Motivace je důležitá. Ať už učíte, jste učeni nebo se učí vaše děti, o motivaci slýcháte stále. Není prý správné pracovat s vidinou odměny nebo trestu, vy sami musíte chtít pracovat a jen kvůli sobě. Vzbudit v člověku (nebo lépe umožnit vznik) správné motivace je ovšem dost náročné. Někdy se pak raději za správnou označí ta motivace a její cíle, které dotyčný právě má. Jsme v jednadvacátém století, věci vykonané z donucení nemají hodnotu.

Zdroj: flickr.com

Bible není moderní kniha. Podle ní je výchova (nejen) dětí bez fyzického násilí takřka nemožná. Důležité je, co člověk opravdu vykoná; pokud to dělal s láskou a radostí, je to plus pro něj. V Bibli se nikde nedočteme, že něco nemáme dělat, dokud nechápeme smysl nebo nám to neposkytuje uspokojení. Žádný výčet pravidel nekončí smířlivým „ale hlavně, abys byl šťastný.“ Žádné „rozhodni se sám, jak se dostaneš k cíli.“ Kdepak, pravidla jsou všezahrnující, detailní a často poměrně tvrdá. Úkolem člověka je je dodržet. Pokud chce, může najít radost v jejich plnění. Může hledat i jejich smysl, pokud to potřebuje. Počítá se ale splnil/nesplnil (u některých zkoušek alespoň „byl ochoten splnit“), ne pocity, které přitom zažíval. (Představa, jak Abraham cítí uspokojení při plnění svého nejtěžšího úkolu je poměrně… perverzní. Ne, naprosto nebylo žádoucí, aby se s úkolem ztotožnil. Měl ho prostě jen splnit.)

Evangelista Lukáš se s pocity svých posluchačů nijak nepáře. Bez okolků mluví o lidech, kteří budou zmírat strachy, jako o důvodu, proč je třeba se chovat slušně. Až přijde konec, bude to strašlivé, a kdo bude uprostřed užívání si, ten nemá šanci obstát. Myslete na hrůzy, které mají přijít, a vyvarujte se všeho, co by vám přitížilo. S blížícím se mikulášským večerem si říkáme, že to snad nemyslí vážně. Jaký smysl má naše jednání, pokud je motivované strachem? Všechny noviny jsou plné toho, jak destruktivní na dětskou psychiku je strašení čertem. A čert je nic proti strašení Synem člověka. Ten, kdo mi je nejblíž, může být mou zkázou? Od něj mi hrozí záhuba? Čerta kdyžtak hodný anděl vždycky zažene. Syna člověka nemá kdo obměkčit, pokud bude mít důvod k hněvu. To je opravdu na zmírání strachem. Ale copak tohle po nás Ježíš opravdu chce, abychom něco dělali a nedělali jen z pouhého strachu před trestem?

Ani Pavel nevolí moderní přístup: žijte tak, „abyste se líbili Bohu.“ No toto! Copak nečetl žádnou moderní učebnici pedagogiky?! Dělat něco, abych se někomu zalíbil, jak nezdravé. To vede k ochotě nechat se zneužívat a tak. Ať mi dotyčný vysvětlí, proč mám takhle jednat, a pokud uznám, že to má smysl, sám se pro to rozhodnu. Radost někoho jiného, byť by to byl někdo blízký a milovaný, přece nemůže být mojí motivací. Moudrý Bůh nechce žádné nesmysly. Ten po nás chce jen věci, které dokážeme pochopit a přijmout. Pokud to pochopit a přijmout nedokážeme, určitě to není jeho vůle. Snažit se líbit Bohu. To je určitě překonané, to jinak není možné. 

No jo, ale i žalmista říká, že Hospodin se „důvěrně stýká s těmi, kdo se ho bojí“. Ti, kdo si stojí za svým, mají asi smůlu. Z úst teoretiků pedagogiky zní tak hezky, „chtít sám“. Nenechat se manipulovat. Jednat podle své vůle. Podle své vůle… ideálem dneška je tedy… biblický své-volník. Ten ale přece nedopadne dobře? Biblickým ideálem je ten, kdo žije v bázni před Hospodinem, svévolníkům je slibována záhuba.

Bible není moderní kniha. Nepropaguje jednání podle vlastních tužeb a neoceňuje ani zdravé sebevědomí. Hospodin ukazuje cestu hříšníkům, pokorné učí své cestě. Žádné uspokojení z vlastní práce. Vědomí nedostatečnosti, znalost vlastních chyb a bázeň před Hospodinem. Jestli se jde naučit psát a počítat z vnitřní motivace a bez negativních pocitů z udělaných chyb, to se ukáže časem. Nezdá se ale, že by šlo naučit se být dobrým člověkem, pokud si bude člověk jediným měřítkem, pokud bude mít motivaci jen sám v sobě. Pro člověka milujícího, laskavého, je měřítkem ten druhý – Bůh a jeho stvoření, které nám zástupně posílá místo sebe. Člověk se nemá bát nepřátel, ale Hospodina a svých chyb ano. A řešením není své chyby nevidět. Tahle bázeň není negativní. Bůh svou láskou zahrnuje ne ty, kdo si myslí, že plní jeho smlouvu, ale ty, kdo jsou si vědomi toho, že v tom mají značné mezery. Kdo třeba nechápou, neztotožňují se a přesto klopýtají dál, protože věří, že smyslem jejich jednání není vlastní uspokojení. Že smyslem jejich života není zdravíčko a štěstíčko. Kdo věří, že dobrý život se neměří úspěchy a pocitem štěstí, ale láskou projevenou těm druhým. 

Bible není moderní kniha. Nedočteme se z ní spoustu věcí, které se nám v životě mohou hodit. Není dobrý nápad vytrhnout z ní nějaké tvrzení a aplikovat ho na všechny situace svého života. Hospodin je jen jeden, pravidla týkající se jeho nelze beze zbytku přenést na každého, kdo je nám nadřízen. Právě jen Hospodina se máme bát a jen jemu se snažit zalíbit. Slova o strachu a zalíbení se a poslušnosti nás nepředhazují predátorům. Brání nás před nimi. Kdo se neostýchá bát Hospodina, nemusí se bát nikoho jiného.

 

 

 

 

1. neděle adventní

1. ČTENÍ Jer 33,14-16
Čtení z knihy proroka Jeremiáše
   Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a o Judovu domu. V ty dny, za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. Za těch dnů dojde Juda spásy a Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“

Žl 25(24),4-5ab.8-9.10+14 Odp.: 1b
Odp.: K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši.

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách. Veď' mě ve své pravdě a uč mě, neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Odp.
Hospodin je dobrý a dokonalý, proto ukazuje hříšníkům cestu. Pokorné vede k správnému jednání, pokorné učí své cestě.
Odp.
Hospodinovo jednání je jen láska a věrnost pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení. Důvěrně se stýká Hospodin s těmi, kdo se ho bojí, dává jim poznat svou smlouvu.
Odp.

2. ČTENÍ 1Sol 3,12-4,2
Ať Pán posilní vaše srdce, až přijde Kristus.

Čteni z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Bratři!
   Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem, jako ji i my máme k vám. Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, našim Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.
   Nakonec pak vás, bratři, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši: jak jste se od nás naučili, že máte žít, abyste se líbili Bohu, a jak i žijete, tak ať v tom vynikáte ještě více. Víte přece, které příkazy jsme vám dali z moci Pána Ježíše.

EVANGELIUM Lk 21,25-28.34-36
Blíží se vaše vykoupení.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš řekl svým učedníkům:
    „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy (lidé) uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.
   Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmosti, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den (soudu) nezastihl znenadání jako léčka; přijde totiž na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“