„Rybičky, rybičky, rybáři jedou!“ Známá dětská hra. Na jedné straně hřiště stojí rybář, na druhé ostatní. Rybář se snaží ulovit co nejvíc lidí – ti, které chytí, se v dalším kole stávají rybáři a chytají s ním. Poslední, kterého chytí, se stává rybářem v další hře, takže jsou vlastně všichni pořád vítězi. Vůbec by nebylo špatné, kdyby to tak bylo i v životě.

Zdroj: Flickr

O Ježíšově dětství toho moc nevíme, rozhodně nic o tom, jak trávil své všední dny. Při cestě do Jeruzaléma s rodiči se choval poněkud přemoudřele, takže těžko říct, jestli si doma hrál s kamarády a jaké hry to byly. To, co začne dělat, když opustí otcovu dílnu a vydá se do světa, ale hru na rybičky a rybáře dost připomíná. Ježíš loví a vyzývá k lovení. Každý, kdo je uloven, se stává vzápětí lovcem. Kdyby na tuhle hru všichni přistoupili, jsou časem všichni rybáři, není koho lovit a můžeme jít na kafe.

Když jdeme hrát rybičky rybičky, pravděpodobně se účastní ti, kteří hrát chtějí – pokud tedy nejsme někde na škole v přírodě, kde jsou i hry povinné. Ježíš jde a neptá se. Nikde se nedočteme, zda se se Šimonem a Ondřejem a Jakubem a Janem znal, zda ho slyšeli kázat a byli předem varováni. Rozhodně nebyli připraveni. Nestáli na rozcestí či před domem se sbaleným zavazadlem. Byli normálně v práci a podle všeho nepočítali, že by z ní toho dne odcházeli dřív. Vrhali sítě do moře a plánovali vyčkat, až se něco chytí. A místo toho byli chyceni sami. A jako ty rybky nedostali možnost protestovat. Nedostali nabídku, aby se k Ježíši připojili. Žádné „Nechtěli byste jít,“ ale „Pojďte.“ Žádný čas na rozmyšlenou, žádný čas na přípravu. Teď hned. Bez ohledu na rodinnou situaci, bez ohledu na zákazníky, kteří čekali na ryby, které mladí rybáři toho dne měli ulovit. Ryby také předem nevarujete, že je budete lovit, nenecháváte na nich, zda chtějí nebo nechtějí být uloveny. Naopak, snažíte se je překvapit, pokud chcete, aby váš lov byl úspěšný. A Ježíš jednal jako rybář.

Ježíš chce lovit, tak si hledá pomocníky mezi rybáři. Bereme to jako fakt. Přitom by přece bylo logické, aby se poohlédl v jiných profesích. Vždyť se často prezentoval jako učitel, proč nehledal své spolupracovníky mezi učiteli? Mohl jim vysvětlit, v čem jeho učení mění to dosavadní, a poslat je vysvětlovat to do dalších měst. Předešel by tak nedorozumění, kdy od něj lidé čekali něco jiného, než co jim přišel dát. Čteme, že uzdravoval – proč tedy nehledal mezi lékaři, které by kromě těla naučil léčit i duše zprávou o odpuštění hříchů? Ti, na které se byli lidé zvyklí obracet s prosbou o pomoc, by jim poskytli výhodný balíček 1+1: uzdravili by zhnisanou nohu a sklíčenou duši během jedné návštěvy a lidé by nebyli závislí na tom, jestli Ježíš půjde jejich městem nebo okolo jejich rybníka. (I když jsme dnes četli, že Ježíš uzdravil každou nemoc a každou chorobu, pravděpodobně jich uzdravil jen zlomek. Muselo být hodně těch, jejichž vesnicí neprošel a kteří si až do smrti kladli otázku, proč. Mnohým nezbývá, než si ji klást i dnes.) Proč tím hlavním, o co Ježíšovi šlo, byl lov? Proč ten veletoč? Z rybářů ryby a z ryb rybáři během jediné věty. Ze synů a živitelů rodin potulní pomocníci potulného učitele a léčitele. Stabilní život rozmetaný během okamžiku. Ne vysvětlování, ne zbavení bolesti, ne vyzdvižení z trápení, ale nenadálé vytržení z vlastního prostředí a naprostá změna úhlu pohledu na svět.

Ježíš učí, ale není jen učitel. Ježíš uzdravuje, ale není jen léčitel. Když Ježíš říká „Obraťte se,“ myslí „Obraťte se,“ ne „Možná byste mohli začít něco dělat trochu jinak.“ Říká „Nejsi ten, kdo sis myslel, že jsi, ne pro mne. Když to přijmeš, můžeš jít se mnou dál. Když to nepřijmeš, zůstaneš stát.“ Učili vás, jak být dobrými syny a manžely a otci, učili vás, jak být dobrými Židy, ale toho všeho se pro tento okamžik musíte vzdát. Jste chycené ryby, pravidla moře už pro vás neplatí. Teď jste vy rybáři a to, co jste znali a považovali za správné, je pryč. Nejde maličko upustit moře a trochu se naučit dýchat a zvát ryby do kurzů pletení sítí. S mentalitou ryb nemůžete být rybáři. Moře nezanikne, když se stanete rybáři, ale uvidíte ho zvenku. Ryby nezemřou, když je ulovíte, ale postaví se po vašem boku. (Tak jako v té dětské hře, kde není poražených.) Nezrazujete své blízké a nepopíráte od počátku platné zákony, když se vydáte na cestu se mnou. Uvidíte lidi i svět nově, budete jim moci nabídnout to, co byste jinak nemohli. Má to jeden malý háček: ryby se ulovení bránit nemohou. Vy jste lidé, jste stvořeni k Božímu obrazu. I když se vás neptám, váš souhlas je k vaší proměně potřeba. Bez něj se sice dokážete tvářit jako rybáři, ale přitom zůstáváte rybami. Rybami, které se bojí, že na vzduchu něco podstatného ztratí. (Nelze se jim divit.) Chtějí zůstat samy sebou, a tak se schovávají na mořském dně. Já vám mohu podat ruku, ale ten obrat v myšlení musíte udělat vy. Rybičky rybičky… na které straně hřiště stojíte?

  


 

3. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Iz 8, 23b-9, 3
V Galileji pohanů vidí lid veliké světlo.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
    V první době ponížil Hospodin zemi Zabulon a zemi Neftali, v poslední době však oslaví Mořskou cestu, kraj za Jordánem, Galileu pohanů.
    Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist.
    Neboť jařmo, které ho tížilo, hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil jako za midjanských dnů.

Žl 27 (26), 1. 4. 13-14 Odp.: 1a
Odp.: Hospodin je mé světlo a má spása.

Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, před kým bych se třásl?
Odp.
Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím: abych směl přebývat v Hospodinově domě po všechny dny svého života, abych požíval Hospodinovy něhy a patřil na jeho chrám.
Odp.
Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých! Důvěřuj v Hospodina, bud' silný, ať se vzmuží tvé srdce, doufej v Hospodina!
Odp.

2. ČTENÍ 1 Kor 1, 10-13. 17
Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
    Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista:
Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky. Stejně usuzujte a stejně smýšlejte.
    Lidé z Chloina domu mi totiž o vás oznámili, moji bratři, že se mezi sebou hádáte. Mluvím o tom, že každý z vás říká (něco jiného) : "Já držím s Pavlem!", "já zase s Apollem!", "a já s Petrem!", "já s Kristem!"
    Je Kristus rozdělen? Copak byl za vás ukřižován Pavel? Nebo jste byli ve jménu Pavlově pokřtěni?
    Neposlal mě totiž Kristus křtít, ale kázat radostnou zvěst, a to ne nějakou slovní moudrostí, aby Kristův kříž nebyl zbaven působivosti.

EVANGELIUM Mt 4,12-23
Usadil se v Kafarnau, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše.

Slova svatého evangelia podle Matouše.
    Když Ježíš uslyšel, že byl Jan (Křtitel) uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše:
    'Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině stínu smrti.'
    Od té doby začal Ježíš hlásat: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království."
    Když se ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí." Oni hned nechali sítě a následovali ho.
    A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry, Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď i otce a následovali ho.
    Ježíš pak chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, hlásal evangelium o (Božím) království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu.