Už několik let slýcháme o tom, že okolí prezidenta není věrohodné. Kancléř Mynář bez prověrky, zčistajasna objevený Martin Nejedlý (neví se, co dělal deset let strávených v Moskvě) a tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Kromě nekalých praktik v Lánech (Mynář), existují také podezření o napojení na Rusko. Nakonec, i mezi osazenstvem Pražského hradu a samotnou Bezpečnostní informační službou panovalo značné napětí. Právě mezi takovými lidmi trávil prezident poslední měsíce, kdy už pravděpodobně nebyl v plné síle. Co se poslední měsíce na Hradu dělo, známé není, ale díky žádosti předsedy Senátu adresované ÚVN, kde se Miloš Zeman léčí, víme alespoň něco. Co nám její zpráva říká? Co z ní vyplývá? Jak to ovlivní povolební vyjednávání? A co je to vůbec článek 66 Ústavy a pro jaké příležitosti je určen?

Miloš Zeman má řešení pro padající ČSSD. Udělat koalici s hnutím ANO -  Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz

Poslední měsíce nebylo prezidenta příliš vidět, na veřejnosti se objevoval pouze výjimečně a naposledy jsme ho mohli vidět a slyšet 22. září při odjezdu z nemocnice, kde strávil osm nocí. Tehdy vtipkoval o tom, že je draslíkový muž, protože dostával tuto látku infuzí. Důvodem pro krátkodobou hospitalizaci byla údajně dehydratace a mírné vyčerpání.

Potom jsme prezidenta mohli vidět při volbách do Poslanecké sněmovny, kde už byla na oficiálních facebookových stránkách Hradu zveřejněna pouze jeho fotografie.

Spekulace o tom, zda bude prezident schopen vést se stranami povolební jednání, přibývaly, informace o jeho kondici však znalo jen jeho nejbližší okolí a to mlčí doteď, respektive nemlčí, možná vlastně můžeme dodat, bohužel. A to kvůli zjevným hloupostem, které vypouští.

Prezidentova role při vyjednávání o vládě patří mezi postradatelné. Mezi důležitější pravomoci patří přijetí demise stávající vlády, svolání zasedání Poslanecké sněmovny, pověření sestavením vlády a jmenování jejích členů. Toho však podle zprávy ÚVN schopen aktuálně není a nějaký čas nebude. 

Ihned v neděli po volbách byl na návštěvě v zámku v Lánech stávající premiér Andrej Babiš. Bývalo zvykem, že po takových setkáních přišel informovat novináře, tentokrát však utekl zadním vchodem a podle všeho s prezidentem mluvil jen několik minut. Po jeho návštěvě prezidenta odvezla sanitka, podle slov Hradu „na plánovanou hospitalizaci“. Mluvčí se vyjádřil na svém Twitterovém účtu takto:

Ošetřující lékař prý prezidentovi doporučil hospitalizaci dříve, ale ten pravděpodobně odmítl. Nejzazší termín mělo být pondělí, pokud by nebyl hospitalizován do něj, mohl být prezident v ohrožení života. Ještě v neděli odpoledne pak jeho ošetřující lékař vystoupil a oznámil, že prezidentův stav je stabilizovaný, bližší informace však nesdělil s odůvodněním, že pro to nemá pacientův souhlas.

Podle zprávy ÚVN se ve středu dozvěděl o aktuálním stavu i prognózách stavu prezidenta kancléř Mynář. Ve čtvrtek se potom odehrály dvě věci. Na tiskové konferenci vystoupila první dáma, Ivana Zemanová, a poprosila média o dopřání klidu jejímu manželovi. 

„Ze všeho nejvíc si přeji, aby se můj manžel uzdravil. Chci vás poprosit o trpělivost a potřebný čas, aby měl možnost nabrat sílu. Není jediným prezidentem, který v době výkonu své funkce onemocněl, a proto vás znovu prosím o toleranci. “ 

Dále kancléř přivedl na návštěvu k prezidentovi aktuálního předsedu sněmovny Vondráčka, který následně vystoupil s oznámením, že prezident svolává zasedání Poslanecké sněmovny na 8. listopadu. To je zároveň nejzazší termín, v který by se Sněmovna musela sejít i bez prezidentova svolání. Vondráček nebyl jediná návštěva a jejich množství bylo tak nepatřičně vysoké, že muselo zasáhnout vedení nemocnice. Nyní by se do pokoje prezidenta neměl dostat nikdo bez souhlasu ošetřujícího lékaře. Oficiální účet Policie ČR na Twitteru oznámil, že se bude zabývat jednáním Kanceláře prezidenta republiky kvůli podezřením z trestných činů proti republice; zabývat se jimi bude podle svých slov i BIS.

V pátek požádal předseda Senátu Miloš Vystrčil Ústřední vojenskou nemocnici o zprávu, zda je, či bude prezident schopný vykonávat svou funkci. ÚVN se žádostí zabývala a v pondělí zaslala Senátu odpověď. Tu je možné shrnout třemi větami. Prezident republiky není aktuálně schopen svůj úřad vykonávat a několik týdnů pravděpodobně nebude. Dlouhodobá prognóza je krajně nejistá. Kancléř Mynář o tom věděl již ve středu minulého týdne (připomeňme, že další den přivedl několik návštěv). Ve čtvrtek tohoto týdne, 21. října, oznámil Jiří Ovčáček tiskovou konferenci Kanceláře prezidenta republiky. Vystoupil kancléř Mynář a kromě dokazování toho, že Kancelář republiky nemusela informovat o stavu Miloše Zemana, zveřejnil také video, na němž Miloš Zeman podepisuje svolání zasedání Poslanecké sněmovny. Video však pravděpodobně nebude mít vliv ani na vyšetřování policie ani na případné zbavení funkcí prezidenta komorami parlamentu.

Na základě zprávy ÚVN se totiž mezi nově zvolenými poslanci i Senátem rozeběhla vážná diskuze o aplikaci čl. 66 Ústavy. Ten stanovuje, že pokud prezident není schopen ze závažných důvodů vykonávat funkci a shodne-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát (v obou komorách stačí souhlas většiny přítomných členů příslušné komory) přechází veškeré pravomoci na předsedu vlády, předsedu Sněmovny a některé na předsedu Senátu. Pravomoci přecházející na předsedu vlády patří převážně mezi kontrasignované (je k nim potřeba spolupodpis předsedy vlády, nebo jiného člena vlády), konkrétně jde například o jmenování soudců nebo udělování amnestie. Na předsedu Sněmovny potom přechází pravomoci nekontrasignované, tedy ty, k nimž není podpis někoho dalšího třeba, jde například o jmenování a odvolávání předsedy vlády a dalších členů vlády, přijímání jejich demise a odvolávání vlády jako celku a přijímání její demise. Pokud je v takové době Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přechází tyto pravomoci na předsedu Senátu.

Podle aktuální situace to vypadá, že se sejde 8. listopadu nově zvolená Poslanecká sněmovna na ustavující schůzi, kde si podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má zvolit nového předsedu, či předsedkyni Sněmovny. Nezmění-li se situace, dojde pravděpodobně k hlasování na základě čl. 66 Ústavy na druhé schůzi Poslanecké sněmovny, Senát by měl hlasovat 5. listopadu. Pokud by se obě komory usnesly na tom, že prezident výkonu své funkce schopen není, přešly by pravomoci prozatímně na předsedu vlády Babiše a nového předsedu Sněmovny, ten by poté byl kompetentní přijmout demisi vlády a pověřit sestavením vlády někoho nového. Na základě ústavních zvyklostí zpravidla dochází k pověření vítěze voleb, pokud by se jimi nový předseda Sněmovny řídil, došlo by tedy k pověření Petra Fialy, lídra koalice SPOLU. Podle dosavadních informací se o post šéfky Sněmovny bude ucházet Markéta Pekarová Adamová, pokud by se nestalo něco nepředvídaného, je velmi pravděpodobné, že Petra Fialu sestavením vlády pověří. Podle memoranda podepsaného oběma koalicemi už navečer v den voleb i podle dalšího vyjednávání by potom nová vláda byla složena koalicemi SPOLU a PirSTAN, vysloví-li jí Poslanecká sněmovna důvěru. To je také velmi pravděpodobné, protože mají dohromady většinu sto osmi hlasů ze dvou set.

Do hry ještě může vstoupit Ústavní soud, protože prezident republiky má právo podat návrh na zrušení rozhodnutí o jeho neschopnosti. Předpokládá se však, že pokud by se prezident republiky uzdravil a byl opět schopen ujmout se své funkce, obě komory by tuto skutečnost odhlasovaly a prezident by získal ztracené pravomoci. V odborných kruzích nepanuje shoda na tom, zda nestačí dokonce jedna komora. Ať by to ale bylo jakkoliv, dá se předpokládat, že obě komory budou hlasovat společně a v tomto případě by tedy nehrálo roli, zda má hlasovat jedna, nebo obě.

Problematické se nám zároveň může zdát, že tři ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů by v případě výše popsaného scénáře byly z jednoho uskupení. Premiér Petr Fiala (SPOLU, ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (SPOLU, TOP 09), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a pravomoci čtvrtého ústavního činitele by byly děleny mezi ně. To je velká koncentrace moci bez ohledu na to, co si myslíme o těch, kteří ji drží. Proto by pro zdraví demokratického systému bylo přínosné, kdyby v případě dlouhodobé neschopnosti prezident rezignoval a jeho místo mohl zaujmout člověk, který se bude na aktuálním politickém dění podílet, jak přísluší k jeho pozici.