Minulé úterý (8. února 2022) zemřel ve Stuttgartu německý podnikatel Götz Werner. Bylo mu 78 let. Jde o zakladatele obchodního řetězce drogerií dm (Drogerie Markt) i zastánce kontroverzní myšlenky tzv. základního nepodmíněného příjmu (Bedingungsloses Grundeinkommen). Rodina potvrdila, že ho v posledních měsících už opouštěly síly. Jeho syn Christopher Werner, stávající ředitel společnosti, informoval veřejnost, že otec zemřel poklidnou smrtí.
Götz Werner se narodil 5. února 1944 v Heidelbergu do rodiny drogisty. Mladý Werner se věnoval veslování, v němž podával excelentní výkony, a pracoval ve firmě svého otce. Přicházel s novými nápady, které se však nesetkaly u jeho otce s pochopením, což nakonec vedlo až k jeho vyhazovu. Krátce poté si ve věku dvaceti devíti let založil svou první samoobslužnou drogerii v Karlsruhe; měla oproti jiným drogeriím omezenější sortiment a zároveň využívala výrazně větší prodejní plochu.
Řetězec se začal rozvíjet mimo jiné díky své orientaci na zákazníky, partnerství, nabídce ekologických produktů nebo odlišnému přístupu k zaměstnancům. V současnosti tak firma zaměstnává 66 tisíc lidí a působí ve čtrnácti zemích Evropy včetně Česka. V roce 2013 se její zakladatel umístil na sto devátém místě v žebříčku nejbohatších lidí Německa. Werner stál v čele společnosti třicet pět let, její vedení opustil v září 2009, kdy ho přenechal svému synovi Christophovi. Byl dvakrát ženatý a měl sedm dětí.
Jak bylo zmíněno již v úvodu, Werner byl dlouhodobě zastáncem koncepce tzv. základního nepodmíněného příjmu. Jeho propagaci zasvětil nemalou část svého života, a především se na ni soustředil po opuštění role šéfa společnosti dm-drogerie, tedy po roce 2008. Myšlenka této koncepce spočívá v tom, že by stát nebo jiná veřejná instituce vyplácela pravidelnou peněžní dávku všem lidem, a to bez jakýchkoliv podmínek. Jejím cílem by bylo zajistit každému základní živobytí a podle jejích zastánců by mohla být řešením problémů souvisejících s krizí kapitalismu. Ti také uvádějí jako výhodu jednoduchost provedení této ideje a tvrdí, že by mohla nahradit dnešní složitý a drahý systém sociálního zabezpečení. Mezi další pozitiva lze zařadit také zapojení více lidí do společnosti a omezení absolutní chudoby. Další argumenty pro je možné si poslechnout zde, a to přímo od Götze Wernera.
Kritici naopak upozorňují na finanční náročnost realizace této myšlenky a na hrozbu vyšší nezaměstnanosti kvůli ztrátě motivace pracovat, a to hned v několika rovinách. Lépe placená zaměstnání by musela být kvůli finanční náročnosti více zdaněná a v důsledku nižší mzda by mohla část lidi odrazovat od některých druhů zaměstnání. Dále by mohl být nedostatek zaměstnanců v méně placených pracích, protože lidé by si vystačili s nepodmíněným základem, a neměli by důvod pracovat za málo peněz.
Než se však přikloníme na tu, či onu stranu, je důležité připomenout, že vždy záleží na konkrétní úpravě. Pravděpodobně by se nenašlo mnoho těch, kteří bychom podpořili nepodmíněný základní příjem v podobě vyšší částky, pro více z nás by mohla být akceptovatelná alternativa v podobě nižší částky a věřím, že pro některé z nás může být představa takového rozdávání všem, tedy i těm, kteří to nepotřebují, zcestná a zbytečná.
Dnes je základní nepodmíněný příjem upraven na Aljašce. Do budoucna s ním počítá také Brazílie, kde je zatím určitá základní částka vyplácena po splnění některých podmínek příslušníkům nízkopříjmových skupin, časem by na ni však měli mít nárok všichni její občané.
Na české scéně propagují myšlenku nepodmíněného základního příjmu například filozofové a sociální vědci Marek Hrubec a Martin Brabec (jejich práci najdete zde, případně, pokud preferujete mluvené slovo, zde). Prvně jmenovaný se stal dokonce koordinátorem pro Českou republiku v propagaci evropské občanské iniciativy týkající se zavedení této koncepce. V případě, že by se pod tuto iniciativu podepsalo milion občanů států EU, kteří by pocházeli z více než třetiny států Unie, měly by evropské orgány povinnost tuto záležitost projednat. Zjednodušeně řečeno jde o formu realizace petičního práva na úrovni Evropské unie.
Pokusy o převedení této myšlenky do praxe probíhají na úrovni mnoha států a je otázkou, zda se nakonec uchytí. Na závěr nezbývá než dodat, že Gotz Werner si byl vědom, že k realizaci nedojde za jeho života. Je však jisté, že si přál, aby se tak jednou stalo.
Zdroje a další odkazy:
Zemřel zakladatel dm drogérií Werner - Novinky.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zemrel-gotz-werner-zakladatel-site-drogerii-dm-187831
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/83957/zakladni-nepodmineny-prijem-hodovani-nikdy-nekonci.html
Základní nepodmíněný příjem – Wikipedie (wikipedia.org)
Nepodmíněný základní příjem je klíčový pro demokracii, říká filozof Hrubec - Novinky.cz
Černá skříňka o nepodmíněném základním příjmu | Vltava (rozhlas.cz)
Komentáře
Mně by se myšlenka nepodmíněného příjmu líbila vždy, když vidím neutěšenou situaci lidí, kteří se potřebují o někoho starat (a nejlépe začít hned a neztrácet čas získáváním posudků a obíháním úřadů), katechetek, na které se konají sbírky, řeholníků, kteří musí shánět práci, aby uplatili energie v klášteře (ne, že by jim kontakt s realitou škodil, ale duchovní práci za ně nikdo neudělá a zároveň by bylo fajn, kdyby na týden duchovních cvičení člověk nemusel rok šetřit, zvlášť, pokud je ta katechetka, na kterou se skládají ;-))... Prostě té nekomerční práce je spousta a často lidé, kteří jsou ochotni se jí věnovat, jsou zároveň dost nepraktičtí (ono to spolu souvisí) a občas se pak dostávají do obtížných situací. Jak to ale reálně vyřešit, to netuším.
"duchovní práci za ně nikdo neudělá"
Kdyby byla tak nepostradatelná, jistě by se našlo dost dárců, co by se složili, aby řeholníci nemuseli vydělávat na živobytí a mohli se věnovat "duchovní práci".
@dromedar: Je spousta věcí, které jsou (minimálně pro někoho) zásadní nebo velmi důležité a peníze na ně prostě nejsou. Zvlášť, když je určitá skupina z převážné většiny nízkopříjmová - to se pak blbě na něco skládá.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.