Píše se rok 1645. Evropa je zmítána Třicetiletou válkou. Ten rok se Moravou jako mor prohnala švédská vojska, která drancovala, znásilňovala a bez milosti zabíjela. Ten rok se po majetku a krvi lačnící Švédové zastavili před Brnem, poslední zastávkou před jejich cílem, císařskou Vídní. Ačkoliv Brno čelilo skvěle vycvičené a vyzbrojené armádě čítající na třicet tisíc mužů, město zázračně nápor ustálo. Klíčovou roli zde sehrál P. Martin Středa SJ, jezuitský kněz, který se stal prostředníkem mezi Brnem a Pannou Marií.

Zdroj: Kanonizační řízení – P. Martin Středa, SJ – Farnosti Jimramovska

Martin Středa se narodil v roce 1587 do rodiny hlivického radního v dnešním Polsku. Jako malý chlapec Martin Středa navštěvoval místí farní školu, později místí školu v Horním Hlohově. Když Martin dospěl, odcestoval roku 1605 do Prahy, kde začal studovat v katolickém semináři sv. Václava. Během studií vstoupil do jezuitského řádu a byl poslán do noviciátu do Brna, kde se věnoval teologii a filosofii. Po studijních úspěších působil v Brně jako katecheta české jezuitské provincie. Zde ho roku 1645 zastihlo obléhání města Švédy.

V březnu 1645 už celé Brno vědělo, jak kruté vítězství si připsali Švédové nad císařskými vojsky v bitvě u Jankova, i o tom, jak bídně dopadly okolní vesnice a velmi rychle se nesly zprávy, že Švédové táhnou na Brno. Nikdo už nevěřil, že by mohla císařská mocnost Brnu pomoci, zvláště po drtivé porážce u Jankova, která císařské moci zasadila tvrdou ránu do páteře vojenské síly. Strach a beznaděj se ulicemi Brna šířily rychlostí morové rány. Morava byla zcela zplundrovaná a doposud se nenašel nikdo, kdo by dokázal úspěšně Švédům vzdorovat. Velitel brněnské vojenské posádky, Jean Louis Raduit de Souches se na nájezd Švédů připravoval již od poloviny března, kdy byl do své funkce jmenován. Původně bojoval v armádě švédského generála Lennarta Torstensona, kterou pak opustil. Znal tedy švédský způsob boje a jakou strategii používají při dobývání měst. Svou miniaturní posádku (měla asi pět stovek mužů, zatímco Torstensonova armáda asi třicet tisíc) na způsoby švédského boje. Moc dobře věděl, proti komu bude stát, a že daň vzdoru bude nejvyšší.

V těchto dobách naprosté beznaděje působil P. Martin Středa a od samotných počátků dodával svěřeným lidem odvahy, povzbuzoval k obraně města a prosil bohorodičku Pannu Marii o požehnání pro město a jeho obránce. Nemalou zásluhou se jeho morální podpora podepsala na počtu téměř jedenácti set bojeschopných měšťanů, kteří byli ochotni bránit město se zbraní v ruce. Krom toho nechal ve zbrani vycvičit i studenty koleje Tvaryšstva Ježíšova, kteří později v počtu sedmnácti mužů odrazili několik švédských pokusů o proniknutí do města.

Velitel de Souches spolu s brněnským hejtmanem rozhodli o vybudování nového opevnění města: domy, které stály šest set stop od městských hradeb, byly zbourány, byly prohloubeny městské příkopy, někde vykopány nové a dělo se mnoho dalších příprav k udržení města. Raduit de Souches začal také cvičit ve zbrani odhodlané měšťany, kteří se přihlásili k obraně města. Ačkoliv byl Raduit de Souches k výcviku měšťanů zpočátku skeptický, po přímluvě Martina Středy začal měšťany cvičit se stejnou vervou jako vojenskou posádku. Všechny přípravy byly dokončeny v nejvyšší čas.

Deštivá noc z 3. na 4. května 1645 byla chvílí, kdy dorazil generál Torstenson k Brnu. Torstensonova armáda se rozdělila na dvě části, jedna část armády obsadila Staré Brno, kde byl postaven Torstensonův stan, a druhá se utábořila za Brnem směrem ke Královu Poli. Torstenson věděl, že vojenská posádka v Brně je malá. Byl rozhodnut, že Brno padne buď po dobrém nebo po zlém; buď se po vyjednávání vzdá samo nebo jej dobude vojenskou silou.

Plán na vyjednávání padl. Raduit de Souches odmítal s Torstensonem jakkoliv vyjednávat, a tak Torstenson vydal rozkaz město dobýt. Všechny vojenské akce zpočátku selhaly, protože Raduit de Souches věděl, s jakou strategií Torstenson pracuje, a náležitě se proti Švédům připravil.

Městskými ulicemi zněla střelba a řinčení kovů. P. Martin Středa neváhal a hned po prvním výstřelu se začal modlit k Panně Marii a postit. Po dlouhé modlitbě neváhal a vyšel k městským hradbám. Obránci města jej posílali pryč do bezpečí, ale on jejich varování a naléhání ignoroval. Začal se modlit, žehnat obráncům města a povzbuzovat je Božím slovem. Raněné stahoval do bezpečí a těm, kterým zbývalo posledních pár chvil života, poskytoval poslední pomazání.

Boje neustávaly a P. Martin Středa vytrvale pomáhal obráncům. Sloužil mše, poskytoval duchovní útěchu a oporu. Když Švédové viděli neutuchající odhodlání obránců města, chtěli město dobýt za každou cenu. Nevěděli však, že velkým povzbuzením pro obránce je neutuchající podpora P. Martina Středy a jeho přímluva u Panny Marie.

Po několika měsících neúspěšných snah o vpád do města začal Torstenson pozorovat na obráncích města vyčerpání. Neustálé výpady na městskou obranu a nedostatek zásob se na obráncích města podepsal. Během té doby také obrana města utrpěla výrazné ztráty. Torstenson vydal rozkaz o definitivním útoku na Brno, který měl město tentokráte doslova srovnat se zemí. Přišel den 15. srpna 1645, den svátku Nanebevzetí Panny Marie. V kostele sv. Tomáše P. Martin Středa sloužil slavnostní mši. Švédové zatroubili na zahájení útoku a na město byl zahájen největší nájezd, které doposud Brňané zažili. Švédové zahájili šest útoků ze všech směrů. Střelba do města způsobila četné požáry. Švédům se povedlo proniknout na hradby města.

Během ukrutných bojů na hradbách P. Martin Středa zahájil procesí městem s ikonou Panny Marie Svatotomské. Během procesí lid zpíval a modlil se k Panně Marii. Dle legendy se na nebesích zjevila Panna Maria a rozprostřela nad Brnem svůj ochranný plášť. Město se hrozivému útoku ubránilo.

Obléhání Brna definitivně skončilo až dne 23. srpna 1645, vyzváněním poledne na Petrově, ale to je zase jiná legenda.

P. Martin Středa sehrál v době obléhání Brna významnou roli. Jeho pomoc, vytrvalost v modlitbě, nezlomná důvěra v Hospodina, velká úcta k Panně Marii a pomoc obráncům města byly velkým povzbuzením pro samotné obránce i pro lid schovaný uvnitř hradeb města. Zprávy o činech P. Martina Středy spolu se zprávami o udržení Brna obletěly celou Evropu.

Dne 26. srpna 1649 po půlnoci zemřel P. Martin Středa v pověsti svatosti a ještě téhož dne byl pochován v kryptě brněnského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dne 30. listopadu 2021 vydal brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle edikt ohledně kanonizačního řízení P. Marina Středy, SJ.

Autorem textu je Petr Steinbauer.

Zdroje:
http://www.jesuit.cz/osobnost.php?id=56

Události ze života P. Martina Středy SJ, Jiří Novotný (https://www.refugium.cz/obchod/produkt/Udalosti-ze-zivota-P-Martina-Stredy-SJ.html)

Martin Středa SJ – Obránce Brna, Josef Koláček
(https://www.refugium.cz/obchod/produkt/Martin-Streda-SJ.html)