Minulý týden dorazil do kin dlouho očekávaný snímek Jan Žižka. Historický film, o kterém se mluvilo již několik let především v souvislosti s tím, že vznikal v americké koprodukci, lákal na postavu husitského vojevůdce, proto očekávání některých diváků mohla být velká. Jak se však ukázalo, bylo lepší přehnaná očekávání raději nemít. Nebo alespoň nečekat film o Žižkovi.

Zdroj: bioscop.cz

V případě filmového zpracování Jana Žižky režiséra Petra Jákla jsem udělala tu chybu, že jsem nějaká očekávání měla. Žižka je velkou postavou evropských dějin. Sice se v mnoha ohledech jedná o postavu kontroverzní, ale přesto jde o velmi schopného vojevůdce, který bezpochyby může být skvělým námětem na epický velkofilm. V Žižkově životě se nachází spousta témat a okamžiků, které by se mohly stát ústředním motivem filmu. Proč byl tak geniální vojevůdce? Kde vzal takovou sílu? Proč dělal to, co dělal? Byl to opravdu hrdina nebo jenom padouch, co chtěl plenit?

Samozřejmě, tvůrci nemohli obsáhnout všechno, proto se na ně nemůžu zlobit, že jsem si neužila tolik vozové hradby, kolik by se mi líbilo. Tvůrci se museli rozhodnout, jakému motivu se budou věnovat. A jak jsem říkala, byla chyba mít od toho velká očekávání, protože, pokud jde o děj, nejsem si moc jistá, co jsem vlastně viděla.

Film pokrývá velice krátké časové období a jeho smyslem (asi) bylo vykreslit, jak Žižka dozrál do historické postavy, kterou známe. Ve skutečnosti tu Jan Žižka v nevýrazném podání Bena Fostera pobíhá po lese s Kateřinou (Sophie Lowe), která je neteří francouzského krále a snoubenkou Jindřicha z Rožmberka (Til Schweiger). Kateřinu Žižka unesl, protože hraje nějakou rádoby významnou roli v mocenském boji Václava IV. (Karel Roden) a Zikmunda Lucemburského (Matthew Goode). Celé je to plné násilí a krve a snaží se to tvářit, že někde na pozadí probíhá politické pletichaření. Hodně se tu bojuje, ale ne vždycky se divák orientuje kdo s kým, občas někdo umře, Žižka přijde o oko… A samozřejmě nechybí ani dojemný proslov a umírání v náručí.

Jenže to je asi tak všechno.

Zdroj: bioscop.cz

Náboženské pozadí předkládaných událostí je zmíněno jen velice zlehka, aby se náhodou neřeklo, že tam nebylo vůbec. Na kazatelně se sice mihne i Jan Hus, ale jeho přítomnost nemá žádný větší význam. Možná tam taky byl jen proto, aby se neřeklo, že ho vynechali.

Ve filmu chybí hlubší vhled do Žižkova myšlení a do pozadí probíhajících událostí, proto celý děj připomíná spíš jen chaotické běhání po lese, během kterého si jednotlivé strany navzájem unášejí Kateřinu nebo vyměňují zajatce. Pointa? Kdo ví jaká. Zdá se, že největší roli měla hrát milostná linka, protože jak už to u filmů bývá, bez ní by to přece nešlo. Jenže tady ani ten pokus o milostnou linku nepůsobil uvěřitelně a onen "vztah" neměl žádný pevnější základ ani pořádný vývoj.

Historickou věrohodností filmu se zabývat nebudu. Nenašla jsem ve filmu žádný do očí bijící nesmysl, který by mě nutil křičet, že takhle to přece být nemohlo, a nejsem na toto téma odborník, abych odhalila případné méně viditelné chyby, i když tam zřejmě nějaké budou. Navíc se jedná o období, kde nedostatek pramenů o Žižkovi umožňuje v mnoha ohledech spoustu domýšlení. V tomto hodocení jsem proto velmi benevolentní; protože se přece jen jedná o film, ne dokument.

Co se týče hudební stránky, tak alespoň v tomto ohledu se film povedl. Soundtrack skvěle podtrhoval ten ne už tolik povedený děj a při epickém filmovém zpracování husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci mi až přeběhl mráz po zádech. Jediným mínusem je ovšem to, že se tvůrci omezili na zhudebnění prvních čtyř řádků chorálu, které ve filmu dvakrát zazněly, a tím to celé skočilo. Škoda. Ktož jsú boží bojovníci mohla být moje oblíbená písnička, protože filmovou hudbu mám ráda.

Zdroj: bioscop.cz

On to ve výsledku vlastně není špatný film a takový propadák. Ale to, že to není špatný film, z něj automaticky nedělá dobrý film. Je to takový ten film, na který jdete, když chcete vyrazit do kina, nemáte velká očekávání a nic lepšího nepromítají. Ve výsledku vás příliš nenadchne, ale ani nemáte pocit, že jste promarnili dvě hodiny svého života. Vzhledem k rozpočtu je ale takový nijaký výsledek docela průšvih.

Možná se tvůrci neměli tvářit, že je to film o Žižkovi. Možná měli radši změnit jména, přidat draka a byl by z toho docela obstojný fantasy film o zachraňování princezny. Nebo se film mohl i v češtině jmenovat Středověk, jelikož v anglicky mluvících zemích šel do kin jako Medieval. Kdyby to bylo prezentované jako malá sonda do českého středověku, asi bych měla míň výhrad a zklamání a víc bych si návštěvu kina užila.

I když je Žižka v mnoha ohledech z historického hlediska rozporuplnou postavou, nelze mu upřít, že to byl geniální vojevůdce a zásadně ovlivnil běh dějin, nikdy nebyl poražen a v závěru života dokázal vést bitvy, i když byl slepý. Tvůrci filmu tohle jistě věděli, protože o Žižkově genialitě a jedinečnosti napsali do závěrečných titulků. Škoda, že to neukázali v průběhu filmu a nenabídli nám něco trochu zajímavějšího, protože Žižka by si určitě zasloužil víc než běhání po lese.