na závěr ta nejsnazší otázka, děkuji! Doporučený seznam literatury mám přichystán, vytvořil jsem jej, ještě než jsme se rozhodli přijímačky z důvodu velmi krátké lhůty na propagaci zrušit (program byl otevřen teprve na začátku června). Tak tedy: 

Platón, Faidón

Aristotelés, Etika Nikomachova, knihy I–III

Augustin, Vyznání, knihy X–XI

Tomáš Akvinský, O jsoucnu a bytnosti, in: S. Sousedík, Jsoucno a bytí, Praha 1992, str. 69–103

T. Hobbes, Leviathan, kapitoly XIII–XIX

I. Kant, Základy metafyziky mravů

J. S. Mill, O svobodě

M. Scheler, Řád lásky, Praha 1971, str. 5–34

J. Rawls, Teorie spravedlnosti, část I, Praha 1995

A. MacIntyre, Ztráta ctnosti, Praha 2004

R. Spaemann, Základní mravní pojmy a postoje, Praha 1992

Příručky:

A. Anzenbacher, Úvod do etiky, Praha 1994

A. Anzenbacher, Úvod do filosofie, Praha 1989.

Tak to mají zájemci o studium co dělat. :-) Přeju jim i vám všem vyučujícím úspěšný start nového oboru!

Nový obor Filosofie a etika na KTF UK představil docent Jakub Jinek, vedoucí Katedry filosofie a práva a proděkan pro vědu. Fotografie pocházejí z archivu katedry. Doplnění informací vám může nabídnout i facebook.