Nobelovu cenu, nejprestižnější ocenění v oblastech vědeckého výzkumu, technických objevů a přínosu společnosti, získalo v průběhu minulého týdne hned několik důležitých osobností světa. Nobelova cena se uděluje v pěti oblastech, a to za fyziku, chemii, fyziologii a lékařství, literaturu a za mír. O těchto oblastech rozhodl švédský vědec Alfred Nobel ve své závěti. Rozdává se také Nobelova cena za ekonomii, ale tu založila Švédská národní banka, a i přes to, že se uděluje společně s ostatními cenami, nejedná se o „Nobelovu cenu“. 

Zdroj: vedaavyzkum.cz 

Nobelova cena za mír

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Tak rozhodla komise norského parlamentu, která cenu za mír uděluje. „Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii,“ odůvodnil Nobelův výbor rozhodnutí darovat Nobelovu cenu za mír právě těmto kandidátům. 

Běloruský aktivista Bjaljacki v roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytovala právní pomoc Bělorusům zatčených za účast na protestech proti vládě prezidenta Alexandra Lukašenka. Organizace také pracovala na dokumentaci mučení politických vězňů v Bělorusku. Bjaljackiho se snažil režim umlčet a už jednou byl zatčen; v této době je zase uvězněn. Bjaljacki je bojovník za lidská práva a inspirace pro všechny utlačované. 

Ruská společnost Memorial, která je druhým držitelem Nobelovy ceny, je známá odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v dřívějším Sovětském svazu. Postupně se stala největším lidskoprávním sdružení v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení a rozpuštění organizace Memorial. 

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody existuje na Ukrajině od roku 2007. Po ruské invazi začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině. 

Nobelovy ceny za mír jsou obrovskou podporou a sílou pro tyto bojovníky za lidská práva. 

Zdroj: Twitter The Nobel Prize

Nobelova cena za fyziku

V oblasti fyziky zaperlili tři vědci, kteří získali ocenění za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové mechaniky. Královská švédská akademie věd rozhodla, že ocení Francouze Alaina Aspecta, Američana Johna Clausera a Rakušana Antona Zeilingera. Experimentálními pokusy s provázanými kvantovými stavy, při nichž se dvě částice chovají jako jednotka, i když jsou odděleně, vědci ukázali cestu k novým technologiím spočívajícím na kvantových informacích. Díky těmto experimentům se akademie rozhodla darovat ocenění právě těmto fyzikům.

Zdroj: Twitter The Nobel Prize

Nobelova cena za chemii

Nobelovu cenu za chemii uděluje švédská Královská akademie věd a letos ji získali rovnou tři chemici – Američané Carolyn Bertozziová a K. Barry Sharpless a Dán Morten Meldal. Důvodem získání ocenění byl revoluční způsob spojování molekul, který by měl nadále přispět k vývoji nových léků proti rakovině. Chemik Barry Sharpless v roce 2000 položil základy takzvané „click chemistry“, která umožňuje rychle spojovat molekulární stavební bloky, přičemž k reakcím dochází snadno a bez vedlejších účinků. Sharpless a Meldal nezávisle na sobě představili účinnou reakci, která je použitelná při vývoji léků nebo mapování DNA. Bartozziová poté posunula tuto „click chemistry“ na jiný level. K mapování glykanů – důležitých, ale těžko zachytitelných biomolekul na povrchu buněk – vyvinula reakce, které fungují uvnitř živých organismů.

Chemik Sharpless je pátý člověk v historii, který získal Nobelovu cenu podruhé. Poprvé se z ní radoval v roce 2001 za objev oxidačních reakcí vytvářejících asymetrické chirální sloučeniny.

Zdroj: Twitter The Nobel Prize

Nobelova cena za fyziologii a lékařství

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získal švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo; o tom rozhodl švédský Karolínský institut, který cenu udělil. Ocenění získal švédský biolog za objevy, které se týkaly lidských genomů předchůdců člověka a evoluce člověka. Pääbo je průkopníkem v porovnávání genomu moderního člověka a vyhynulých příbuzných, neandrtálců a denisovanů, a ukázal, že mezi těmito druhy docházelo k míšení. 

Zdroj: Twitter The Nobel Prize

Nobelova cena za literaturu

Francouzka Annie Ernauxová získala letos Nobelovu cenu za literaturu, tu ji udělila Švédská akademie. Dvaaosmdesátiletá spisovatelka si vysloužila cenu svou precizností a odvahou, kterou vkládá do svých textů, kde zkoumá lidskou paměť. Ta je hlavním tématem v jejích memoárů Roky. Ernauxová odkrývá kořeny, odcizenost a kolektivní omezení osobní paměti a zároveň zkoumá z různých úhlů život poznamenaný nerovností týkající se pohlaví, jazyka a třídy.

Spisovatelka je známá svými autobiografickými knihami, kterých vydala až dvě desítky. Za již zmíněnou knihu Roky získala mnoho ocenění, a dokonce pronikla mezi finalisty Mezinárodní Bookerovy ceny. Francouzský prezident o spisovatelce řekl, že podle něj jsou její díla hlasem „svobody žen a zapomenutých.“ Cenu za literaturu získalo již 119 lidí; Ernauxová je teprve sedmnáctá žena a první francouzská spisovatelka s tímto oceněním. 

Zdroj: Twitter The Nobel Prize

Nobelova cena ta ekonomii

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum v oblasti bank a finančních krizí. O těchto oceněných rozhodla švédská Královská akademie věd. Trojice ekonomů zlepšila chápání úlohy bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů. Jejich práce ukazuje, proč je důležité vyhnout se kolapsu bank. Jejich výsledky práce se projevily v praxi za finanční krize před patnácti lety, kdy jeden z nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu.

Nobelovy ceny se budou slavnostně udělovat až 10. prosince - v den, kdy zemřel švédský vědec Alfréd Nobel, který tuto cenu založil. Ceremoniál se bude konat ve Stockholmu a ceny předá sám švédský král Karel XVI. Gustav. Jediná Nobelova cena za mír se předává během ceremoniálu v Oslu. Probíhá ale ve stejný den.

Zdroj: Twitter The Nobel Prize