Už jako dítě jsem poslouchala, že nemám jídlo vyhazovat, že jídlem se neplýtvá a měla bych si ho vážit. Tehdy jsem tomu moc nerozuměla, ale nějak jsem to přejala, moc jsem nad tím nepřemýšlela a za zády rodičů úplně neměla potřebu se podle toho řídit. Přiznám se, že hlavně v jídelně, kde mi někdy jídlo nechutnalo, nebo jsem dostala takovou porci, že sníst ji pro mě bylo nemožné.

Food waste. Oxfordshire UK. | James Holme | Flickr

 

Když jsem potom šla na střední, chodila jsem ještě nějaký čas do jídelny, ale začala jsem si uvědomovat, jak velké množství potravin se tam vyhazuje, začala jsem o tom přemýšlet a objevila dilemata, zda je horší se přejídat, nebo vyhazovat jídlo, nebo zda je horší jíst maso, které pochází bůhvíodkud, nebo ho vyhazovat. Dilemata jsem vyřešila tím, že jsem nakonec do jídelny chodit přestala. Začala jsem si vařit sama, což mělo jednu velkou nevýhodu v tom, že to zabralo nějaký čas, ale výhod to mělo několik, bylo to zdravější, věděla jsem, odkud zhruba moje strava pochází a bylo to výhodné i finančně, rodiče už neplatili oběd, jehož část by možná skončila na smetišti, ale vařila jsem si z toho, co jsme zrovna měli doma a vešla jsem se často pod těch zhruba třicet korun, které by oběd stál v jídelně.

Už z toho je vidět, že plýtvat jídlem je jednoduše neekonomické i neekologické. Na další aspekty tohoto problému se podíváme.

Podle vědců podílejících se na projektu Drawdown, který nabízí sto návrhů, jak řešit klimatickou krizi, je třetí nejvlivnější možnou změnou právě snížení plýtvání jídlem. 

Třetí nejefektivnější řešení na zpomalování klimatické změny

Kromě toho by se společnosti efektivní rozdělení potravin vyplatilo i z hlediska uspokojení potřeb co možná největšího počtu lidí. Osm set milionů lidí trpí podvýživou a zároveň se čtvrtina potravinové produkce vyhodí. Jen v Evropské unii se vyhodí jídlo v ceně 149 miliard korun za rok. Samozřejmě není jednoduché jídlo jen tak přerozdělit, ale zároveň jde o řešení, ke kterému jsou potřeba méně zásadní změny a je poměrně levné v poměru s tím, jak velký může mít užitek. 

Podle studie amerického think-tanku World Resources Institute se ukazuje, že pokud bychom srovnali emise z plýtvání potravinami s emisemi států, plýtvání by se umístilo na třetím místě, po Číně a Spojených státech. Produkce potravin má také na svědomí více skleníkových plynů než lodní, letecká a automobilová doprava dohromady.

Zachraň jídlo.cz

Ve vyspělých zemích se často setkáváme s pojmem konzumní společnosti, tedy společnosti, která je založena na spotřebě. To by samo o sobě nebylo špatné, ale problematické je, že tato spotřeba podstatně převyšuje skutečné potřeby. To může v konečném důsledku znamenat třeba zbytečné finanční investice, ale v případě přejídání také nadbíhání budoucím zdravotním problémům. V obou případech se to nevyplatí.

V zemědělství se používá až 70 % spotřebovávané vody. Množství vody spotřebované na jídlo, které se vyhodí, odpovídá 21 procentům z množství vody spotřebované v zemědělství. Problémy sucha monitoruje v Česku i místní Akademie věd, která potvrzuje, že v létě i v zimě ubývá srážek a v důsledku množství spodních vod. Zhruba jedna třetina půdy se využívá k zemědělství a zvětšování této plochy zhoršuje schopnost planety se vypořádat s negativními dopady lidské činnosti  a ohrožuje i fungování místních ekosystémů. Suroviny, které se následné vyhodí, pocházejí z 28 % této zemědělské půdy.

Podle zprávy Evropské komise vyhodí 53 % potravinového odpadu domácnosti. Pojďme šetřit v té své. Níže naleznete tipy na skladování potravin i využívání zbytků.

Tipy na skladování jídla 

Brambory

sucho, tma, chlad (max. 6 stupňů)

Mrkve

chlad, vyšší vlhkost vzduchu

Jablka

chlad

Banány

cca 15 stupňů

Mouka

sucho, tma, nižší teplota

Chléb

do utěrky a do chlebníku

Mléko

2 - 8 stupňů

Vejce

5 - 8 stupňů, neomývat

Jogurt

chlad

Sýry

ideálně voskovaný papír (ne folie), lednice

Jak uložit potraviny, aby co nejdéle vydržely? - Zachraň jídlo (zachranjidlo.cz)

Tipy na recepty ze zbytků (osobně vyzkoušené)

Domácí pesta z natí

natě, košťály, ořechy a semínka, kvalitní olej, česnek, citron, parmezán, sůl

Pesto z mrkvové natě

nať z 1 svazku mrkve, 2 větší stroužky česneku, 3 lžíce slunečnicových semínek, 4 lžíce olivového oleje, šťáva z 1 citronu, sůl a pepř

Chipsy ze slupek od brambor

slupky z 1 kg brambor (či lilku, řepy...), olej (rostlinný či olivový), sůl

Vývar z odřezků a jiné zeleniny

cibule včetně suché zdravé slupky

povadlé, ale zdravé kusy kterékoliv zbylé zeleniny

zdřevnatělé konce chřestu

tvrdý košťál brokolice, květáku, zelí

řapíky špenátu nebo kapusty

čisté slupky z mrkve, petržele, celeru

kořínky pórku

1–2 druhy bylinek (stonky koriandru, petrželové stonky, tymián, rozmarýn, bobkový list, šalvěj)

1–2 druhy koření (zázvor, česnek, nové koření, celý pepř, badyán, skořice, muškátový oříšek)

2,5 l studené vody

2 lžíce zvětralého vína nebo vinného octa

Recepty Archív - Zachraň jídlo (zachranjidlo.cz)

Zdroje:

Plýtvání jídlem je problém, tady jsou fakta - Zachraň jídlo (zachranjidlo.cz)

882_media_brief_unic_glopolis.pdf (ceskoprotichudobe.cz)

Plýtvání potravinami — Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu)

Plýtvání jídlem jako ekonomický, sociální i environmentální problém - EnviWeb.cz