Advent chápeme jako duchovní přípravu na Vánoce, ale v praxi je to spíš příprava praktická. Vymyslet a sehnat dárky. Koupit stromeček a kapra. Vytvořit vánoční přání a včas ho poslat. Do toho do poslední chvíle chodit do školy nebo do práce. Uklidit, a přitom nezašantročit žádný pečlivě schovaný dárek, hlavně ne takový, který by se do příštího roku zkazil. Není divu, že mnoho z nás v tomto shonu na něco zapomene. A tak se stalo, že kolegyně zapomněla sehnat text na Štědrý den. Průšvih? Ne, prostor pro zázrak. Vždyť jsou Vánoce. A tak si můžete přečíst, co vám od včerejší snídaně vzkazuje P. Michael Špilar. 😉

Zdroj: Unsplash

Tak mi dnes v 00:29 přišel e-mail, že vypadl jeden článek na zítra a je potřeba aby byl hned. Víte, právě na faře přespávalo patnáct skvělejch kluků a holek a vedle mne stojí Nela a Kačenka a ptají se mne, co budeš psát. Tak se dělím s nimi i s vámi o moje vánoční tajemství, které se mnou celý můj život hýbe. Boží syn, prostě Bůh, se stane člověkem. Chápeš Nely a Kačenko, chápete vy, kdo to čtete? Chápu to já? Do chlívka, do jeslí přijde Bůh a není mu to vůbec „blbý“. Do těžkejch i krásnejch chvil mýho života. Víte, můj život má svý stinný zákoutí s hnojem i krásný místnosti. Ty temný u každýho z nás mění a prozařuje. Na humusu mých chyb a průšvihů rostou najednou slunečnice a kopretiny v plný svý kráse a rozpuku, navzdory původnímu smradu, a to jen díky němu. A ty moje načinčaný krásný salóny? No vlastně? Víte, to jsou takový lidský načinčaný pokojíky. V týhle perspektivě to pak vždycky vidím jinak. Můj život je prostě obyčejná místnost, která je nádherná tím, že v ní jsou krásný zákoutí i ta, s kterými se peru, protože trošku smrdí. A on do toho fakt vstupuje s tím, že chce totální upřímnost. Ale to je bomba, nemusím dávat na odiv ani to načinčaný ani to smradlavý, ale mohu se zase trošku více stávat člověkem v jeho kráse i slabosti, a ON? Víte, on je se mnou a já s ním též. V jeho blízkosti se ve mně probouzí jeho obraz a já jen zírám na to, čím můžeme být, jak lidští, jak nádherní, když kráčíme s jeho přístupem k životu. Ty brďo, tomu říkám Vánoce! Prostě síla. Zírám na něj v Betlémě a žasnu. Tohle je fakt Božský, nikoli jen lidský.

 Autorem textu je Michael Špilar, farář v Praze - Chodově.