Pokud máte problém, že jste sice zplodili syna, ale bydlíte v paneláku a nechcete na tom nic měnit, můžete si zbylé dva úkoly pro správného chlapa splnit v Drastech u sester karmelitek. Budují tam klášter a silné chlapy, kteří se nebojí práce, tam potřebují. Berou i méně silné chlapy i silné a méně silné ženy. Na místě, kde má za rok stát kostel, se v tyto dny tyčí vysoký jeřáb. Vypadá trochu jako obrovský kříž. Pod ním vznikají základy budoucího kláštera a kostela. Na podzim tam ještě probíhal archeologický výzkum, všude byla jen hlína. Dneska už je v zemi vidět půdorys budoucích staveb. Sestry karmelitky ukazují, kde budou mít dílny a kudy se bude vcházet do kostela.

Na brigádách panuje skvělá nálada. Společné jídlo tomu jen pomáhá.

O stavbě kláštera v Drastech už jsme na podzim psali. Sestry se z pražských Hradčan, kde obývaly pro svůj způsob života zcela nevhodný prostor, přestěhovaly ještě před covidem. Jejich řád dostal pražský klášter na konci osmnáctého století a sestry zde žily do poloviny století dvacátého a pak opět po sametové revoluci. Situace ale byla neudržitelná – pro sestry, které klášter kromě zcela výjimečných situací neopouštějí, byly malé prostory bez zahrady, jen s dvorky mezi budovami, a uprostřed nepřetržitého turistického ruchu, život příliš znesnadňující. Po letech hledání našly řešení: opuštěný statek nedaleko Prahy, s tím, že jejich původní klášter převzali bratři karmelitáni. Ti jeho vlastnosti využili k dobrému: pořádají zde mnoho aktivit pro uspěchané obyvatele hlavního města, nabízejí možnost zastavení se v tichu, tématická setkání i několikadenní duchovní kurzy. V době covidu poskytovali možnost strávit v klášteře karanténu, nyní zase nabídli ubytovací prostory ukrajinským rodinám. 

Budoucí poustevna - místo, kde může být karmelitka chvíli sama. Domeček uprostřed budoucí zahrady čeká v nejbližších týdnech rekonstrukce.

Karmelitky v Drastech nebudují jen samotný klášter s kostelem, mají zde nájemní domy, které jim pomáhají zaplatit provoz a zároveň vytvářejí komunitu spřátelených lidí. Počítají s provozem exercičního domu a jako první vybudovaly veřejný park, který už nyní využívají lidé z okolí. Z prodeje původního kláštera ale karmelitky celou stavbu areálu nezaplatí, a tak se snaží ušetřit, kde to jde, a co mohou, dělají samy nebo s pomocí přátel. Dokonce kvůli tomu mají výjimku z přísného klauzurního života, a mohou pracovat společně s příchozími. Skoro každou sobotu pořádají brigády; jezdí na je jednotlivci, rodiny i celé skupiny z farností nebo skautských oddílů. Ty zde mohou i ve stanech přenocovat a využít zázemí bytu pro brigádníky; pomoc sestrám tak lze spojit třeba s návštěvou Prahy. Někomu se ale hodí jiné dny a domluví se se sestrami individuálně – zastaví se na chvíli po práci ve všední den, spojí pomoc sestrám s výletem, zůstane v neděli chvíli po mši a udělá, co zrovna spěchá. Práce se tu najde pro každého: od specializovaných nebo fyzicky náročných prací se stroji a nářadím přes fyzicky namáhavé, ale jednoduché až po práce zcela snadné a lehké, ale také důležité. Jeden okraj pozemku lemují stromy, ale lesíky byly velmi zanedbané a plné náletů. Postupně se odstraňují nemocné a nevhodné dřeviny a nahrazují jinými. Někdy se tedy pálí nálety, jindy sází nové stromky. V budoucím veřejném parku na druhé straně areálu vznikly záhony květin, mezi kterými se proplétají štěrkové cestičky – tady je potřeba trpělivé pletí. Uprostřed areálu původního statku vzniklo v minulosti mnoho budov, které bylo potřeba zbourat, případně využít jen jejich části. Zde se uplatní silní muži se sbíječkou. Práce je různorodá a nestane se, že by člověk přijel a nenašlo se něco, co je potřeba a zároveň to dotyčný zvládne a snad ho to i bude bavit.

Jeřáb nad klášterem je vidět z velké dálky. Abyste viděli, jak postupuje stavba, musíte naopak přijít co nejblíž, neboť zatím se staví podzemní části budov.

Pro spoustu lidí jsou ale Drasty z ruky, nebo prostě nemají možnost se osobně brigád účastnit. Pokud chtějí sestry podpořit, mohou jim buď přímo přispět finančně, nebo si koupit něco v jejich e-shopu. Dřív měly sestry kamenný krámek na Hradčanech, ale v rámci šetření jej zrušily a své výrobky nabízejí pouze on-line. Vybrat si můžete z dekorativních výrobků z hlíny, svíček, hedvábných křestních roušek a šátků. Původně čistě náboženská nabídka se postupně rozšiřuje, aby se mohly rozšířit i řady zákazníků. Sestry by si rády vydělaly co nejvíce peněz, potřebných na stavbu, vlastní prací. Přesto bude třeba desítky milionů vybrat mezi lidmi. Je možné přispět buď přímo na účet (115-3844130247/0100), nebo si lze koupit virtuální součást budoucího kláštera – třeba dveře nebo kostelní zvon.

Sestry budou vděčné za jakoukoli, i sebemenší pomoc. Pokud můžete, navštivte je osobně – pak se totiž role obrátí – nepomáháte vy jim, ale ony vám. Svým úsměvem, milým slovem, modlitbou. Klášter ještě nestojí, ale čerpat díky němu dary od Hospodina lze už teď. Svým aktivním přístupem a laskavostí oslovily i mnoho nevěřících, kteří se přijeli na „karmelitky na traktoru“ podívat. (Stačí využít google a zjistíte, kdo všechno už za sestrami zajel a napsal o tom reportáž.) Zkuste to, uvidíte sami. 

 

Sestry se práce nebojí.

Fotky pořídila během brigád tohoto roku autorka textu.