Jako dítě školou povinné jsem se rád díval na pořad Magion tehdejší Československé televize, pojmenovaný podle první československé družice Magion 1. Ta sloužila výzkumu MAGgnetického pole, IONosféry a plazmatu v okolí Země a startovala 24. října 1978 jako jistý přídavek k daleko většímu vědeckému satelitu Interkosmos-18. Pro představu, Interkosmos-18 vážil 1 050 kg a měl průměr 100 cm a délku 260 cm. Naproti tomu Magion 1 byl patnáctikilogramový drobeček o rozměrech 30x30x16 cm.

Zdroj: Falcon 9 | Flickr

Od té doby uplynulo ve Vltavě hodně vody a Československo a později Česká republika a Slovenská republika vypustily dalších třináct družic, určených pro výzkumné účely, zkoušení technologií, ale i pro výukové a popularizační účely. Také se rozšířilo vypouštění malých družic, obvykle ve formě malých krychliček, tzv. Cubesatů, o rozměrech 10x10x10 cm, případně kvádrů o velikosti několika takových krychliček vedle sebe. Je až s podivem, co vše se dá do tak malého prostoru vmáčknout.

Zatím poslední českou družicí se 3. ledna 2023 stala BDSat-2, vynesená spolu s dalšími 114 malými družicemi raketou Falcon 9 z Floridy. BDSat-2 vznikl ve spolupráci několika českých firem a univerzit. Cílem je především testování technologií, zejména senzorů tlaku a úložiště energie. Senzory tlaku vyráběné firmou BD SENSORS, jejíž název najdeme i ve jméně družice, budou instalovány na budoucí kosmické stanici Gateway, obíhající okolo Měsíce. Tím spíše je tedy třeba vše důkladně otestovat v podmínkách kosmického prostoru, který je velice náročný teplotami, vakuem, ale hlavně kosmickým zářením nebezpečným pro elektroniku.

Česká republika je v posledních letech velmi úspěšná v oblasti kosmických projektů i kosmického průmyslu, přejme tedy mnoho úspěchů i této další družici.

Zdroje informací:
https://www.bdsat.cz/

https://www.czechspaceportal.cz/

https://everydayastronaut.com/

https://www.spacex.com/rideshare/