Na církevní školy se lidé hlásí většinou proto, že touží po „slušném“ prostředí, které vychází z hodnot, které mu jsou blízké. Neboť je nás křesťanů v Čechách nemnoho, pokud má škola v názvu nějaké církevní zařazení, odkazuje spíš na zřizovatele školy než na příslušnost studentů. Na arcibiskupském gymnáziu studují evangelíci a na evangelické akademii studují katolíci. Většina těchto škol vznikla krátce po revoluci. Školy Evangelické akademie nedávno oslavily své třicáté narozeniny. ATD

Před více než třiceti lety se sešly skupinky nadšených pedagogických vizionářů a my si letos můžeme díky nim připomínat 30. výročí vzniku a fungování škol Evangelické akademie. Motivace byla jasná – profesionálně a zároveň na křesťanských základech a v evangelickém duchu vzdělávat a doprovázet mladé lidi, kteří zakotví v sociálních a zdravotnických sférách. Změnit komunisty deformovaný a vžitý pohled na hendikepované či různě znevýhodněné spoluobčany a pevně postavit profesionalitu budoucích zdravotníků a pracovníků v sociálních službách na hodnotách jako je lidskost, důstojnost, úcta, respekt… Vznikly školy. V Náchodě, v Praze, v Brně se sociálně zdravotnickým zaměřením. V Kroměříži hudebníci a teologové manželé Horcí otevřeli církevní konzervatoř (ta se později přestěhovala do Olomouce). A časem se otevřely školy další. V Brně i Praze jsou to základní školy pro naše nejmenší a další otevření základní školy se chystá poblíž Boskovic. 

Letošní podzim se dost nese v duchu oslav. Například dvě brněnské evangelické školy – VOŠ sociálně právní a Střední zdravotnická škola – si vděčně připomínaly, že kdysi začínaly spolu jako jedna instituce a ač jsou již řadu let samostatné, tak 7. října slavily třicáté výročí společně.  Dopolední program byl určen stávajícím žákům a studentům. Na VOŠ šlo o setkání s devíti absolventy, kteří představili své profesní příběhy a podělili se o zkušenosti z praxe. Na zdravce byla řada workshopů dotýkající se praxe – žáci například „léčili rány“, zkoušeli si, jaké je to být nevidomý či „rodili“. Na odpolední program byli zváni absolventi, současní i bývalí kolegové, přátelé škol i široká veřejnost. Konala se slavnostní děkovná bohoslužba v Červeném kostele a po ní neformální setkání v prostorech sboru ČCE na Opletalově ulici. A v půlce října proběhly oslavy všech sedmi škol společně – v Olomouci, na půdě konzervatoře. Začali jsme (jak jinak) bohoslužbou a poté po celý den probíhala řada koncertů, přednášek, povídání i milých setkání. 

Za ty tři dekády máme za sebou stovky rozmanitých příběhů a další se denně píší. Školy za ta léta provází různě obtížné chvíle a období, ale nade vším ční naděje, že tato práce má veliký smysl. Školy Evangelické akademie mají vysoký potenciál a prestiž, velmi se na nich dbá na úroveň vzdělávání a na druhé straně na našich školách dostávají šance děti a mladí lidé, kteří by třeba jinde měly dveře zavřené. Ve školách působí kaplani, vytváří dětem, žákům, studentům i kolegům prostor a možnost se sdílet, otvírat bolavá témata, hledat odpovědi na své pochyby a otázky. Moc bychom si přáli, aby děti a dospívající mladí lidé na našich školách zažili něco, z čeho budou čerpat v životě dál. Něco víc, než jen základní vzdělání či přípravu k profesi. A nejen oni, ale i kolegové a vůbec ti, kdo se ke školám nachomýtnou. Kéž by zažili, jaké to je – cítit zázemí, dostávat podporu. Kéž by vnímali, že láska je vidět. Dá se žít a sdílet. A že tahle láska dodává energii, sílu růst, košatět, stávat se obrazy Boha…

Školy Evangelické akademie a lidé kolem nich tvoří výjimečné společenství. Jsme za to Pánu Bohu nesmírně vděční…

Marta Židková, školní kaplanka na EA Brno, foto facebook školy