I když nás mnohé trápí a mnohému nerozumíme, vždy je důvod být vděční a radovat se. Veselost přijde sama, ale opravdové radosti je třeba se učit. A kdy to zkoušet jindy než o Velikonocích? Bolek a Brigita Vraní pro nás připravili druhou část své cesty vzkříšení.

Zdroj: Flickr.com

Cesta vzkříšení – část druhá

Apoštol Tomáš

Tomáš nebyl s apoštoly, když se Ježíš zjevil. Byl to racionálně uvažující člověk, a zároveň zraněný událostmi kolem Ježíšovy smrti. Proč nebyl s ostatními? Cítil se zraněný, potřeboval si to v sobě vyřešit…? I my možná někdy utíkáme od společenství, chceme si nejdřív vyřešit vše sami, s odstupem. Je to špatně? Myslím, že Ježíš to chápe a bere, a tak Tomášovi vychází vstříc a zjevuje se znovu i kvůli němu, dává mu příležitost, objímá ho, přijímá ho s jeho pochybnostmi.

Vzkříšený Ježíš ale stále má rány, které mu lidé způsobili. Tomášovi nabízí, aby se jich dotkl a vložil do nich své ruce. Je to moc důležité. Svatému Martinovi se podle legendy zjevil ďábel jako král a řekl: „Já jsem Kristus.“ Světec mu ale odpověděl: „A kde máš rány?“ 

Zmrtvýchvstáním byla poražena smrt, rány ale nezmizely, byly přetvořeny. V každodenním životě se potkáváme s tím, že spousta ran a bolestí zůstává, i když upřímně věříme v Kristovo zmrtvýchvstání a žijeme svatě. Kristus má moc přetvořit je v ty rány oslavené, které již nebolí.

Úkol: Podívej se na obrázek vzkříšeného Krista. 

Zjevení při rybolovu v Galileji

Učedníci už vědí, že Kristus vstal z mrtvých, ale nevědí, jak s tím naložit. Zůstávají však spolu, protože na to, co prožili s Ježíšem, nejde jen tak zapomenout. Vrací se k původnímu povolání mnoha z nich, tedy k rybolovu. Ale nedaří se jim nic chytit. Tu už tady přeci jednou bylo – na začátku jejich povolání. A do této situace znovu přichází Pán a dává se jim poznat. Dopřává jim další zázračný úlovek a jakoby znovu rozmnožil chléb a rybu. 

Úkol: Vzpomeň si, kdy jsi přijal(a) Krista do svého života, na začátky vaší společné cesty.

Petr a pasení oveček

Petr, který si byl jist svou věrností a sám sebou, o Velikonocích zapřel Krista a teď prožíval zklamání sám ze sebe. Proto, když vidí na břehu Ježíše, běží vodou za ním a snad chce odčinit, co udělal. Setkává se s Ježíšem, který ho přijímá, odpouští mu a zároveň mu dává příležitost vyznat svou lásku a pokračovat. Ne Ježíš potřebuje slyšet jeho vyznání, ale Petr se potřebuje vyznat a cítit, že jeho vyznání je přijato a že má znovu Ježíšovu důvěru. A Ježíš mu vskutku dává důvěru a svěřuje mu možnost pokračovat na svém díle. Zároveň přistupuje na úroveň, které je Petr schopen –postupně se ptá, zda ho miluje více než ostatní apoštolové, zda ho miluje a zda ho má rád. To mu pro tuto chvíli stačí.

Úkol: Řekni Ježíši, že možná Tvoje láska není dokonalá, ale že Ho máš rád(a).

Rozeslání učedníků a nanebevstoupení

Kristus po svém vzkříšení ještě čtyřicet dní zůstává se svými učedníky. Proč? Zamiloval si zemi a lidi? Určitě. Vždyť Bůh po stvoření viděl, že stvoření je dobré nebo dokonce velmi dobré. A na jiném místě Písma čteme, že Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 

Potřebovali to učedníci? Určitě. Prožili s Kristem tři roky, viděli, jak žil, co učil, jak zemřel. Ale potřebovali nasát atmosféru zmrtvýchvstání, to, že smrtí ten příběh nekončí. 

A pak přichází den, kdy Ježíš odchází. Na začátku Skutků apoštolských vidíme krásný obraz tvrdých chlapů, kteří překvapeně koukají do nebe, až jim andělé musí říci: „Muži galilejští, co tu stojíte a hledíte k nebi?“ Jejich poslání není koukat k nebi, vždyť krátce předtím je Ježíš vyslal, aby šli do celého světa a hlásali evangelium. Bůh nás nevzal ze světa, ale nechal nás v tomto světě působit jako kvas. Nechal nás, abychom se podíleli na díle stvoření a vykoupení, které začal. Ale nenechal nás na toto nadlidské poslání samotné, přislíbil nám ku pomoci svého Ducha.

Úkol: Znáš příběh někoho, kdo se stal misionářem, ať už pro své blízké nebo v dalekých zemích? Kde vidíš svou misii?

Seslání Ducha svatého

Od Vzkříšení po padesát dní apoštolové setrvávali na modlitbách spolu se ženami, ale nehlásali velké věci, kterých byli svědky. Teprve o Letnicích, když jim byl dán Duch Přímluvce, který je všemu vyučí, jak jim Ježíš přislíbil při poslední večeři, vyšli ven a začali hlásat evangelium. Jejich nitro došlo proměny a z ustrašených apoštolů se stali odvážní hlasatelé, kterým Boží milostí rozuměli všichni, kdo naslouchali, každý ve svém jazyce. A to je dílo Boží. Bůh mluví jazykem každého z nás, každého člověka. Posluchači přijímají Boží slovo a zcela v duchu prologu Janova evangelia se tím stávají Božími dětmi (srov. Jan 1, 12). Duch svatý působí i dál ve své církvi, jinak by to dílo nevydrželo dva tisíce let. Vanutí Ducha stále trvá, a i nám dnes nabízí stát se Božími dětmi, bratry a sestrami Ježíše Krista. Nabízí i nám účast na jeho zmrtvýchvstání.

Úkol: Pomodli se hymnus Přijď, ó Duchu přesvatý (Veni, Sancte Spiritus).

Štěpán a Pavel – dvě svědectví o Kristu

Štěpán a Pavel, dva odlišné příběhy, které spojuje mnohem více než jen účast druhého na smrti prvního. Štěpán perfektně mluvil v moci Ducha moudrosti, takže mu jeho odpůrci nebyli schopni čelit a místo argumentace na něj navlékli falešné obvinění. Pavel z daru téhož Ducha svědčil o Kristu po velké části tehdejšího světa a napsal řadu dodnes čtených listů. Ani jemu se nevyhnuly léčky a křivá obvinění, jako např. v Tesalonice. Oba dosvědčili svoji víru v Krista mučednickou smrtí. Není každý povolán zemřít jako mučedník, ale každému z nás jsou nabídnuty dary Ducha svatého (moudrost, rozum, rada, síla, umění, zbožnost a bázeň Boží), o které můžeme prosit a které dostáváme ve svátosti biřmování.

Úkol: Přečti si úryvek z Pavlova listu Galatským o životě z Ducha svatého (Gal 5,13-26).

Beránek na trůnu

Zjevení Janovo nám představuje závěr, ke kterému to vše směřuje: Kraluje Beránek, který byl obětován a svou krví Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha. Zlo je svrženo do propasti. Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení. Před tváří Beránkovou stojí zástup tak veliký, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, a volají velikým hlasem: „Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi.“ To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu v jeho chrámě dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, bude jim záštitou. Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu z očí. (srov. Zj 5,9.12 a Zj 7,9-17)

Úkol: Přečti si chvalozpěv vykoupených v knize Zjevení 7,9-17 nebo zazpívej vlastní chvalozpěv.

Autory textu jsou Brigita a Boleslav Vraní.