CSM, den pátý: co se dělo v sobotu

Celostátní setkání mládeže už sice skončilo, ale můžeme na něj ještě zavzpomínat spolu s účastnicí Věrkou S., která navázala na Martino vyprávění o dění v Hradci Králové. Co se stalo v sobotu a s jakým vzkazem účastníci odcházeli spát? 

Buď svědkem doma

Poslední celý den Celostátního setkání mládeže v Hradci uvedla svou písní skupina SBMka. Velká kapela se spoustou hudebních nástrojů jako je fagot nebo klarinet nám pomohla vzývat Ducha svatého. Následovala modlitba, ve které jsme vyznávali, že věříme ve všemohoucího Boha a jeho působení v každodenním životě. Krásný Žalm 5, nám pomohl lépe proniknout do Boží přítomnosti a začít den s Pánem. Modlili jsme se jej tradičně na dva chóry, chór chlapců a chór dívek. Nechybělo ani zařazení dnešního tématu do proseb směřující k našemu milovanému Otci, prosili jsme za rodiny, za děti, za moudrost při výchově, za odvahu.  Modlitbu zakončil svým požehnáním o. Jan Graubner.

Jako každý den nás po modlitbě čekala televizní show Po stopách. Ve vtipně ztvárněné scénce se dovídáme, jak by to asi dopadlo, kdyby kněží žili namísto na farách střídavě v domácnostech farníků. Scénka vypadala, jako by se nechala inspirovat webem tisíckráte.cz. 

Libor W. a Lucie Ž. nás uvedli do katecheze, ve které svědčili o jejich rodinách a o tom, jaké to je, založit společenství manželských párů v místě bydliště. Všichni jsme si odnášeli povzbuzení nebát se zakládat společenství a motivaci budovat nejen vztah s partnerem/partnerkou, ale i s Pánem. Manželé Hrabovští nám zase dali praktickou radu do života. Dozvěděli jsme se, že když se nám nepovede usmířit se po hádce s partnerem daný den, je dobré chytit se večer za ruku a mlčky se společně modlit. Modlit se třebas jen desátek a poprosit Boha o jeho pomoc. 

Po velmi přínosných katechezích jsme se tradičně rozešli do skupinek, kde padaly otázky: Co je to modlitba? Pro někoho je to rozhovor s Bohem, pro někoho život sám, pro jiného zase akt věrnosti. Další otázky byly: Proč si myslíme, že je důležitá víra, církev a společenství? Velmi rýpavá otázka vzbuzující velkou míru sebereflexe zněla: Zveš Pána do všeho, co prožíváš? Více či méně jsme se shodli na tom, že je to poměrně náročné, že je to běh na dlouhou trať, ale že se o to každý z nás pokouší. Protože se jednalo o naše poslední setkání, reflektovali jsme také celé Celostátní setkání. K tomu nám měl pomoct dotazník, který jsme jako skupina vyplňovali. Nakonec jsme se rozloučili a rozešli se na mši svatou.

Mše byla zaměřená jako celá sobota na rodiny, takže se k tomuto tématu pojilo i kázání a přímluvy. 

Po obědě, na který jsme se vydali bezprostředně po mši, jsme měli možnost výběru z aktivit. Vyrazila jsem do dílničky výroba barefoot bot, který jsem spolu s dalšími lidmi vedla. Nepřestává nás překvapovat, kolik lidí opět dorazilo. Odhadujeme tak šedesát lidí.  

Večerní adorace započatá scénickým tancem byla velmi působivá. Byli jsme pomazáni olejem radosti, což je jedna ze svátostin. V modlitbě jsme prosili Boha o požehnání nás všech, abychom byli skutečnými svědky Boží milosti nejenom doma, ale i ve světě. Prosili jsme také za lásku mezi rodiči a dětmi, manželi a sourozenci. 

V pozdních hodinách jsme dorazili na naše ubytování, sice promočení kvůli silnému dešti, ale zato neuvěřitelně šťastní a plní radosti z toho, co jsme prožili.

Autorkou textu je Věrka S.