Ondřej Veselý je muzikant tělem i duší. Když zrovna nehraje s jednou ze svých kapel, tak hudbou chválí Boha. Možná právě proto mu učarovalo Taizé, kde je hudba výraznou součástí každodenních modliteb. Není to však jen o muzice. O čem tedy? To se zeptejme jeho.

Foto: Archiv komunity Taizé

Ještě než se pustíme do rozhovoru o Taizé, mohl bys krátce říct něco o sobě?

Jmenuji se Ondra Veselý. Pocházím z farnosti Brno-Židenice. Od malička se pohybuji v hudbě a hraji na různé hudební nástroje. Pracuju na pozici dispečera týmu servisních techniků, kteří opravují zubařské přístroje po celé České republice.

V současnosti se věnuju nejen své anglické autorské hudbě, ale taky chválové tvorbě, ve které ke mně Bůh promlouvá. Setkávám se s mými přáteli a kamarády ve společenství Nárožní v Brně. Hudba je pro mě jazyk, kterému rozumí každý, i ten který „jen“ poslouchá.

Foto: Archiv Ondřeje Veselého

Popsal bys, prosím, několika slovy tuto francouzskou vesničku – Taizé a komunitu, která zde vznikla?

Ve 40. letech ve střední Francii v malé vesničce Taizé žilo asi devět lidí, které navštívil br. Roger Schütz s touhou založit mužskou ekumenickou komunitu. Stalo se tak a od té doby za bratry do Taizé putují desítky tisíc poutníků různého vyznání z celého světa po celý rok. Společně hledají cesty, jak budovat důvěru. Tato komunita se poté rozšířila i do řady dalších zemí. 

Samotná komunita Taizé se nachází hned za stejnojmennou vesničkou na malém kopci. Autobus jede až přímo tam. Člověk vystoupí na parkovišti, za kterým se rozléhá velké stanové městečko, společné prostory jako sály, kde jsou např. katecheze, a jídelna. V létě se jí venku na slunci na lavičkách. Hlavním místem modlitby je kostel pro 5 000 lidí, kde nejsou vůbec žádné lavice, ale jen koberce, na kterých se sedí, případně klečí.

Foto: Archiv komunity Taizé

Jak to v Taizé funguje? 

Bratři z Taizé připravují týdenní program pro poutníky všech věkových kategorií, zvláště pak pro mladé. Ráno je v 7:45 možnost jít na mši, a celý den pak začíná společnou modlitbou. Po ní se všichni odeberou na snídani, kde každý dostane bagetu, kousky čokolády a kakao. A v neděli je i marmeláda! :D V deset hodin začíná program ve velkých skupinách (něco jako katecheze), oni tam tomu říkají bible sharing. Následuje diskuze a sdílení ve skupinkách po asi deseti lidech. Rozebírají se konkrétní úryvky z Bible vybrané na každý den. Potom je normálně oběd a dokonce i krátké volno. Všichni účastníci jsou různými způsoby zapojeni do chodu celého poutního místa, někdo má třeba na starost vydávání snídaně, jiný v odpoledním bloku uklízí kostel, někdo připravuje jídlo apod. V sedm hodin je večeře a večerní modlitba. Po ní je možné zůstat v kostele, jak kdo chce dlouho, a pokračovat v modlitbě společným zpěvem písní. Nebo je také možnost jít do tzv. Oyaku, to je místo, kde se můžou všichni účastníci, kteří pocházejí například ze Španělska, Francie, Německa a dalších úžasných zemí, setkat, popovídat si nebo si i zazpívat. Dorozumíte se anglicky, francouzsky nebo i německy. Ale i rukama nohama se dá vždy domluvit!

Vlastně je to takto: 3x denně se všichni společně modlí za pomoci společného zpěvu jednoduchých, zato krásných písní středem takové modlitby je chvíle ztišení. 3x denně jíš, 1x denně pracuješ a 1x si povídáš ve skupince.

Celý týden probíhá v podstatě jako svatý týden, čili v pátek se připomínají události velkého pátku - na konci modlitby je na zemi vystaven velký kříž, ke kterému se postupně jdou všichni poklonit. A v sobotu je v rámci skupinek možnost jít na výlet a večerní modlitba připomíná Ježíšovo vzkříšení. Neděle je speciální. Pro všechny je slavena katolická mše svatá a již se nesdílí účastníci ve skupinkách, protože ti, jimž končí pobyt v Taizé, odjíždějí. 

Kdy jsi byl v Taizé poprvé?

Do Taizé jsem poprvé přijel v roce 2008 díky rodině Oujezdských, která v té době vypravila autobus plný našich farníků putujících do Taizé, hlavně z řad mládeže.

Foto: Archiv komunity Taizé

Jaké to tam bylo? Co se Tě dotklo?

Zamiloval jsem si okolní přírodu, společné modlitby, zpěv v různých jazycích, jednoduchost a praktičnost celého místa, radostnou náladu všech lidí ve vesničce. Počet účastníků v létě je přibližně stejně jako na CSM (tzn. 2-5 tisíc lidí každý týden), ale není to poznat a nálada je naprosto úžasná. Taky jsem si porozuměl s některými mladými lidmi z jiných zemí. Úplně nejvíc jsem si toto sdílení a povídání užíval, když jsem do Taizé jel zcela sám.

Díky možnosti strávit celý týden v tichu (kromě modliteb) jsem se při jedné procházce po okolí otočil směrem ke slunci, co mě hřálo do zad, a zalil mě úžas nad tou nádherou a pak hlavně nad Bohem, který to celé stvořil k našemu údivu. A v tomto nastavení jsem mohl u sebe doma od té doby pokračovat.

Sám jsem se během těch let stal na několik měsíců dobrovolníkem. Díky týmu dobrovolníků může celé místo fungovat hlavně po praktické stránce. A z celého srdce to doporučuju všem, kteří hledají příležitost darovat Bohu až jeden rok, aby s jejich životem mohl udělat zázrak!

Co to obnáší, být dobrovolníkem v Taizé? Máš odtud nějaký speciální zážitek?

Být dobrovolníkem můžete už na pouhou dobu jednoho měsíce. S tím, že se můžete rozhodnout prodloužit svůj pobyt a modlit se a pomáhat až po dobu dvanáct měsíců. Pro studenty je to asi nejlepší právě během léta.

Během roku žijete ve skupině asi 60-110 kluků a holek. Záleží na ročním období. Cítil jsem se jako v rodině.

Je o vás z hlediska jídla a ubytování postaráno, ale to proto, abyste se vy mohli postarat o ty, kteří přijíždějí do Taizé. Buď ráno brzo vstáváte, abyste šli připravit snídani pro tři a půl tisíce lidí, nebo zajišťujete hladký chod každodenního úklidu všech toalet, sprch, přípravy kostela pro modlitbu, vynášení odpadků, nebo máte na starost péči o místo, kde dobrovolníci bydlí.
Zážitek 1: V roce 2014/2015 uspořádali bratři z Taizé Evropské setkání mladých v Praze, kam přijelo asi 25 tisíc mladých. Já jsem během toho setkání pracoval ve skladu s jídlem. A každý den jsme se i tam společně modlili, a pamatuju si, že jsme vedle kontejneru, kde byla kancelář, měli pakety, na kterých jsme si sestavili výzdobu pro polední modlitbu např. z mandarinek, a na betonové zemi jsme se modlili úplně stejně, jako kdybychom seděli v kostele v Taizé.

Zážitek 2: A taky jsem viděl tu neskutečnou radost dvou spoludobrovolníků z Filipín, když se poprvé v životě koulovali. Bylo to na benzínce v Česku.

Zážitek 3: V tichu jsem se setkal s Bohem, který je dobrý ke všem a poznal, že mě má neskutečně rád. A že touží po tom, abych se radoval.

Foto: Archiv komunity Taizé

Proč jet do Taizé?

Chceš se setkat s jinou kulturou, s křesťany, kteří touží po jednotě mezi lidmi, nebo hledáš prostor ke ztišení v krásné přírodě francouzského venkova? Všechno toto ti může nabídnout právě pouť do Taizé.

Je to týden plný zážitků, modlitby a setkání s Bohem v druhých lidech.

Co chceš vzkázat čtenářům?

Abyste se přihlásili do autobusu, který jede 6.-13. 8. 2023 do Taizé a má ještě volná místa. Využijte této příležitosti a dejte Bohu šanci! Mrkněte zde: Týden v Taizé.

Uvidíte, je to pecka a budete se chtít vrátit. Já jsem tam jel zatím nejmíň desetkrát.

Buďte s Ním,

Ondra

Díky moc za rozhovor! Doufám, že to někoho nadchne. :-) U mě to teda zafungovalo velmi!