Velikonoce! Jak na ně?

Jak Velikonoce prožít a ne jen přežít? Na spoustu věcí nepotřebujete jet do kláštera ani se vydat na pustý ostrov. Stačí do každého jednoho dne přidat mezi úklid, vaření, případně učení se na maturitu či státnice nebo jiné důležité povinnosti i drobnost, která vás maličko víc „uvede do děje”. 😉 Pár praktických tipů z naší redakce najdete zde.

Tipy k prožití Zeleného čtvrtku:

• Udělat si doma getsemanskou zahradu. Stačí úplně jednoduše, třeba snosit všechny květiny z celého domu na jedno místo, přidat svíci a Bibli. Večer se můžete v zahradě celá rodina spolu pomodlit, přečíst z Bible. No a pokud to úplně nezafunguje, alespoň ty rostliny se vám budou lépe a rychleji zalévat, když budou na jednom místě. Navíc pak tuto improvizovanou zahradu můžete v pátek jednoduše upravit na Boží hrob.
• Modlit se za kněze. Zelený čtvrtek je den, kdy si kněží zvlášť připomínají svoje povolání - a my můžeme za ně v modlitbě prosit i děkovat. Můžeme také těm, které známe blíž, poděkovat - osobně, či napsáním SMSky. 😉
• Večerní přímluvy tam, kde jsme, za místo, kde žijeme. S celou rodinou máme už roky zvyk vyjít večer ven, procházet místa, kde žijeme a chodíme přes den a modlit se růženec (či jakkoli jinak) za ta místa i za ty lidi, kteří zde také žijí. Modlitba jde prodloužit či zkrátit podle toho, jestli jsme s malými dětmi, nebo jen s dospělými.
• Pustit si tématický film či přečíst si knihu o událostech dnešního dne. Na zelený čtvrtek se také připomíná vyjití z Egypta, takže si můžete pustit film o Mojžíšovi (s dětmi třeba Prince egyptského) nebo si přečíst z knihy Exodus. Události posledních dní Ježíšova života popisuje podobné a poutavě také kniha „Den, kdy zemřel Kristus“.
• Nezpívat ani si nic nepouštět, protože „zvony odletěly do Říma“. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma. Ve čtvrtek odpoledne, po celý pátek a celou sobotu až do večera se ani na nic nehraje, nepouští se Spotify či rádio a nezpívá se (vyjma nácviků na obřady). Je to proto, že si připomínáme nejtěžší a nejsmutnější událost celého světa. Člověk se rozhodl zabít Boha. V mnoha obcích se kolem odletu zvonů do Říma vypráví zajímavé historky.
• Sederová večeře už je maličko složitější a je k tomu potřeba nakoupit předem řadu věcí. Podrobný návod i texty na sederovou večeři najdete zde.

A co na Velký pátek?

• Ranní chvály. V tyto dny jsou fakt super texty v breviáři - zkuste na ně mrknout 😉
• Půst. Nezapomeňte, že je den přísného postu a člověk se má jen jednou za den najíst do sytosti - je to proto, aby nejen naše mysl a duše se zaměřovala na to podstatné, ale aby se i tělo nastavilo na Boha. Vždy, když pocítím ten hlad, tak si řeknu, že to je ten můj hlad po Bohu, který si jindy neuvědomuju! 🙂
• Zatažení rolet/závěsů od dvanácti hodin až do tří odpoledne. Tato aktivita není tolik náročná na čas, dá se zatáhnout třeba i jen jedna místnost, např. kuchyň. Vždy, když tam člověk vejde, může si uvědomit, co se v ten den před dvěma tisíci lety dělo. “V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.” Mt 27,45
• Pustit si film Umučení Krista, Chatrč nebo Falling plates, který vám pomůže prožít či připomenout důležité události velkého pátku.
• Křížová cesta v přírodě. Nemusíte si ani brát s sebou nějaké dlouhé texty. Stačí jít přírodou a nechat se inspirovat. A najednou uvidíte stromy do sebe tak zaklesnuté, jako Ježíš objímající Marii při jejich setkání, nebo bílou břízu nakloněnou na stranu - úplně jako by Veronika podávala Ježíši roušku. Můžete také připravit křížovou cestu pro ostatní a uzpůsobit ji tomu, kdo tamtudy nejčastěji chodí - jestli maminky s dětmi, důchodci s pejsky nebo třeba turisté.
• Novéna k Božímu milosrdenství. V 15 hodin na velký pátek začíná novéna k Božímu milosrdenství. Každý den v 15 hodin se modlí korunka k Božímu milosrdenství až do neděle Božího milosrdenství, která je týden po vzkříšení. 
• Večer bdít u Božího hrobu.
• Odpuštění: Zkusit se zamyslet, co nebo komu už dlouho nemohu odpustit a proč. 

Bílá sobota + Vigilie + neděle vzkříšení

Bílá sobota a neděle vzkříšení už jsou sázka na jistotu. Navštívit v kostele Boží hrob, to je klasika, a pak prožít nejsilnější liturgii noční vigilie, když se poštěstí, třeba i se křtem. Proto přidáváme už jen pár nápadů.

• Ranní chvály. Pokud jste to nezkusili na velký pátek, můžete dát šanci breviáři dnes 😉
• Vyrobit si doma vlastní Boží hrob. Velmi užitečné jsou k tomu biblické postavy. Pokud je nemáte, nezoufejte. Pár balvanů a látek postačí. A hned máte kreativně-duchovní chvíli, při které se člověk tak trochu lépe zastaví a zamyslí, než ve shonu sobotního úklidu.
• Vyrobit si vlastní paškál nebo prostě svíčku na vigilii. Můžete si smotat vlastní z plátů včelího vosku nebo hotovou svíčku dozdobit barevným voskem. Pokud u vás v kostele bývá málo svíček, můžete vzít nějaké navíc pro ostatní. Přikládáme návod na výrobu paškálu, který vznikl v době covidových omezení.
• Připravit si moc dobré jídlo na návrat z vigilie. Může to být mazanec nebo třeba velikonoční nádivka, na kterou si můžete předem natrhat kopřivy, bršlici nebo jiné bylinky.
• Najít si svou křestní svíčku a vzít si ji s sebou na vigilii.
• Připravit si zvonky a po „návratu zvonů z Říma” si pořádně zazvonit!
• Oslavit večer vzkříšení. Připravit se předem, abyste nemuseli spěchat a nezmeškali slavnostní začátek mše. Připravit si teplé oblečení, případně si vzít i něco na sezení, pokud u vás v kostele stáváte. Po mši oceníte teplý čaj v termosce.
• Pokud z vážných důvodů na mši nemůžete, ale nechcete si nechat ujít slavnostní obřady, můžete je sledovat online - seznam najdete zde (zajisté ne úplný). 
• V neděli ve 12:00 si můžete v televizi pustit požehnání Urbi et orbi. Urbi et orbi (česky z lat. “Městu a světu”) je papežské požehnání, které papež uděluje každoročně ve 12:00 na Slavnost Narození Páně a Slavnost Zmrtvýchvstání Páně z ústřední lodžie Svatopetrské baziliky. Požehnání v přímém přenosu vysílá Tv Noe i česká televize.

Marta

 Kam vyrazit ve volné dny, pokud chcete stihnout i nějakou kulturu?

Jestli prahnete po kultuře, nenechte si ujít některý z velikonočních koncertů. V Brně momentálně probíhá festival duchovní hudby, nezaostává ani Praha. Pokud spíš než k hudbě tíhnete k výstavám, v Ostravě prodloužili až do 10. dubna výstavu o animovaném filmu a pokud jste z okolí, nedejte si ujít interaktivní expozici o včelách. Ani Olomouc nezůstává pozadu, ve Vlastivědném muzeu se můžete ponořit do dětského světa za posledních sto let. Pokud jsou vaše ratolesti milovníky pravěku, vezměte je do kouzelného světa Karla Zemana, kde je připraven velikonoční dinosauří program. V Kutné Hoře v GASKu prodloužili do 10. dubna výstavu sester Válových. Nějakou kratochvíli si připravila i řada měst - například v Jablonci nad Nisou pořádají velikonoční slavnosti, brněnský Špilberk žije Velikonocemi také a zábavu pro celou rodinu si připravili i na hradě Švihov. Když jsme u těch hradů - na některých už začala hradní/zámecká sezóna, takže můžete oslavu Kristova vzkřížení doplnit vlastivědnou výpravou. A pokud svátky radši prožijete někde v klidu a ideálně v klíně přírody, nedejte se odradit nízkými ranními teplotami - o víkendu má teplota trochu povyskočit a venku už všechno krásně raší. A protože jsem Brňák a lesák k tomu, neopomenu si posledním tipem přihřát polívčičku - Školní lesní podnik Křtiny přišel s novou stromovou hrou, kterou si můžete příjemně zpestřit procházku. Užijte si sváteční víkend a napište, co ve volném čase podniknete!

(A trochu pod čarou bych tu ráda sdílela svůj soukromý tip - objevila jsem aplikaci Loxper, ve které se dají podnikat poznávací procházky po okolí. Některé trasy jsou zpoplatněné, ale dá se tam najít dost zajímavostí.)

Kačka 

Velikonoce v kuchyni

K Velikonocům patří i typická jídla. Pokud se vám nechce googlit, tady máte pár základních receptů:

Mazanec (stejné těsto využijete i na jidášky)

330 g hladké mouky
1 vejce
sáček sušeného droždí
115 ml vlažného mléka
60 g cukru
1 sáček vanilkového cukru (nebo trochu esence či pasty)
70 g změklého másla
dvě špetky soli

podle chuti strouhaná citronová kůra, případně anýz
hrozinky (můžete je předem namočit do rumu, vody nebo mléka)
sekané loupané mandle, kandované ovoce, kousky čokolády

rozšlehané vajíčko na pomazání

mandlové lupínky nebo sekané mandle na posypání

V míse nebo robotu smícháme cukr, máslo a vlažné mléko, přidáme droždí (dejte pozor na teplotu mléka, ať si droždí neuvaříte – teplota by měla být na hřbetu ruky příjemná, ne horká), přidáme vejce (dává se celé, takže ho můžete vyfouknout), mouku a sůl. Výsledné těsto by mělo být kompaktní a odlepovat se od stěn. Pod utěrkou ho umístíme na teplé místo (naštěstí se většinou ještě topí, tak to nebude těžké) a hodinu ho necháme kynout. Pak znovu zpracujeme a tvarujeme jidášky, mazanec nebo malé mazance. Do jidášků hrozinky nepřidávejte, špatně by se vám tvarovaly, do mazance můžete dát pochutin hodně, jeho tvar to snese. (Na rozdíl od vánočky nemají tendenci „vyplouvat“ nahoru a pálit se.) Zase necháme cca dvacet minut odpočinout, potřeme rozšlehaným vejcem (můžeme do něj přidat trochu moučkového cukru), nařízneme kříž a ozdobíme mandlemi. Troubu potřebujeme předem rozehřát na cca 160 stupňů (není to zákon, každá trouba peče jinak, využijte zkušenost; můžete začít na 180 a postupně teplotu snižovat) a na dně mít položený hrnek s horkou vodou. Kříž chce uprostřed pečení většinou nakrojit znovu, aby mazanec nepopraskal, případně nakrojení znovu potřít vejcem. Jidášky budou cca za 30 minut, mazanec za hodinu, zkouší se to klasicky špejlí – když ji vytáhneme suchou, mazanec by měl být upečený. Pokud vám trouba peče seshora moc a hrozí, že by mazanec měl příliš tmavou kůrku, přikryjte ho po chvíli pečícím papírem. Krájíme až vychladlý, jinak se srazí.

Tohle kynuté těsto je univerzální a jde použít i na vánočku nebo bez koření na buchty a kynuté koláče.

Beránek / velikonoční muffiny

3 vejce větší nebo 4 malá

1 hrnek cukru

2 hrnky mouky (polohrubé nebo hladké)

1 prášek do pečiva

špetka soli

1 smetana ke šlehání (215 – 250 ml)

vanilkový cukr, esence nebo pasta

podle chuti citronová kůra, hrozinky, kandované ovoce, kousky čokolády

máslo a mouka na vymazání plechu

moučkový cukr na ozdobu

Vejce ušleháme s cukrem do bílé pěny, přidáme smetanu a posléze mouku, sůl a vanilku, případně další přísady. Pokud máte silikonovou formu, nemusíte ji vymazávat, plechové, skleněné nebo keramické formy vymazání vyžadují. Silikonová forma snese pečení na 180 stupňů, plechové většinou chtějí teplotu nižší. Pokud máte formu dvoudílnou, chce to zkušenost, kdy beránka z trouby vyndat, takže pokud s pečením začínáte, nebo neznáte konkrétní troubu či formu, je lepší péct beránka jednodílného a mít možnost vyzkoušet špejlí, zda je hotový. Nejtěžší je beránka vyklopit i s oušky a čumáčkem. Doporučuje se přes formu hodit mokrou utěrku (to ale funguje u těch dvoudílných). Pokud se vám to nepovede, lze amputované části přilepit zpět třeba rozpuštěnou čokoládou a v nejhorším případě celého beránka čokoládou polít a operaci tak zamaskovat. Pod bílou polevou může nakonec vypadat moc hezky. Oči se tvoří z hrozinek nebo tmavé čokolády.

I toto těsto je univerzální a jde použít na muffiny a bublaninu. Výhodou je, že nevyžaduje oddělené šlehání bílků, což leckoho odradí. Je dost měkké, takže se hodí na menší, nečlenité beránky.

Perníčky

Pokud máte chuť vyzkoušet perníčky, máte nejvyšší čas na přípravu – tyhle totiž vyžadují odležené těsto, nepotřebují naopak rozležet po upečení.

500 g hladké mouky

200 g moučkového cukru

200 g medu

2 středně velká vejce

1 lžička sody

špetka soli

1 lžíce koření do perníku

Smícháme zvlášť suché složky a tekuté složky a pak vše spojíme. Vypracované těsto vložíme do mikroténové fólie a necháme minimálně den, raději dva až tři dny odležet v lednici. Znovu prohněteme, vyválíme na 3 mm a vykrajujeme tvary. Pozor, vyběhnou, takže je na plech nedávejte moc blízko k sobě. Pečeme na 200 stupňů cca deset minut (je třeba to hlídat) a po upečení potíráme rozšlehaným vajíčkem (případně jen žloutkem, každopádně to děláme okamžitě po vytažení plechu z trouby, aby vrstvička stačila teplem ztuhnout). Pozor, nesmí se přepéct, nezměkly by. Je třeba vyzkoušet, kdy je ten pravý čas.

Polevu můžeme vytvořit třeba z rozšlehaného bílku, do kterého, když je tuhý, zašleháváme moučkový cukr a pak zdobíme cukrářskými sáčky (dnes už je mívají běžně v samoobsluze) nebo obyčejným sáčkem s ustřiženým růžkem. V nouzi můžete koupit trubičky s hotovou polevou (vhodné zvláště pro zdobení s malými dětmi).

První den vypadají perníčky tuhé (takže se snadno zdobí), ale poté již změknou a rozplývají se na jazyku.

Theodora