Jezuitské návody Jamese Martina

Jezuitský kněz James Martin patří mezi nejprodávanější americké autory křesťanské literatury. Známý je především jeho Jezuitský návod (téměř) na všechno, ve kterém zajímavou formou seznamuje čtenáře s ignaciánskou spiritualitou.

Kdo je James Martin, SJ?

James Martin je jezuitský kněz a známý spisovatel. Narodil se v roce 1960 v Pensylvánii. Vystudoval ekonomiku podnikání a pracoval v nadnárodní korporaci, ale byl rozčarován ze světa byznysu, proto se začal více zajímat o křesťanství. V roce 1988 vstoupil k jezuitům a o jedenáct let později byl vysvěcen na kněze. V současnosti žije v jezuitské komunitě na Manhattanu a působí ve funkci poradce vatikánského Sekretariátu pro komunikaci, kam ho v roce 2017 jmenoval papež František. V USA se také často objevuje v televizi; čtyři z jeho knih byly přeloženy do češtiny. Jedná se o knihy Jezuitský návod (téměř) na všechno, která se dočkala několika vydání v ČR, Jezuitský návod na modlitbu, Modlitba pro začátečníky i mírně pokročilé a Sedm posledních slov. Knihy otce Martina v českých překladech vydává Karmelitánského nakladatelství a kromě kamenných knihkupectví jsou knihy k dostání i na eshop.cirkev.cz.

Jezuitský návod (téměř) na všechno

Knihy Jamese Martina vycházejí z učení Ignáce z Loyoly a daly by se považovat za jeden ze způsobů, jak se seznámit s ignaciánskou spiritualitou poměrně jednoduchou, zajímavou a běžnému čtenáři srozumitelnou formou.

Ačkoliv kniha Jezuitský návod (téměř) na všechno nese v názvu „návod“, nečekejte doslovný návod, který vás krok za krokem bude provázet životem. Jedná se spíš o podněty a způsoby, které nám pomáhají rozlišovat a získávat jiný náhled na každodenní události. Ignaciánská spiritualita se totiž promítá do všech aspektů lidského života a vše je pro ni důležité, ať už jde o modlitbu, službu potřebným, práci, sport, politiku, přírodu, umění… Proto je jedním z motivů ignaciánské spirituality to, abychom byli kontemplativní v činnosti (Kapitola 14).

„Ten, kdo je kontemplativní v činnosti, nejen rozjímá o aktivním světě a vidí v něm úžasné věci, ale v těch úžasných věcech vidí i Boží přítomnost a působení. Ten, kdo je kontemplativní v činnosti, si hluboce uvědomuje Boží přítomnost i uprostřed rušného života. Je to stav uvědomění. Uvědomění si Boha,“ přibližuje James Martin spiritualitu Ignáce z Loyoly. Být kontemplativní v činnosti tak znamená snažit se najít Boha ve všech věcech. Důležitost kontemplace pak asi nejvíce vystihuje myšlenka z knihy: „Začít hledat Boha kontemplováním skutečnosti je pro většinu lidí jednodušší než se snažit pochopit Boží transcendenci nebo se vyznat ve složitém filozofickém důkazu.“

Otec Martin v knize dává velmi často za příklad své osobní zkušenosti a dělí se se čtenáři o své niterné prožitky, kdy i on sám bojoval s modlitbou či prací… Na stránkách knihy také vzpomíná na čas strávený v noviciátu, kdy objevoval ignaciánskou spiritualitu uprostřed jezuitského řádu. Díky tomu čtenář vidí, že i kněží ve svém životě řeší spoustu věcí a procházejí si různými zkouškami víry, které je dále formují.

James Martin sice napsal samostatné knihy o modlitbě, ale i v Jezuitském (návodu) téměř na všechno najdou čtenáři spoustu informací o tom, jak k modlitbě přistupovat. Na stránkách knihy se tak můžete seznámit se způsobem modlitby zvaným lectio divina, který spočítá v četbě Písma a rozjímání o biblických úryvcích. I zde otec Martin nechává čtenáře nahlédnout do toho, jak on sám se s touto modlitbou seznámil. Dále pak podrobně rozvádí jednotlivé kroky, které jsou součástí lectio divina:

1. Čtení: O čem se v textu mluví?
2. Meditace: Co mi prostřednictvím textu Bůh říká?
3. Modlitba: Co chci Bohu o tomto textu říct já?
4. Činnost: Co chci na základě své meditace udělat?

Na stránkách knihy také otec Martin čtenáře seznamuje s modlitbou Examen, neboli zpytování svědomí, která se nachází v Duchovních cvičeních Ignáce z Loyoly. Ve výsledku se jedná o velmi jednoduchou modlitbu, která spočívá v pěti krocích: vděčnost, prosba o milost poznat své hříchy, přehled dne, prosba za odpuštění a prosba o milost. (Více najdete ve 4. kapitole.)

Jezuitský návod (téměř) na všechno však není jen o modlitbě, ale zaměřuje se na všechny aspekty lidského života. Mnoho z nás například často řeší dilema, jak se rozhodnout, ať už to jsou malé věci nebo rozhodnutí, která zásadním způsobem ovlivní náš život, proto James Martin představuje ignaciánský způsob rozhodování a ukazuje Ignácova pravidla rozlišování.

Dále se kniha věnuje pracovnímu životu a kariérnímu růstu, sexualitě a čistotě, lásce i přátelství… Zajímavým tématem může být i sebepřijetí, se kterým mají mnozí problém, především proto, že se tak rádi s někým srovnávají. Otec Martin o tom píše:

„Základní problém sebepřijetí a docenění vlastní osobnosti spočívá ve falešné představě, že k tomu, abychom byli svatí, užiteční či šťastní, se musíme stát někým jiným nebo rovnou dokonalými. Mladá maminka, která se stará o své děti, si třeba smutně povzdechne: „Ze mě nikdy nebude Matka Tereza.“ Jejím posláním je ale být starostlivou matkou. Právník, lékař či učitel, kteří čtou o svatém Františkovi Xaverském, si mohou říct: „Nikdy nebudu jako on.“ Ale při vší úctě: oni nemají být svatým Františkem, ale sami sebou.”

Další otázkou, která v životě křesťana pravděpodobně někdy vyvstane, je to, zda (a popřípadě jak) nacházet Boha v utrpení. I tomuto těžkému tématu se otec Martin věnuje a představuje některé ignaciánské pohledy na utrpení.

Jezuitských návod (téměř) na všechno je poměrně tlustá kniha, protože má přes čtyři sta stran. Obsahově je velmi nasycená, takže se možná jako já budete muset tu a tam zastavit, podtrhnout si nějakou zajímavou myšlenku, či o něčem popřemýšlet. Četbu ovšem velice usnadňují kapitoly, které jsou ještě dále děleny na menší celky, po kterých je možné knihu číst, takže se nemusíte bát, že byste knihu odkládali uprostřed dlouhého bloku textu a pak se museli vracet k tomu, o čem zrovna byla řeč. Mezinadpisy mezi těmito úseky pak také usnadňují orientaci v textu, pokud třeba zrovna ve spěchu hledáte nějakou pasáž.

Na knize pak lze asi nejvíc ocenit nejen její srozumitelnost a čtivost, ale především to, že nabízí široký záběr témat, která lidé ve svém životě řeší, a nabízí jakýsi ucelený obraz. Není tak potřeba mít zvlášť knížku na věci týkající se sexuality, knížku na budování vztahů, další na hledání povolání apod.

Jezuitský návod na modlitbu

Když se učedníci zeptali Ježíše, jak se mají modlit, naučil je modlitbu Otčenáš. Ta stále zůstává první a základní modlitbou křesťanů, proto se jí James Martin v knize Jezuitský návod na modlitbu také věnuje a dává čtenáři podněty k zamyšlení.

Existuje však mnoho způsobů, jak se modlit. V knize Jezuitský návod na modlitbu tak najdete již zmíněný způsob modlitby lectio divina, dozvíte se tu něco o duchovních obnovách i modlitbě obecně. Dostanete však i odpovědi na otázky a těžkosti, které pravděpodobně čas od času při modlitbě prožívá každý. Co když mě něco rozptyluje? Co když zažívám nepříjemné emoce? Co když se zdá, že se Bůh „neukázal“?

„Nedělejte si starosti. Během modlitby prožívá někdy nepříjemné emoce každý. Obvyklou reakcí při modlitbě je například hněv. Možná se modlíte nad evangelijním textem o tom, jak Ježíš někoho uzdravil, a cítíte frustraci z toho, že neuzdraví vás. To je naprosto běžné. Anebo se můžete ptát, proč Bůh není ve vašem životě aktivnější a více přítomný. Považujte tyto emoce za pozvání k růstu ve vztahu k Bohu a s Bohem je také sdílejte…“ odpovídá otec Martin na otázku, co když při modlitbě někdo zažívá nepříjemné emoce.

Pokud máte pocit, že jste ve své modlitbě ustrnuli někde u rychle odříkaného Otčenáše a Zdrávas, nebo se jenom chcete dozvědět o ignaciánském nahlížení na modlitbu, tato útlá kniha Jamese Martina pro vás může být zajímavým podnětem, jak svůj vztah k modlitbě obnovit.

Zdroje:

MARTIN James, Jezuitský návod (téměř) na všechno, Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2018.

MARTIN James, Jezuitský návod na modlitbu, Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2021.