O víkendu má ještě sem tam vykouknout sluníčko, takže pokud chcete užít té chvilky světla, je to spíš na krátké procházkování. A pokud jste z Brna, mám pro vás tipy, které nejsou žádná túra, dají se zvládnout za pár hodin a obzvlášť pro severovýchodní čtvrtě je to za rohem. 

Zlatá hodinka s výhledem na Lesnou.

Jako první zmíním nejčerstvější rozhlednový přírůstek - rozhledna U Lidušky v Bílovicích. Značka k ní zatím nevede, ale nebojte, trefíte. Konstrukce kouká hodně přes koruny stromů a otevírá se z ní celkem nečekaný výhled. Není sice na nejvyšším kopci v okolí, ale to ničemu nevadí. Přímo pod vámi se otevře pohled na celé Bílovice a dál, směrem k Brnu. Vstup na ni je volný, jen pokud to máte stejně jako já a kývání rozhleden vás nutí myslet na to, jak vás hasiči snášejí dolů, vyhněte se Lidušce, když bude větrno. 

Kolem Bílovic se budeme motat celý dnešní článek. Taková oblíbená sobotní procházka je rozhodně z Obřan podél řeky. Dá se jít po zpevněné cyklostezce, ale za mě je to mnohem lepší po druhém břehu Svitavy. Je tam větší klid a na strašidelné domy u řeky koukáte z druhé strany. Dokonce už se dá podél jednoho železničního mostu řeka přejít po poměrně nové lávce pro pěší, takže se dají trasy různě kombinovat podle toho, jak se vám co bude líbit. A takový malý tip pro ty, co mají rádi delší procházky - kolem řeky se dá dojít z Bílovic až k soutoku a je pořád na co koukat. 

Další z oblíbených tras začíná taky v Brně, ale trochu jinde. Je to procházka po zelené z Velké Klajdovky. Většinu doby z kopce a po zpevněných cestách, kolem památníků a údolími, kde se vám otvírají nečekané výhledy. Jen pozor, část trasy vede po poměrně frekventované cestě, kudy jezdí lesníci i těžká technika. Takže nezapomínejte, v lese má auto vždy přednost. A v sezóně pozor na cyklisty, kteří využívají kopce a řítí se poměrně rychle i do zatáček (nikdy nezapomenu, jak jsem byli na výjezdu a kolem profrčel za hrozného výskání pán na vozíčku. Docela by mě zajímalo, jak dole zastavil, ale zdálo se, že to má pod kontrolou). Lesácká vsuvka: Prosím pozor, a to platí pro všechny lesy v celé republice - pokud píšou, že tam nemáte chodit, fakt tam nechoďte. Důvodů může být několik a u všech jde o život - teď na podzim naháňky, stromy podél stezky v nebezpečném stavu nebo probíhající těžba. Když jsme u té těžby - NIKDY se nepřibližujte k místu, kde se zrovna ohání někdo motorovou pilou. Nemůžete vědět, kam strom pošle, a věřte tomu, že pětadvacet metrů je o dost víc, než si myslíte. Těžař má ochranu sluchu, puštěnou motorovku, neuslyší vás ani když budete volat, zároveň se nerozhlíží po okolí, plně se soustředí na to, co právě dělá. Pokud jste přesto zvědaví a chcete to sledovat, buďte aspoň sto metrů daleko, radši víc. Nevíte, jestli si zrovna nehraje na domino, a jsou takoví experti, co shodí jedním stromem tři. Takže prosím, prosím, apeluju za všechny, co dělají v lese - dbejte bezpečnosti své i všech pracovníků. A nezapomínejte, že lesní zákon (289/1995) hovoří jasně - vstup do lesa je na vlastní nebezpečí. 

Poslední trasa dnešního tipu začíná v Soběšicích a vede přes Panskou líchu. Samozřejmě nemusíte jít do Bílovic, dá se stočit zpět na Brno, do Obřan, kde se vám taky otevírají neznámé výhledy. Na Panské líše jsou koně, takže máte-li ratolest, co si ke každým Vánocům přeje bílou klisnu (to nemluvím o svém mladším já, kdepak), určitě ji vemte k ohradám. Jen pozor, opravdu koně nekrmte, ani jetelíčkem u cesty!

A proč všechny trasy skončily právě v Bílovicích? Až budete vyhladovělí a vyžíznivělí, určitě se stavte v restauraci Sokolovna. Výborně tu vaří (dejte si česnečku s tvarůžkem, upíři na míle daleko pomřou) a pivo je nachlazené tak akorát k osvěžení. Nemluvě o tom, že je kousek od nádraží/zastávky autobusu, takže s plným břichem jen nastoupíte a vezete se pohodlně zpátky domů, trošku ušlí, trošku zmrzlí, ale vyvětraní a s novou energií na další týden.

A přesně o to přece na procházkách jde, ne?