Kapela Napořád nedávno vydala své nové CD Láska je nejvíc. Možná jste o kapele ještě pořádně neslyšeli, přece jenom vydávají své první CD a nepatří (zatím) mezi ty nejznámější, zároveň bychom u ní měli zbystřit. Kapelu tvoří dvě zpěvačky Barbora Fialová a Josefína Čermáková a dva velice zkušení hudebníci Ondřej Škoch a Petr Kužvart, kteří dlouho figurovali v kapele Chinaski.

Zdroj: archiv kapely

Na první poslech nezpochybnitelným a velikým plusem je pestrost hlasů, kterou nabízejí čtyři sóloví zpěváci. V sólech se střídají, takže každá skladba je trochu jiná a společný zpěv přináší příjemné vícehlasy. Možným mínusem může být neexistence jednoznačného frontmana aneb tváře a hlasu kapely. Frontman kapelu ztělesňuje a pro lidi je častokrát jednodušší si spojit kapelu s jednou tváří, tím spíš, když je něčím originální, zajímavá. To ale nemění nic na faktu, že projev především zpěvaček je na vysoké úrovni.

Žánrově lze hudební projev kapely zařadit do pop-rocku, který je v jejich provedení velmi živý a pozitivní. Projevuje se v hravých melodiích, různorodé rytmice a pestrých aranžích. Hudbu kapely Napořád ale spíše ocení náročnější posluchači, kteří mají rádi inteligentní a propracovanou muziku. Složité harmonie mohou být pro nenáročné posluchače populární hudby odrazující. To samé platí o textech, které odpovídají věkové kategorii zhruba třicet až pětačtyřicet let. Pro mladší generace tak mohou být témata, o kterých hudebníci zpívají, poměrně složitá, nicneříkající, nudná a vzdálená. Na CD také nenajdeme takzvaný „rádiový hit“. Chybí tam skladba, která by objektivně vyčnívala a zaujala posluchače na první poslech, což možná ale nemusí být cílem kapely. 

Srovnáme-li kapelu Chinaski s kapelou Napořád, určitě je tu viditelná rozdílnost především v tom, že Chinaski jdou cestou mainstreamu. Využívají jednoduché a líbivé aranže a melodie a na CD se obvykle objeví alespoň jeden chytlavý hit, který pak slýcháváme na mnoha rádiových stanicích. Napořád jde naopak směrem složité a propracované hudby, která necílí na všechny, využívají větší vokální a nástrojovou pestrost, zároveň nemají natolik chytlavé melodie, aby si je člověk hned zapamatoval. Při srovnání CD Napořád s nejnovějším CD Chinaski však považuji za mnohem zdařilejší album Láska je nejvíc od Napořád. Za nejvýraznější skladby této desky mohu uvést píseň Miláček a Kam a kudy. Méně mě zaujala píseň Anděl.

Na závěr lze obecně říci, že kapela Napořád tvoří zajímavou, moderní, avšak poměrně nekonvenční hudbu. Toto kvalitní dílo je tak výsledkem fúze letitých zkušeností a nezpochybnitelných talentů, kterými interpreti disponují. Kapela se patrně nesnaží protlačit na mainstreamovou scénu, ale spíše cílí na menší fanouškovskou základnu posluchačů, kteří ocení důmyslnou a poctivou hudbu. A kdo ví, třeba časem uvidíme toto uskupení na velkých festivalech a předních příčkách české hitparády. Přejme jim hodně zdaru v jejich práci.