Každý rok se maminky obávají vlny nemocí, které se na podzim začnou šířit mezi dětmi, skolí je na několik dní či týdnů, aby se jim po pár dnech ve školce nebo škole zase vrátily. Tím padnou veškeré další plány, maminky spí pár hodin denně, jsou unavené, mají strach o nemocné děti a když jim je trochu lépe, tak zase vymýšlejí, jak ty malé lumpíky zabavit. S covidovými opatřeními, kdy doma zůstávají i zdravé děti, je situace občas ještě náročnější. Čeká nás tedy náročné zimní období a je třeba se nachystat, abychom jara dožili bez vyhoření.

www.flickr.com

Jak na to? Co pomáhá nám a našim kamarádkám? Jaké fígle použít, aby děti plnily své povinnosti včas? Čím nahradit čas u televize, telefonu a počítače?  Jak si život zjednodušit?

Máme pro vás pár tipů na tyto dlouhé zimní dny. 

1) Čím víc věcí, tím náročnější úklid

www.flickr.com

Co takhle udělat malou inventuru hraček? Zejména teď okolo Vánoc by se jistě  hodila. Každý den můžeme vytáhnout  jednu hru, zahrát si ji a přitom zjistit, zda se z ní nic neztratilo. Můžeme se také s dětmi domluvit, zda je hra ještě baví a pokud ne, můžeme ji někomu darovat. Snad v každé obci  funguje nějaký internetový bazar, kde je možné vyřazené hračky hned prodat, darovat či vyměnit za jiné. U nás v obci máme i skupinu, kde lze darovat různé věci, včetně hraček a oblečení, přímo maminkám v nouzi - samoživitelkám a maminkám z azylových domů. 

2) Plán na týden

Autorský magnetický kalendář pro malé děti vyrábí Radka Stará. Vytvořila i skvělé diáře pro uštvané a zároveň kreativní matky. Prohlédnout si je můžete zde: Magnetický kalendář | Čáromat.cz (caromat.cz)

Víte, že existují dětské týdenní plánovače? Může to být například magnetická tabule, ke které patří magnetické obrázky nejčastějších dětských aktivit a povinností (to je spíše pro mladší děti) nebo popisovatelné magnetky, které můžete sami označit aktivitami a povinnostmi vašeho potomka. Pak už můžete sami nebo s dítětem vytvořit seznam jeho úkolů na nadcházející týden, které by mělo během tohoto týdne zvládnout. Děti pak jasně vidí, jaké aktivity je ještě čekají a které už mají splněné. Naučí se tak plánovat svůj volný čas a převzít odpovědnost za své povinnosti. Za splněné úkoly může být magnetek s odměnou. A co bude tou odměnou už záleží jen na vás a vašem dítěti - třeba určitý čas na počítači nebo speciální svačina. 

3) Snadno dosažitelné cíle

Nevím, jak vašim dětem, ale našim dětem se do úklidu nikdy moc nechce (tuším, že to jinde nebude lepší:) ). A tak se u nás vyvinul takový fígl, jak na to, aby šly ochotně pomoci – snadno dosažitelný cíl. Vždy jim řeknu, že nemusí uklidit vše, že stačí jen část - třeba jen tři čtyři úkoly a víc ne. Zbytek že počká na zítra…  A najednou to jde!  A pak si samozřejmě ty tři čtyři úkoly nenápadně rozložím tak, aby zabraly úklid celého pokoje. :-) Což bude jistě procházet jen v rodinách s menšími dětmi, které tuhle malou lest ještě úplně neprokouknou.

4) Co nejvíce času venku

www.flickr.com

Oblékání milionu vrstev a hlavně rukavic je sice náročné, ale pobyt venku má mnoho výhod, které to jistě přebijí. Hlavně čtyři z nich  jsou z našeho pohledu důležité. Zaprvé jsou venku děti šťastné, rozvíjejí se tam a snadno tvoří nové zážitky. Za druhé jsou pak otužilejší a nemají tak často rýmu a kašel (které psychice maminky přeci jenom úplně nepřidají). Za třetí tam tolik „nezlobí“, ve větším prostoru se méně hádají a pokud ne, jejich tiché roztomilé hlásky se tam tak nějak lépe ztratí. :-) Za čtvrté je snadné se domluvit na setkání s přáteli někde venku a naše děti si mohou hrát s dalšími dětmi, čímž si odpočinou od sourozenců. A za páté, když nejsou doma, nemůže tam vznikat nepořádek. :-) Navíc, pokud bude zima štědrá a bude dostatek sněhu, máme hned mnoho možností, jak se s dětmi zabavit. Stavět iglú, hrady, sněhuláky, koulovat se, dělat ve sněhu andělíčky. Můžeme se vydat do lesa a donést něco dobrého zvířátkům do krmelce. O tom, co do lesa můžeme zvířátkům přinést a co jim neuškodí, si můžete přečíst zde.

5) Prolézačky v pokoji

Pokud máte aktivní děti a dostatek prostoru, pak by pro vás mohly být obohacením vnitřní „prolézačky“. Dají se objednat na internetu, kde je ale jejich cena poměrně vysoká, nebo vyrobit za pár korun doma. My jsme šli druhou cestou a jsme velmi spokojeni. Kromě žebřin, které jsou na zdi samozřejmě stále, střídáme dětem houpačku, kruhy, síť na lezení, houpací hrazdu a skluzavku (prkno).  To vše krásně rozvíjí dětskou mrštnost a sílu, zabaví je to a taky lehce unaví.

6) Tour de světýlka

Celý prosinec a leden máme ale ještě jednu možnost, jak děti zabavit. My se chodíme aspoň jednou týdně pokochat světýlky, vánoční výzdobou. Té je většinou všude „až moc“, ale to dětem samozřejmě nevadí. Ba naopak. V okolních městech a vesnicích bývají navíc často v centru obce i různé dřevěné betlémy. Takže postupně podnikáme po okolí takovou Tour de světýlka. Když potom přijdeme vymrzlí domů, uděláme si horkou čokoládu a zalezeme si pod deku k nějaké pěkné pohádce nebo ke knížkám. A všichni jsou spokojení.

7) Pomocníci v kuchyni

Nejvíce času ale v prosinci strávíme v kuchyni. Děti dostanou k dispozici těsto na perníky či cukroví, pustíme si jazzové vánoční skladby Franka Sinatry (těm nerozumíme, tak nám nepřijdou čistě vánoční jako koledy a tak je tedy posloucháme i v adventu), děti si vyberou formičky a pak hodinu plácají různé tvary a patvary. Na mě zbyde obsluhování válečku a trouby… a třeba upíjení svařáku. :-) A když se člověk neupne k tomu, že by to cukroví mělo nějak vypadat, že by mělo být reprezentativní, tak je z toho většinou moc pěkná chvilka. Ale chce to nemít přehnaná očekávání o výsledku.

8) Tip pro majitele větší vany

U nás obstará jeden zábavný a přitom užitečný večer v týdnu vana. Máme takovou docela velikou vanu, tak si vždycky vezmu plavky, napustíme si s dětmi plnou vanu, uděláme si pěnu a dvě hodinky se tam řehtáme, zpíváme, ony si tam hrají, já si přemýšlím nad něčím jiným a děti vylezou šťastné, spokojené, nahřáté, takže nachystané akorát do postele. Občas si k vaně vezmeme i popcorn. :-) (Majitelé menších van se musí spokojit s kompromisem, k vaně si postavit židli a děti hlídat takto. S časopisem, kterému nevadí zamáčení, to může být i tak docela hezká chvíle)

9) Krabice s malými hračkami

Dostáváte v obchodě za nákup pytlíčky s legem? V papírnictví neodoláte malé krabičce s puzzle? Pokud si takové drobnosti dáte do tajné krabice, v případě potřeby mohou dobře posloužit. Děti v dvoutýdenní karanténě, kterým chodí úkoly mailem, lze k splnění všech povinností namotivovat tím, že bude-li vše hotovo do oběda, vytáhne se jedna hračka. Je to o něco přijatelnější než dětmi prosazované verze odměn v podobě čokolády nebo televize. :-) S hračkami si lze hrát společně a hned máme příjemné zpestření dne.

10) Seriály našeho dětství

www.flickr.com

Už to bez filmů opravu nejde a byť jen poslouchat Ninjago se vám nechce? Můžete vytáhnout seriály z vašeho dětství a sledovat je s dětmi. Od Tipa a Ťapa přes Dva roky prázdnin až k… čemukoliv, co najdete na internetu a po prvních deseti minutách nezjistíte, že si to pamatujete mnohem hezčí. To je dobré ověřit dřív, než to vychválíte dětem, abyste pak nezjistili, že jste je nadchli a že se tedy sledování Sandokana nevyhnete a budete muset každý večer čelit realitě, že jste v dětství nebyli moc nároční diváci.

11) Myslet i sama na sebe

Abychom mohli s láskou pečovat o své děti, musíme mít také z čeho brát. A sem si každý může dosadit „to své“, co mu dává sílu, radost a vnitřní klid. Hlavně se nesmíme stydět přiznat si sami před sebou a před svými blízkými, že nám dochází síly, že padáme „na ústa“, nesmíme se stydět požádat o pomoc. Někomu pomáhá věnovat se svým koníčkům, někomu fyzické „zničení se“ (běh, plavání, rotoped a jiné sporty), někomu četba knih či setkání s přáteli. A samozřejmě nesmíme také zapomenout na víru a rozhovor s Bohem. 

12) Sdílená pomoc

V utváření času pro nás samotné nám může pomoci i spolupráce s jinou rodinou v okolí. Pokud nemáte v místě bydliště rodiče nebo sourozence, připravené vám kdykoliv pomoci, je dobré navázat kontakt s rodinou se stejně starými dětmi jako máte i vy. Pokud pak onemocníte vy dospělí, může vám druhá rodina například dovézt nákup nebo vám odvézt děti na kroužek. Případně si děti může vzít na odpoledne k sobě. Až budou nemocní oni, oplatíte jim to. Není třeba ale spolupráci využívat jen ve chvílích nouze, lze tak nouzi i předcházet.  Můžete se třeba střídat při rozvážení dětí na kroužky, kdy jedna rodina vozí tam a druhá zpátky. Tím vám odpadne hodina sezení v autě nebo marného obcházení obchodů.

13) Snížit nároky

www.flickr.com

A na závěr to nejdůležitější.  V dnešní době jsme pod ohromným tlakem. Každý od nás očekává, že budeme krásné, upravené, štíhlé, moderně oblečené, s zářivou kariérou, děti budou čisté, slušně vychované, klidné a spořádané, ve dvou letech budou počítat do sta, v pěti letech budou mluvit alespoň dvěma jazyky, dům budeme mít zařízený podle nejnovějších trendů a bude tam vždy skvěle uklizeno, navařeno bychom měly mít ideálně jak od Pohlreicha,… To jsou šílené nároky, kterým se rozhodně nedá vyhovět! Nebo aspoň ne všem. Takže klídek, pohodička, nožky nahoru a odpočívat, protože „šťastná máma – šťastné dítě“. A nebojte, všichni jsme na tom stejně a to, co vidíme u kamarádek na FB, není často vůbec realita, ale jen nastrojená fotka! 

Důležité je si uvědomit vlastní priority a možnosti a nesrovnávat se s ostatními. V neděli na oběd polévka a maso s přílohou? Pro někoho nutnost a jistota, která mu dodá sílu, pocit, že je vše jak má být, že „to zvládá“. Pro někoho konvence, od které se může oprostit. A když ví, že by mu spíše pomohlo zdržet se po mši s kamarády, popovídat si, být chvíli s dospělými, tak proč si místo kvaltování okolo plotny neobjednat třeba pizzu? Nebo si uvařit jen bramborovou kaši s volským okem? Stejně tak - je nutnost mít každý večer uklizený dětský pokoj? Je to pro nás nutnost zaručující klidný spánek, nebo lze občas vyhlásit nouzový stav a uklidit hračky, až zase bude víc sil? A podobně se lze ptát u pěti jídel denně, teplých večeří, každodenní procházky, tabu ohledně sledování televize, vyžehlených triček nebo čehokoli jiného. Když člověk zjistí, co dělá jen kvůli okolí, může si v době krize dovolit s tím přestat. I kdyby byl přesvědčen, že je správné to dělat, za dva týdny nemoci nebo karantény se svět nezboří. Nezbořil by se, ani kdyby děti jedly chleba s paštikou, z postele koukaly na pohádky a nečistily si zuby. Jen kdyby krize měla trvat déle, chtělo by to hledat jiné řešení. :-)

Přejeme vám, ať letošní zimu, která asi zase bude docela náročná na nervy i organizaci, prožijete co možná nejlépe a případné problémy jsou vyrovnány chvílemi pohody a radosti. A napište nám, co pomáhá vám.