Za socialismu byly na našem území zřizovány takzvané vojenské újezdy. Vznikaly postupně, ty první již ve čtyřicátých letech po válce. Jejich účel byl relativně prostý. Měly sloužit k výcviku vojáků a testování vybavení. Vždy se jednalo o poměrně odlehlé přírodní oblasti, které příliš nezasahovaly do hustěji obydlené oblasti. Po revoluci a po konci povinné vojenské služby v roce 2005 přestalo být pro mnohé z těchto prostor využití. Armáda je nyní plně profesionální a především pak mnohem menší, tudíž pro výcvik již není potřeba tak rozlehlá plocha. 

Hrad Valdek v újezdu Brdy. Zdroj: brdy.info

Co nám, obyčejným civilistům bez zájmů o vojenství, může tedy otevření vojenských újezdů nabídnout? Z důvodu dlouhodobé nepřístupnosti trvající několik desetiletí se v  těchto lokalitách často nachází výrazně méně dotčená příroda než v jejich okolí. Újezdy nebyly zatíženy dlouhodobou těžbou, lovením zvěře, hospodářským pěstováním lesa a především pak konstantním pohybem lidí. 

Asi v nejznámějším, nedávno otevřeném, újezdu v Brdech se například začaly objevovat některé druhy masožravých rostlin, kterým se jinde jen těžko daří. Ovlivnilo to mimo jiné jednorázové odlesnění, které proběhlo v polovině minulého století na vrcholcích Brd a napomohlo tak vytvoření biotopu podobnému tundře, který v těchto oblastech příliš typický není. Je fascinující, že na první pohled necitlivý a devastační postup člověka paradoxně napomohl biodiverzitě a nabídl tak příležitost rostlinám, které by měly jinde problém prosperovat. 

Bývalý vojenský újezd Brdy. Zdroj: vojujezd-brdy.cz

Dalším dobrým příkladem může být národní přírodní památka Mladá u Milovic. Zde byla bohužel významná část vojenského prostoru využívána jako letiště a nyní slouží spíše pro koncerty a podobné kulturní akce, nicméně i tak je v okolí tohoto polabského městečka zachována část původního lesního výcvikového pole. Zajímavé jsou zde především všudypřítomné umělé rokle a také rozmanitá skladba lesního porostu. Známějšími pro veřejnost bývají však spíše luční oblasti s výběhy koně Převalského. 

Bývalý vojenský prostor Ralsko. Zdroj: Na vzduchu

V Česku je však bývalých újezdů mnoho a nejsem schopen je zde obsáhnout. Velmi dobrým zdrojem, kde lze vyhledat například nějaký ve vašem okolí, je rozcestník https://vojenske-prostory.cz/rozcestnik-vojenske-prostory/. Zřejmě neobsahuje úplně všechny, ale hrubý přehled bezpochyby nabídne. O leckterém bývalém vojenském území vychází také všelijaké publikace. Disponují totiž často skrytým potenciálem průmyslové výstavby a lesního hospodářství. Tyto tendence se většinou brzy dostanou do rozporu s ochránci přírody a tak vznikají „osvětové“ materiály. Narazit na ně můžete zdarma na internetu. Zde je například jedna, pojednávající o újezdu u Milovic: https://docplayer.cz/1911110-Byvaly-vojensky-vycvikovy-prostor-milovice-mlada-jedinecna-rozvojova-lokalita-ve-stredoceskem-kraji-www-bvvpmlada-com-www-strmlada.html

Rada na závěr tedy zní: vypravte se tam! Bývalé vojenské prostory nabídnou často velmi zajímavou podívanou, která však občas může nabývat depresivního charakteru, způsobeného rozpadajícími se betonovými stavbami. Na druhou stranu přírodní krásy tyto pocity většinou rychle zaženou. Ač třeba některé z lokalit nejsou uznané jako chráněná území, i tak je záhodno se po nich projít, neboť zde si člověk uvědomí, co všechno příroda za pár let s lidskými výtvory provede a především pak jak je člověk schopen se k přírodě zachovat.

Autorem textu je Petr Junek.

Milovice. Zdroj: eurozpravy.cz