Rataje nad Sázavou. Vodákům se jednoznačně vybaví zastávka na řece Sázavě, ale mladší ročníky do této lokality míří z úplně jiného důvodu. Nejednou tuto krajinu procházeli a nejednou v ní bojovali o život v kůži Jindřicha ze Skalice. V kouzelném Posázaví si nepřijdou na svoje pouze vodáci a turisté, ale všichni, které ohromila hra Kingdom Come Deliverance (KCD)… A mezi ně patřím i já… V dnešním výletovém díle mi dovolte, abych Vás provedl krajem, který obhospodařoval hejtman Hanuš z Lipé.

Ranní meditace před překapáním kávy.

Do Posázaví, projít stopy, které jsem již nejednou procházel jako Jindřich ze Skalice, jsem se vydal se svojí manželkou Terezkou. Vyrazili jsme v pravý čas, neb v době Cyrilometodějských slavností na Moravě se ve středních Čechách, zvláště v okolí Sázavy, žije slavností svatého Prokopa, opata, který založil Sázavský klášter. Celý náš čtyřdenní výlet jsme započali v Ratajích nad Sázavou.
K ubytování jsme zvolili stan a spacák. Útočištěm se nám stal kemp „Na Břečkárně“ v Ratajích. Hned v úvodu musím říct, že pokud budete chtít tiché a klidné místo na kempování, tak vás kemp „Na Břečkárně“ zklame. Je to kemp, který je celkem vytížený vodáky i trampy. Po večerech znějí kytary a benja a různé písně, které si pamatujeme z „jápísniček“ ze základní školy. Kemp sice leží pod úrovní železnice, ale to vůbec nevadí, protože vlaky opravdu neruší, naopak to lze pokládat za výhodu, protože hned u vstupu do kempu je železniční zastávka, z níž se můžete vypravit na Sázavu i Český Šternberk.
RATAJE NAD SÁZAVOU

Nádvoří ratajského zámku. Tentokrát bez kolbiště.

Naší první zastávkou byl, kromě kempu „Na Břečkárně“, zámek Rataje nad Sázavou. Měl jsem celkem problém zámek stále nenazývat „Horní hrad“. Ve hře Kingdom Come Deliverance, jejíž děj se odehrává v létě roku 1403, byl zámek původně hradem, zvaným „Horní“. Dnešní městys Rataje nad Sázavou totiž dříve disponoval dvěma hrady – Pirkštejnem (ten znají mladší ročníky jako azyl Racka Kobyly z Dvorce, Dvojic a Dojic, ty starší si budou pamatovat, jak jej zamykal princ Bajaja, když odcházel do světa) a Horním hradem, který byl pak v 16. století přestavěn na renesanční zámek a v roce 1672 pak přebudován na zámek barokní. Dnes v zámku v Ratajích sídlí místní pošta, obecní úřad, informační turistické centrum a museum.

Museum zámku v Ratajích nabízí netradiční podívanou – kočárky. Museum nabízí netradiční vhled do historie a vývoje kočárků. Lze zde vidět kočárky až z počátků 19. století až do 90. let 20. století. Kromě kočárků zde můžete vidět i hračky pro děti a panenky. A právě zde s úžasem zjistíte, že panenky tmavé pleti nejsou doménou současné doby, ale vyráběly se daleko dříve. Součástí expozice jsou také archeologické nálezy a historické nářadí apod. Tato část mě zajímala nejvíce.

Z původního hradu zbyl pozůstatek středověké kuchyně se sklepní místností, která sloužila svého času jako „lednice“. Tu jsem si pamatoval. Nejednou jsem ji ve hře navštívil, abych si zajistil nějaké jídlo, když byl velký hlad.

TALMBERK

Smutný pohled na Talmberk.

Po návštěvě ratajského zámku jsme se vydali navštívit Talmberk. Talmberk byl postaven ve 14. stolení a po dlouhých dvěstě let sloužil jako sídlo pánů z Úžic. V létě 1403 v něm samozřejmě sídlil Diviš z Talmberka. Dnes je hrad pouze zříceninou v domovní zástavbě, avšak zřícena stále působí majestátním a nedobytným dojmem. Z hradu si můžete užít pouze zbytek vstupní brány a věže, ke které se dá dojít příkrou cestou mezi ploty zástavby. Je to ovšem neobyčejně smutný pohled, kdy nahlédnete přes plot a vidíte, že se v útrobách hradu nacházejí zahrádky, kompostéry a zahradní kůlničky na náčiní.

Z Talmberku jsme pak vyšli už přímo na Sázavu. Mezitím jsme poseděli na odpočinkovém místě v Mrchojedech, kde jsme uvařenou kávou provokovali ostatní poutníky jdoucí na Sázavské slavnosti.

SÁZAVA


Sázavský klášter od řeky.

Když přicházíte do Sázavy, vítá vás pohled na věž kostela sv. Prokopa. Okolí Sázavy pak působí celkem rušně; množství kempů a vodáků nasvědčovalo, že je Sázava velmi navštěvovanou lokalitou. V řece se pak dá krásně osvěžit. Díky většímu spádu řeky je zde tok vody rychlejší a voda je tak v tomto úseku čistší než po zbytku koryta.

Prostředí kláštera působí tichým a klidným dojmem. V kostele sv. Prokopa najdete prostor na modlitbu a ztišení, i když jste uprostřed města. Zahrady kláštera působí dojmem, že se nacházíte v jiném světě. Ovšem hráči KCD mohou být poněkud zmateni, neb prostředí kláštera vypadá jinak, než si pamatují z roku 1403 – stavba kláštera je téměř dokončená. Po nádvoří se již nepohybují stráže. Dokonce již v zahradách nestojí nápravníkův dům (tedy dům Sebastiána z Hory, správce Sázavského kláštera) nebo kostel sv. Kříže.

Prostředí Sázávského kláštera na Vás zapůsobí svým majestátním dojmem a zároveň si Vás získá tichem a klidem, který v něm naleznete. Samotná procházka v klášterních zahradách je skvělá příležitost pro chvíli ztišení se a meditace.


Nádvoří Sázavského kláštera si pamatuju jinak.

Nakonec jsme celodenní výlet v Sázavské kozlovně, kde jsme se dobře najedli a napili a vlakem pak dojeli zpět do Ratají. Byl jsem trochu zklamán, že jsme cestou nenašli žádnou krčmu, kde bych si mohl zahrát s místními gamblery Kostky (jako v KCD), ale i tak jsem byl nadšený z toho, že jsem se mohl podívat do míst, které jsem procházel tisíckrát ve hře, ale poprvé naživo.

A CO KAČEŘI?

Na své si přijdou i kačeři. Celou trasu, kterou jsme prošili, lemují kolem dokola kešky v sadě „Po stopách Kingdom Come Deliverance“. Kešky jsou určeny pro všechny fanoušky hry KCD, ale i pro ty, kteří hru neznají. Cestou logujete kešky, u nichž sbíráte informace do svého pomyslného kodexu (sborníku s informacemi k historickým místům, událostem a postavám, které ve hře potkáte). Díky těmto keškám si procházíte Posázáví naživo a sbíráte informace o místní historii a tehdejší společnosti.

Autorem textu je Petr Steinbauer, foto autor.