CSM den třetí: Nebuďte sami sebou, buďte nejlepší verzí sebe!

Během celého dne se toho na setkání stane tolik, že to člověk nemůže všechno dohromady pojmout. Když jsme se ohlédli během večerní modlitby při zúčtování svědomí zpět na celý den, vyvstaly mi v hlavě takové obrazy, střípky z mozaiky…

Den třetí

1. V sedm ráno mi svítí slunce na spacák. Můžu ještě klidně spát, protože program začíná až v devět a snídani mám kousek od ubytování.

2. Fronta jako blázen, to jsem nevychytala. Naštěstí postupuje rychle a navíc mi pořadatel místo obyčejného proškrtnutí políčka “čtvrtek snídaně” kreslí smajlíka. U snídaně potkám spoustu známých lidí a už běžím na program.

3. Přicházím k louce, na které už třetí den sedíme, posloucháme, modlíme se, zpíváme, setkáváme se. (Někdo tady teda taky sbírá klíšťata, ve středu jsem viděla na vlastní oči pět zdravotníků vytahovat z nohy jedné účastnice šest klíšťat.) Hledám očima kamarádku a nevidím. Nacházím ale jinou kamarádku a sedám si k ní.

4. Dopolední katecheze v provedení dvacetileté borky s dredama. Cool. Začala katechezi otázkou “Proč je to křesťanství tak těžké?” Mluví o tom, jak nemáme sedět na zadku, ale zvednout se a být tou změnou, kterou chceme vidět. Na jednu farnost vychází jeden a půl mladého člověka, který tady je. Tak je jasné, že to nebude lehké. Ale nikdo jiný to spolčo za nás nezaloží. Na druhou stranu, když už se do toho dáme, tak jedině s Bohem. Bez Něho to nedáme.

5. Diskuzní skupinka. Už jsme si na sebe za těch pár dní zvykli. Moje skupinka obsahuje zhruba tři kněze, kteří nám dávají nahlédnout do “zákulisí”. Tohle je na těchto setkáních taky super. Člověk zažije církev tak nějak víc zevnitř. Stírají se rozdíly mezi těmi s kolárky a těmi bez nich. Všichni jsme na jedné lodi. Jíme stejné bagety, svítí na nás stejné slunko a lezou na nás stejná klíšťata. A na katechezi někdy stejně usínáme a jindy nás to stejně nadchne. A jak jsme dnes zjistili, s modlitbou taky podobně zápasíme. Ale všichni jsme se shodli, že nám pomáhá modlit se s někým.

6. Příchod kněží na mši. Jo, tohle je tady úplně mega epické. Nekonečný průvod kněží a biskupů, díky němuž se tak vidíme skoro se všemi našimi známými kněžími. Setkání pomáhá udržovat přehled o současném množství biskupů a nabízí možnost je blíž poznat a vidět je z jiného úhlu pohledu. Dnešní mši ale celebruje slovenský biskup, protože náš otec Mons. Jan Baxant dostal covid. Budeme na něj myslet v modlitbě.

7. Kázání má otec Wasserbauer. Rozporuje dnešní téma “Buď sám sebou”. A s jeho updatem musím souhlasit: Najděte v sobě odvahu být nejlepší verzí sebe sama. Protože zdaleka ne všechno v nás je dobré.

8. Oběd byl klasický - s dlouhou frontou. Ale dostala jsem zase smajlíka a seznámila se s dalšíma lidma!

9. Odpolední program byl zase náročný na rozhodování. Přijel Petr Špaček s cellem, zaznívaly přednášky o kontroverzních tématech jako jsou homosexualita či porno. Já jsem se nechala přesvědčit kamarádkou a šla na Gen verde, což je mezinárodní umělecké uskupení žen z Fokoláre, které chtějí žít evangelium a překládat jej do umění.

10. Taky jsem stihla adoraci. Klečím a díváme se na sebe. Je tady možnost adorovat od 8:00 do 21:00. Po všech těch setkáních a rozhovorech ticho. Důležité!

11. K večeři se rozdává těstovinový salát. Takový zeleninový mix. Podobný mix otázek dostal při večerním programu kněz, který mluvil o zpovědi. Třeba jestli už někdy při zpovědi usnul. A ano, jednou usnul!

12. Modlitba a spát. Zítra je taky den!

13. Snad se mi bude zdát o tom koni, co se dnes na pódiu splašil! Nevíte, o co jde? Mrkněte na TV Noe, kde vysílají hlavní program z pódia každý den.

Autorkou textu je Marta Sýkorová.