O víkendu proběhly volby do dolní komory Parlamentu. Celkově zvítězila koalice SPOLU, ale vedle toho se objevilo mnoho dílčích vítězství a porážek. O neúspěchu se mluví například u Pirátů, ČSSD, KSČM i u vládního hnutí ANO. Pozitivně by mohl vypadat i výsledek STANu, jehož počet mandátů se podstatně zvýšil. Vzhledem k tomu, že však šlo do voleb v koalici s Piráty, nebyl konečný výsledek nějak oslnivý. Nyní probíhají vyjednávání o budoucí vládě, v němž může sehrát klíčovou roli i prezident Zeman, který je hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici, a o jeho stavu, především způsobilosti vykonávat jeho úřad, zatím víme velmi málo.

Níže přinášíme souhrn toho, co nám tyto volby přinesly, co to pro nás znamená, či znamenat může.

Spolu a Piráti se STAN chtějí vytvořit vládu, žádají Hrad o pověření Fialy  | ČeskéNoviny.cz
SPOLU a PirSTAN po podepsání memoranda

Skutečné vítězství? Role prezidenta

V množství názorů na směřování naší země je dobré připomenout ty věcné, stručné a nezatížené dezinformacemi. Dlouhodobě k politice se vyjadřuje i křesťanský blog Skleněný kostel, jehož hlavním publicistou je zkušený novinář, literární historik a pedagog František Schildberger. Jeho radost z výsledků voleb je uvozena prostým: „Bohu díky“.

Výsledky hodnotí jako něco, čemu nikdo nevěřil. Bohužel na konci svého článku poukazuje na úskalí, které vytvořilo duo Babiš-Zeman. To se navzájem podporuje a nehodlá se vzdát. V normální demokracii by se předsedovi Fialovi pogratulovalo a v pondělí by se jmenoval premiérem. Bohužel nedělní schůzka prezidenta s Babišem, výroky o ignorování koalic, hra o čas výsledky velice mlží a mohou jimi zamíchat. Podobně skeptický je i šéf zpravodajství na Proglasu Filip Breindl. Ve své Glose netají radost z konce komunistů, povolební vyjednávání ale podle něj budou dlouhá a neobejdou se bez držení se SPOLU. V podcastu a relaci Proglasu 13+ politolog Tomáš Lebeda souzní s názorem Skleněného kostela. 

V normální demokracii by jmenování vlády bylo velmi blízko. Dále také popisuje situaci, kdy vítězné koalice mají většinu ve sněmovně, vše ale brzdí Babišovo mlžení o tom, že čas běží v jeho prospěch. Chce tak očividně dostat stát do bezvládí, kdy se bude vyčkávat, až někdo z koaličních partnerů opustí dohody o spolupráci. V současné koronakrizi je to všechno na pováženou. Spoléhání se na prezidenta Zemana je nyní premiérovou velkou nadějí, kterou by mohl ztratit v případě neschopnosti prezidenta vykonávat úřad (např. z důvodu jeho nemoci).

Jan Krejčí

Zdroj: Twitter.com

Vítěz, poražený a pravidla

Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše nevyhrálo, to je pro předsedu vlády pocit, který neprožívá často. Porazila jej koalice SPOLU složená ze tří stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09, jejíž lídr Petr Fiala je vážným kandidátem na premiéra. Ostatně takový požadavek je obsažen v memorandu podepsaném předsedy stran složených do koalic, tedy zmíněné SPOLU a koalice PiSTAN (Pirátská strana a Starostové a nezávislí). Mimo navržení Petra Fialy na post premiéra koalice deklarovali, že prozatím nebudou vyjednávat s jinými poslaneckými kluby o složení většiny ve Sněmovně. Demokratická opozice, jak si před volbami strany říkaly, tak má dohromady 108 mandátů, což je poměrně pohodlná a nezvykle velká většina, jak popisuje například novinářka Andrea Procházková v podcastu časopisu Respekt.

Stávající premiér a členové ANO se několikrát vyjádřili, že pověří-li prezident sestavením vlády Andreje Babiše, budou o případných podmínkách vyjednávat s koalicí SPOLU. Na opakující se otázky novinářů, co jí chtějí nabídnout, aby mu dala přednost před PirSTANem, však zatím neodpověděli.

Zdroj: Twitter.com

Spekuluje se však o tom, že Andrej Babiš povede nebezpečnou hru s časem. Nebezpečnou proto, že se horší pandemická situace, zvyšuje se inflace, projevují se nedostatky některých surovin a je třeba mít funkční kabinet, jak uvádí ve svém textu šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Pokud totiž takový nebude, nemusíme to cítit pouze na našich peněženkách, můžeme to především pociťovat na množství ztracených životů, které už dnes kvůli covidu dosahuje 30 500. V porovnání s ostatními zeměmi se tak rozhodně nedá říct, že jsme, slovy premiéra, best in covid. 

Teď často slýcháme a možná v některých případech i sami mluvíme o změně, kterou může přinést případná nová vláda s Petrem Fialou v čele. “Tyto volby jsou především návratem hodnotové a slušné politiky!” říkal ve volebním štábu koalice SPOLU Fiala, mimo jiné mluvil také o tom, že jejich vláda bude pro všechny, že dají mladým naději na budoucnost a starším zajistí důstojné stáří. To všechno jsou vysoké cíle a je jisté jedno. Pokud tato vláda vznikne, bude to mít v mnoha ohledech těžké. Nastupuje do období, v němž se bude muset potýkat s důsledky předchozího řešení pandemie a možná samotnou pandemií. Bude muset dělat nepopulární kroky a řádně je vysvětlovat. Možná štědrá ale neprozíravá politika předchozí vlády mohla vyvolat v části společnosti pocit, že se může rozhazovat bez následků, proto následující šetřivé a snad zodpovědné kroky vlády budou muset být řádně argumentovány právě proto, aby byly společností přijaty.

Zdroj: Twitter.com

Od nás stávající situace žádá jedno, docela slušnou dávku trpělivosti. Hra mezi Babišem, Zemanem a koalicemi může trvat několik měsíců. Není možné to vnímat jako nějakou hru dobra a zla, ale určitě stojí za to pozorovat, jak strany dodržují pravidla. Ostatně pohrdání těmito pravidly prokázal premiér už ve svém povolebním projevu, kde se doslova vysmál demokratickým institucím, Sněmovně i médiím. Nám však nyní nezbývá nic jiného než čekat, pozorovat a neztrácet naději.

Lída Blažková

 

Piráti aneb Jak přijít o mandáty snadno a rychle

Demokratické koalice, které se domlouvají na sestavení vlády, mají jistě mnoho důvodů k oslavám. Kromě jediné. Pro Českou pirátskou stranu mají letošní parlamentní volby hořkou pachuť a novináři, politologové a nejspíš i všichni ostatní se předhánějí v analýzách. Jak mohla třetí nejsilnější parlamentní strana, která z voleb v roce 2017 vyšla se 22 mandáty v poslanecké sněmovně, skončit letos se čtyřmi poslanci?

Pro velkou část voličů jsou Piráti prostě problematičtí z mnoha důvodů, které začínají u vzhledu předsedy Ivana Bartoše a končí u dezinformací, že nám Piráti do bytů budou stěhovat migranty. Dezinformační kampaň, která několik měsíců cílila na Piráty, jistě také přispěla k výsledku voleb.

Zdroj: Twitter.com

Na druhé straně pak byli v koalici PirSTAN Starostové a nezávislí vedení předsedou Vítem Rakušanem, který konzervativní voliče nepohoršuje dredy a obstál v předvolebních debatách. Také se dá říct, že za jejich krátkou historii se jim podařilo nemít okolo sebe žádnou závažnou kauzu. Pro ty, kteří z nějakého důvodu nechtěli volit koalici SPOLU, ale chtěli dát hlas demokratické straně, STAN byli relativně rozumným kompromisem.

Jenže byli v koalici s Piráty.

Ještě letos v lednu Piráti tvrdili, že kroužkování mají ošetřené. Už tehdy se objevovaly hlasy, že vstup do koalice se STAN bude pro Českou pirátskou stranu nevýhodný a kvůli kroužkování by Piráti mohli přijít o mandáty. Jak se ukázalo, obavy byly oprávněné. Ačkoliv mezi oběma stranami existovala dohoda, že své voliče nebudou vyzývat ke kroužkování, někteří se chovali poněkud na hraně. Výzva samotných členů STAN by zřejmě nebyla takový problém, kdyby se kroužkování jako řešení dilematu chci volit STAN, nechci Piráty nezačalo šířit internetem jako lavina.

Rozebírat, proč přesně Piráti ve volbách dopadli tak, jak dopadli, by vydalo na několik článků, proto vás odkážu na analýzu serveru Aktuálně.cz. Důležité je, že i Piráti dostali velké množství preferenčních hlasů. Ty se však rozptýlily mezi kandidáty, kterých měli Piráti více než STAN. Příznivci STAN naopak kroužkovali především kandidáty na předních místech kandidátních listin, aby „se zbavili Pirátů“. Preferenční hlasy se tak nahromadily zástupcům STAN a pirátský volební průšvih byl na světě.

Zdroj: Instagram.com

Oproti předchozím dvaadvaceti poslancům si Piráti výrazně pohoršili a přišli o svoje postavení. I předseda ODS a (zřejmě) budoucí premiér Petr Fiala se v lednu vyjádřil, že Piráti v něm vzbuzují otázky a blíže má ke STAN. Piráti teď proto nemají v nově vznikající vládě nijak silný hlas. Koalice SPOLU a STAN i bez Pirátů sestaví ve sněmovně většinu.

Pirátům se však rozhodně musí nechat, že porážku uznávají, nehledají viníka a plní to, co se STAN uzavřeli v rámci koaliční smlouvy. Část Pirátů je však nespokojená, což je vidět v jejich diskuzním fóru. Vedení strany za volební výsledek přijalo zodpovědnost. Ačkoliv výzvy pro odstoupení pirátského předsedy Ivana Bartoše zatím nenašly dostatečnou oporu napříč členskou základnou, dá se očekávat, že na lednovém celostátním fóru Pirátů může dojít ve vedení strany k výrazným proměnám.

Snad tento volební neúspěch Piráti překonají, protože stále mají České republice co nabídnout a ostatní (i ty demokratické) strany se od nich mají ledacos učit nejen v oblasti transparentnosti.

Martina Mátlová

Levice je pryč

“Budeme je porážet ve volbách!” řekl po revoluci tehdejší premiér Československa Petr Pithart. Řeč byla o komunistické straně a této větě předcházela otázka mladého britského konzervativce Rogera Scrutona týkající se toho, zda by neměla být KSČ zakázána. V Moravském národním divadle se prý v ten moment rozhostilo ticho. Po Pithartově odpovědi však zněl celým divadlem potlesk. Po třiceti letech se tato věta stala skutečností a KSČM nebude na další volební období v Poslanecké sněmovně.

Zdroj: Twitter.com

Uzavírací klauzuli nepřesáhla ani ČSSD. Hodně se tak debatuje o tom, že ve Sněmovně bude chybět levicové zastoupení. Důvodem může být především přesun jejich voličů k hnutí ANO, které mnoho společných vládních návrhů prezentovalo jako svou zásluhu. Některé voliče mohlo právě toto spojení s oligarchou odradit. Velkým tématem je také nečitelnost sociální demokracie v poslední době. Předseda Jan Hamáček odvolal například ministra zahraničí Petříčka z funkce proto, aby ČSSD mluvilo jednotným hlasem, to se však dlouhodobě nedařilo a například v kauze Vrbětice nemluvil jednotným hlasem ani předseda sám. Petr Pithart o něm ve studiu ČT24 následně řekl, že je to mimořádně netalentovaný člověk, vyjádřil zároveň také naději, že nyní může sociální demokracie začít od začátku a vybudovat levicovou stranu, která bude relevantní silou.

Zdroj: Twitter.com

Obě strany nyní přemýšlí, jakým směrem se vydat dál. Oba předsedové rezignovali a na stranických sjezdech tak bude zvoleno nové vedení. V komunistické straně se o místo předsedkyně plánuje ucházet Kateřina Konečná a v sociální demokracii Jana Maláčová, která byla snad i nejviditelnější postavou jejich kampaně. Je tak možné, že tyto strany s dlouholetou tradicí zachrání nakonec dvě ženy. Pokud však tyto strany už zůstanou navždy mimo Sněmovnu, komunistická strana nám asi chybět nebude a místo sociální demokracie může nastoupit jiná levicová strana, která nabídne témata, která dokážou přilákat dostatek voličů, aby napříště byla levice ve Sněmovně reprezentovaná dostatečně.

U aktuálního středově pravicového složení sněmovny můžeme jen doufat, že si uvědomí svou zodpovědnost a v jeho krocích bude pamatovat i na ty nejslabší. Pokud tomu tak nebude, mohlo by být na místě se při dalších volbách obávat masivnější podpory levice radikální. A já bych si osobně přála, aby její porážení pokračovalo i nadále.

Lída Blažková