Čas na filmy u čaje a cukroví už skončil, ale to není důvod zanevřít na filmy úplně. Až se v duchu svých předsevzetí vrátíte z posilovny, meditační procházky nebo knihovny, pořád vám snad večer zbyde chvíle času na film. Dneska vám poradíme nejen to, co by se vám líbit mohlo, ale varujeme vás i před tím, co by se vám líbilo jen těžko. Komedie, drama, muzikál a jedna nevyužitá příležitost. Místo cukroví listový salát, nohy pod deku a jdeme na to!
Godzilla vs Kong
Režie: Adam Wingard, USA, 2021
Jsem fanouškem filmů o Godzille i o King Kongovi, tím se nijak netajím. Proto jsem třetí díl godzillovské série přivítala s nadšením, sjížděla trailery a doufala, že to nebude úplně hrozné. O předchozích dílech se pochopitelně nedá říct, že by byly skvosty kinematografie, ale vždycky to byla dobrá podívaná - obří monstra, totální destrukce, CGI na úrovni, skvělá hudba, scénář poněkud děravý, ale pořád tak nějak přežitelný.
V této rubrice obvykle čtete tipy na filmy, které si rozhodně pustit, ale v mém odstavečku to bude jiné. Godzilla vs Kong je film, který si rozhodně nepouštějte, pokud se nechcete rozčílit. Tady musím podotknout, že jsem vášnivý milovník velmi špatných filmů, jenže tyhle filmy většinou nemají rozpočet čtvrt miliardy dolarů. Když jsem si film pustila, nebyla jsem rozhodnutá, kterému svému oblíbenému monstru fandit, během prvních deseti minut jsem to ovšem přehodnotila - rozhodně jsem nefandila scénaristům. Nechci vám tu nic z děje prozrazovat, takže filmu vytknu tři hlavní obecné věci - naprosto děravý a diletantský scénář (a to i na film z monsterversa), nicneříkající ploché postavy a CGI, které byste čekali před dvaceti lety, ale rozhodně ne od milionového hollywoodského blockbusteru z roku ‘21. To poslední mě nakonec štvalo nejvíc a nespasil to ani skvělý soundtrack; mrzelo mě to o to víc, že předchozí filmy měly počítačovou animaci skvělou. Navíc po shlédnutí máte pocit, že se s tématem dalo zapracovat mnohem líp a ani by to nestálo moc námahy.
Shrnuto podtrženo, pokud Godzilla, tak rozhodně ta lehce satirická z roku 1998 s Jeanem Reno. Tak starému filmu špatné triky odpustíte a aspoň je to zábava.
Kateřina Sedláčková
Spoiled Brats (Zhýčkaný spratci)
Režie: Nicolas Cuche, Francie, 2021
Nedávno jsem měla chuť na oddechový film, ke kterému si pouze lehnu, nebudu muset přemýšlet a třeba se i trochu zasměji. Hledání filmů upřímně nesnáším, protože projíždění Netflixu mi častokrát zabere víc času než samotný film. Na Spoiled Brats jsem narazila zrovna při jednom nekonečném scrollování. Raději jsem rychle klikla a víc nepřemýšlela, protože času už moc nezbývalo.
Francouzský film bych popsala především slovem „oddechový“. Není to určitě na nominaci na Oscara, ale příběh je to ojedinělý. Velice mne překvapil děj, který byl nápaditý a měl myšlenku. Film je o bohatém otci, který má tři dospělé děti, jejichž výchovu ale po smrti manželky nezvládl. Děti zvlčely a začaly rozhazovat peníze. Nepracují, jsou pyšní, rozmazlení a jen se baví. Otce to v jednu chvíli tak naštve, že se rozhodne zahrát svůj vlastní bankrot a říct svým dětem, že je hledá policie, že nemají žádné peníze a musí bydlet ve staré ruině. Jak se děti o sebe postarají, a jak to ovlivní jejich vztah s otcem? Další zápletky, kterých si hrdinové užijí, už nechám jako překvapení, věřte mi ale, že se zasmějete a zaručeně si odpočinete.
Anna Filipová
Zpívání v dešti (Singin' in the Rain)
Režie: Stanley Donen, Gene Kelly, USA, 1952, 103 min
Jeden z nejslavnějších a nejlepších muzikálů, potažmo vůbec filmů všech dob. Přirozený, laskavý, veselý, a tak hravý. Zpívání v dešti na rozdíl od některých jiných muzikálů však nabízí mnohem více než jen taneční choreografie a pěvecké představení. Nutno ovšem podotknout, že tyto klasické prvky žánru jsou skvostné a nezapomenutelné a jsou připomínány i v současných snímcích, namátkou třeba v La La Landu (2016) či Terapii láskou (2012). Příběh se točí kolem slavné hvězdy němého filmu Dona Lockwooda, který se zamiluje do pohledné tanečnice a to právě ve chvíli, kdy se v Hollywoodu 20. let dvacátého století snaží se svojí ješitnou partnerkou Linou o přechod ke zvukovému filmu. Díky této dějové linii se film stává skvělou romantickou komedií, která s lehkostí a humorem zobrazuje spletité milenecké vztahy. Snímek ovšem zachycuje také kinematografii jako takovou, tedy náročný přechod z němé éry do zvukového filmu pro hollywoodská studia, režiséry, samotné herce i diváky. Zpívání v dešti jednoduše představuje všechno to, co filmové médium nabízí a nemělo by minout nikoho, kdo se alespoň minimálně zajímá kinematografii.
Zdeněk Červenka
K zemi hleď! (Don’t look up!)
Režie: Adam McKay, USA, 2021
K zemi hleď! je relativně čerstvá novinka, která se na Štědrý den objevila na streamovací platformě Netflix. Ačkoliv se na první pohled zdá, že se jedná o katastrofické sci-fi podobného stylu jako byl například Armageddon nebo Drtivý dopad, opak je pravdou. K zemi hleď! je spíš politická komedie, která satiricky reflektuje současné dění ve společnosti.
Premisa filmu je jednoduchá. Dva astronomové (Leonardo DiCaprio a Jennifer Lawrence) objeví kometu, která se má střetnout se Zemí a zničit naši planetu, proto se vydávají varovat svět před hrozícím nebezpečím. Pokud, stejně jako já, čekáte, že v tuto chvíli začnou všechny vlády světa spolupracovat a vyšlou tým těch nejlepších, aby za pomoci jaderných hlavic kometu zničil, nebo alespoň odklonil, budete, stejně jako já, zklamaní. Astronomové se totiž setkávají s nepochopením a lidstvo se rozděluje na dva tábory: na ty, kdo věří, že kometa je skutečná a opravdu zničí zemi, a na ty, kdo věří tomu, že žádná kometa neexistuje a odmítají se podívat na nebe.
Film pak podává boj s dezinformacemi, osobní útoky, populismus, politický boj i zoufalství těch, kteří se snaží svět varovat. Když si místo komety dosadíme pandemii koronaviru nebo změny klimatu, budeme mít pocit, že se nedíváme na sci-fi film, ale na současnou realitu. Ačkoliv film Vzhůru hleď! není typickým filmem ve sci-fi žánru, jedná se o zajímavý počin, který odráží současné nálady ve společnosti.
Martina Mátlová
Komentáře
Recenze filmů jsou skvělá věc. Ale uvádět to neustále slovy - udělali jsme to za vás... My jsme se podívali a víme, co je dobré a co dobré není... poradíme vám, co máte dělat...co si máte myslet.... Jako jo. Řekněte svůj názor. Ale nepředpokládejte hned, že ho ostatní budou sdílet...
Jak musí mladí katolíci milovat Signály, svého velkého bratra, který jim poradí, vo čem ten svět je. Že jo.
Taky je ta láska vidět na každém kroku...
Trochu náročnější recenze na Don’t look up!: https://astralcodexten.substack.com/p/movie-review-dont-look-up
Mě teda film Godzilla vs Kong rozhodně nepřišel špatný.
Vize zkázy apoklayptických rozměrů, nesmyslný boj odporných zrůd, pro které normální človíček nic neznamená, posedlých touhou po moci a ochotných obětovat jí všechno a všechny, i konec konců ony absurdní prostředky zmrhané na bezvýznamnou pitomost v honbě za ziskem — to vše mi dnes přijde aktuálnější, než kdy jindy.
Proto bych toto mrazivé společensko-kritické drama hodnotil o něco méně příkře a doporučil ho zhlédnout každému, kdo se nenechá unést prvním dojmem.
"Pokud, stejně jako já, čekáte, že v tuto chvíli začnou všechny vlády světa spolupracovat a vyšlou tým těch nejlepších, aby za pomoci jaderných hlavic kometu zničil, nebo alespoň odklonil, budete, stejně jako já, zklamaní."
Na základě jakých referencí?
Deep Impact výhradně USA mise.
Amageddon výhradně USA mise, (Petera Stormara naberou až na cestě, mimo plán mise). V Armageddonu nešlo ani o nejlepší tým.
ID4 výhradně USA mise.
"Shrnuto podtrženo, pokud Godzilla, tak rozhodně ta lehce satirická z roku 1998 s Jeanem Reno."
Reno v tom filmu nemá co hrát a chápu, že jste si toho herce v minulosti oblíbila, ale věřím, že v dobře natočené 30 sekundové reklamě bude mít větší prostor než v tomto díle. Na hlavní ženskou postavu si už ani nevzpomenu, ale v mužské kategorii je to slabota. Hank Azaria, kterého si pamatuju jen z titulků The Simpsons, jako dabéra. A potom možná sympaťák a možná skvělý divadelní herec Matthew Broderick, ale nikoli filmová superstar, která dokáže utáhnout celý film na svých bedrech. Poselství toho filmu bylo geniální ale nevědomé.
Roland Emmerich je "pouze" mistr béčkových filmů s rozpočtem áčkových filmů.
"pokud Godzilla, tak rozhodně ta"
...z roku 2014 od Garetha Edwardse, který natočil geniální "nudný" film Monsters (2010).
Proč u takových filmů (Godzilla) se nepodaří natočit kvalitní "pokračování"? Protože je to průmysl. Tvůrce "originálu" (matrice) si může dovolit budovat atmosféru a monstrum neukazovat v první půlce filmu vůbec nebo jen v náznacích, částech, tak jako si třeba Spielberg v Jaws dovolil místo žraloka ukazovat sudy na hladině. Kdyby šlo jenom o filmový průmysl, pak by produkční zásah do díla nemusel být tak drastický, jenomže filmový průmysl je jen součástí něčeho většího a tak se dnes dělají "pokračování" nikoli na míru matrice, ale atmosféry Disneylandu.
Pokračování jsou už jen jakoby upoutávky na zábavní park toho, kterého studia, proto má obojí pokračování takový rodiný status. Zatímco u Edwardse je žena a dítě, ale jen jako McGuffin, tak v dvojce a trojce je to už plnoprávná vedlejší role, protože tato (tyto) role odráží věkovou a sociální skupinu návštěvníků zábavních parků. Jsou tam proto schválně scény, kdy jsou některá monstra v roli div ne mazlíčků.
Nejen na té fotografii to spíše, než souboj dvou monster, připomíná fight Vémola VS Végh.
Godzilla z roku 2014 je za mě mnohem lepší než z 1998, určitě bych všem doporučil. Bohužel její pokračování, tzn. Godzilla: King of the Monsters a Godzilla vs. Kong jsou dost jiné filmy. Doporučil bych i film Kong: Skull Island.
Je důležitý jen pro srovnání. První chyba, kterou tvůrci udělali, je, že do jedné z hlavních rolí obsadili Samuela L. Jacksona. Takhle silnou hereckou osobnost nemůžete dát vedle CGI monster. Další chyba tvůrců byla nespokojit se s jednou dějovou linkou a vedle survivoru ještě do příběhu cpát dějovou linku pomsty v podání právě Samuela L. Jacksona.
V traileru jsou ty nejnápaditější a nejvtipnější scénky a zbytek filmu je jen těžkopádné přesouvání po lokacích (ostrově).
Stačí srovnat s vynikajícím filmem Deep Bleu Sea. Už ten úvod je třeskutý a originální. V tom filmu hraje Samuel L Jackson a Stellan Skarsgaard (pokud si dobře pamatuji), ale oba se naštěstí záhy stanou obětí monstra.
Srovnejte osoby režie. U Konga jde o někoho kdo natočil nějakou artovou sračku a jako třetí samostatné dílo dostal tento projekt a podělal to.
U Deep jde o starého zkušeného harcovníka Rennyho Harlina, jehož akční filmy jsou sice strašně těžkopádné, ale tady, jakoby si chvilkama dokázal vzpomenout, co chtěl kdy jako režisér dělat.
U Kong Skull Island tvůrci sice vyprodukují hromadu zajímavých monster, ale je zřejmé, že nejvíce na tom ostrově je ztracený sám režisér. Naopak, Renny nepotřebuje generovat určitý prostor (výzkumná stanice). Ví, že to co potřebuje je přesně vypointovaná situace pro daný obraz a scénu v daném konkrétním pozadí.
Deep blue sea je zrovna jeden z filmů, u kterých jsem ráda, že mě neodradilo hodnocení na čsfd a za mě spolu s Čelistmi jeden z nej žraločích filmů (což ostatně není tak těžký). Ostrov lebek má dvě zásadní výhody oproti Kong vs Godzilla - Toma Hidlestona a dobrý CGI. Což (to CGI) je ostatně věc, která mi fakt vadila nejvíc a hrozně mi to celý zážitek kazilo. (Ale na té Godzille z devadesátek trvám, poprvý jsem ji viděla v první třídě ve družině, takže chápete, že je to srdcovka :D)
Ta Godzilla od Emmericha je zábavná, pokud v ní rozpoznáte tragikomedii. Godzilla tu není tím monstrem. Godzilla je přistěhovalec. Doslova připluje k břehům "ameriky" a vystoupí na břeh (svobodná ve svobodném světě). Skutečným monstrem je tu New York. Město, monstrózní město, jehož zažívací trakt si musí poradit s větším soustem jako je třeba právě Godzilla. Nakonec Godzilla prohrává ve 1v1 s architekturou New Yorku. Vybavuji si scénu z druhé půlky filmu, kdy se objevuje na scéně mladé (potomstvo) godzilly, jak tam v duchu grotesky běhají a přepadávají přes hromadu basketbalových míčů. I groteska je spíše než komedií, tragikomedií.
Podle mého soudu je nejlepší příšerový film Cesta do pravěku a hned potom Gappa.
@spitfire: Samuel L. Jackson je možná herecky silná osobnost, nicméně ve filmy Kong: Skull Island mi nijak zvlášť výrazný nepřipadal. Možná to bylo i proto, že byl na obrazovce pouze půlku filmu. Jak moc je režisér ztracený na ostrově asi neposoudím, ty zajímavá monstra jsou pro mě důležitější :)
@Katusi: Godzilla z 1998 je super film, ale ta z 2014 je z mého pohledu lepší. Určitě doporučuju ke shlédnutí.
@ObiSkyWalker Já ji samozřejmě viděla, ostatně o ní i píšu. Ale trvám si na tom, že 98 je lepší, protože se nebere vážně. 14 by mohla být hodně fajn, kdyby jen trochu omezila tu přehršel nepravděpodobných a nepřežitelných situací, které hlavní hrdina zvládne (ačkoliv vzhledem k vzhledu mu to pochopitelně částečně promíjím).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.