Nacházíme se v závěru vánočního týdne. Ve středu naší pozornosti je bezpochyby narozený Ježíš. Přesto, když se zahledíme do Betléma, nemůžeme nevnímat další postavy, především ty, které jsou v Ježíšově bezprostřední blízkosti: Marii a Josefa.

Zdroj: Bradi Barth, pinimg.com

Panna Maria je ženou hluboké modlitby, ztišení a naslouchání. Možná právě proto mohla již při zvěstování přivítat anděla, zaslechnout jeho hlas, přijmout Boží pozvání k velkým věcem a stát se Matkou Božího Syna. Mohla až hmatatelně zakoušet Boží působení, dotýkat se tajemství spásy a ve svém lůně nést Boha, který se pro nás stal člověkem. Mohla být svědkem jeho narození, dětství, dospívání, a stát se jeho učednicí takovým způsobem, jako nikdo jiný. O Marii se v evangeliu píše, že to, co prožívala, uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom. Možná právě proto byla schopna směřovat k podstatě Božího jednání ve svém životě a tak jedinečně s ním spolupracovat.
Svatý Josef, jak víme z evangelia, byl přítomen při událostech Ježíšova narození, nejspíš byl v Ježíšově blízkosti také v době jeho dětství a dospívání. Jako Matka Boží i on byl mužem ztišení, naslouchání a rozvážného jednání. Zajímavým faktem je, že v evangeliu nenajdeme ani jedno jeho slovo. Podobně jako Maria uchovává v srdci to, co prožívá, a rozvažuje o tom.
V kontrastu k tomu můžeme dnes pozorovat ve světě kolem nás obrovskou inflaci slov. Vzpomínám si na jednu zkušenost, kdy jsem si našel youtube video s návodem na nastavení youtube streamu. V nalezeném videu vystupoval mladík, který obrovským tempem a s obrovským zápalem pálil jednu větu za druhou a radil, jak to udělat. Nedíval se napravo ani nalevo a „jel“. Ano, když jde o nějaký návod, není na tom nic divného, naopak. Ale ruku na srdce, mnohdy úplně stejně jednáme a pálíme slova vůči druhým, které potkáme, vůči našim blízkým, rodičům, manželce nebo manželovi, dětem, přátelům … a někdy i v modlitbě vůči Bohu. Nedíváme se napravo ani nalevo a chrlíme jednu větu za druhou.
Zkuste si představit, že byste se dostali do situace vánočních událostí a byli v roli Marie nebo Josefa. Nenásledoval by velký příval emocí, slov, výčitek a obviňování – vůči Římanům, kteří vymysleli sčítání lidu, vůči obyvatelům Betléma, kteří neposkytli přístřeší, vůči Herodovi, který byl důvodem jejich útěku, vůči třeba dalším bezejmenným, kteří neměli pro jejich situaci pochopení? Nezačali bychom tak jako ten mladík ve videu rovnou pálit jednu větu za druhou? Neobrátil by se příval našich slov v posledku třeba i proti Bohu?
V tomto vánočním období jsou postavy Svaté rodiny, Matka Boží i svatý Josef, velkým povzbuzením ve schopnosti naslouchat, uchovávat v srdci, co prožíváme, v ochotě v tichu rozlišovat a podle rozlišeného rozvážně jednat. A to o to více, oč je situace složitější, těžší nebo nepřehlednější. Pokud se jimi necháme inspirovat, budeme třeba plnější Boží moudrosti k rozlišování a rozvážnému jednání a staneme se i pomocí a požehnáním pro druhé, jako byl svatý Josef a Panna Maria pro samotného Pána Ježíše.

Autorem textu je P. Vojtěch Smolka z ADCM Praha.

 


 

Slavnost Matky Boží Panny Marie

1. ČTENÍ Nm 6, 22-27
Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.
Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy.
    Hospodin řekl Mojžíšovi: "Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat: 'Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!' Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám."

Žl 67 (66) 2-3. 5. 6+8 Odp.: 2a
Odp.: Bože, buď milostiv a žehnej nám!

Bože, buď milostiv a žehnej nám, ukaž nám svou jasnou tvář, kéž se pozná na zemi, jak jednáš, kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
Odp.
Nechť se lidé radují a jásají, že soudíš národy spravedlivě a lidi na zemi řídíš.
Odp.
Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ! Kéž nám Bůh žehná, ať ho ctí všechny končiny země!
Odp.

2. ČTENÍ Gal 4, 4-7
Bůh poslal svého Syna, narozeného ze ženy.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři!
    Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: "Abba, Otče!" Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.

EVANGELIUM Lk 2, 16-21
Nalezli Marii a Josefa i děťátko . . .     Když uplynulo osm dní, dali mu jméno Ježíš.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
    Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
    Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně.