Včera proběhlo na stadionu Lokomotiva v Košicích setkání mladých s papežem Františkem. Celý den byl pro mladé připraven doprovodný program, na který se vydala naše redaktorka Káťa Odvodyová. Během dne nám o tom posílala zprávy na facebook a tady máte shrnutí celé cesty. 

V pondělí 13. 9. v 21:39 hodin jsem v Praze na Hlavním nádraží nastoupila do vlaku a zamířila přes noc do Košic na setkání mladých s papežem Františkem. Cesta ubíhala rychle. Sotva se rozednělo, hlásili ve vlaku: „Následujuca stanica Košice. S cestujucími, ktorý v tejto stanici vystupuju, se lúčíme a těšíme sa dovidenia.“ Vystoupila jsem z vlaku a už na stanici byli vidět organizátoři s reflexními vestami, takže bylo možné rychle se zorientovat a vydat se na stadion Lokomotiva. Protože vlak přijel v šest hodin ráno a stadion otvírali až v osm, vydala jsem se obhlédnout centrum Košic, které bylo po cestě na stadion. V ulicích města visely slovenské a vatikánské vlajky. Každý procházející musel zaznamenat, že se ve městě chystá významná událost.

Došla jsem ke vstupu na stadion přibližně v půl osmé. Fronta nebyla moc dlouhá. Všichni jsme čekali na otevření v osm hodin. Sluníčko od rána svítilo a většina kolemjdoucích nosila úsměv na tváři, takže čekání bylo celkem příjemné. Odbilo osm hodin, dobrovolníci začali skenovat QR kódy na vstupenkách, dále se muselo projít bezpečnostní kontrolou. U mě vše proběhlo bez komplikací, a tak jsme si šla vybrat strategické místo. Areál byl rozdělený do sektorů. Kdo dřív přišel, ten měl větší výběr. Jelikož jsem byla na stadionu mezi prvními, vybrala jsem si sektor nejblíž pódiu.

Sektory se pomalu plnily, sluníčko čím dál více svítilo. V jedenáct hodin bylo setkání zahájeno slavením mše svaté, kterou celebroval pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka. Mše svatá se odehrávala na vedlejším podiu u tzv. záložní plochy na stadioně. Já jsem se na mši svatou nepřemisťovala, zůstala jsem na svém místě a dívala se na přenos na velkoplošnou obrazovku. Celebrant ve své homilii vzpomínal na své působení na Slovensku a v této souvislosti si myslím, že celou mši svatou mluvil ve slovenštině. Vzpomněl také na to, že v roce 1969 byl poprvé v Košicích. Mši svatou hudebně doprovázel Spojený mládežnický zbor ze Sniny a Humenného.

V pravé poledne začal doprovodný program na hlavním pódiu, u kterého jsem se zdržovala většinu času. Moderátoři Tereza Slavkovská a Marek Koleno tento blok uvedli a na pódiu se připravila kapela Maranatha z Prešova, která uvedla účastníky do modlitby chval. Kvůli časovému skluzu zazněly jen dvě chválové písně a na pódium přišla zpěvačka Janais, jejíž písně znám z YouTube a poprvé jsem ji zažila naživo.

Od dvou hodin následoval blok o blahoslavené Anně Kolesárové. V této době se začaly sektory plnit ještě více účastníky, takže už jsme nemohli sedět, ale pouze stát. Od tří hodin se totiž uzavřely všechny sektory a nikdo už nemohl nikam chodit. Před příjezdem papeže Františka se na pódiu ještě vystřídala zpěvačka Dominika Gurbal'ova a rapper Martin Augustín Dvornický. Oba tyto interprety mám ráda. Atmosféru, která zde byla, jsem dlouho nezažila. Taková setkání mi v době koronaviru chyběla. Julius Slovák krátce pronesl své svědectví o otcovství a jeho obrácení k živému Bohu. Těsně před příjezdem papeže jsme se modlili Korunku k Božímu milosrdenství. Mladí natěšení na příchod papeže vyhlíželi papa mobil a skandovali „Svätý otec“.

Nastala ta dlouho očekávaná chvíle. Na velkoplošných obrazovkách se ukázala bílá čepička a blikající černá auta, což jasně naznačovalo, že papež se blíží na stadion Lokomotiva. Mladí začali tleskat a orchestr začal hrát hymnu tohoto setkání, kterou všichni uvítali papeže. Pomalu již vjížděl na stadion mezi sektory. To bylo radosti! Netrpělivě jsem vyhlížela, zda projede i kolem našeho sektoru. A projel, dokonce dvakrát! Poprvé to bylo rychlé, po druhé nečekané. Papamobil podruhé zastavil s usmívajícím se a žehnajícím papežem přímo přede mnou. Ochranka vzala malého chlapečka vedle mě a podala ho papeži. Tento moment je nepopsatelný a neopakovatelný. František chlapečka pohladil, požehnal mu. Jeho rodiče byli dojatí až k slzám v očích.

Svatý otec poté pokračoval na hlavní pódium, kde si vyslechl několik svědectví mladých lidí. Na závěr měl promluvu k nám mladým. Jeho slova pro mě byly velkým povzbuzením! Hodně mluvil o snech. Zaujala mě citát: „Sny, které máme, nám hovoří o životě, po kterém toužíme.“ Dále hovořil o lásce: „Nejsme tu proto, abychom žili ze dne na den, ale aby náš život byl dobrodružnou výpravou. Ve velkých filmových a literárních příbězích jsou vždy dva prvky: jedním je láska a druhým dobrodružství, hrdinství. Vždy jdou ruku v ruce. Aby byl život skvělý, potřebujete obojí: lásku i hrdinství.“ Jeho slova jsou vždy tak povzbudivé, plné lásky a porozumění mladým. Po skončení promluvy se potkal s přítomnými kardinály a dalšími významnými osobnostmi. Pomalu odcházel z pódia, mával a s úsměvem nasedal do auta, které směřovalo na letiště, odkud letěl do Bratislavy.

Po odjezdu papeže Františka ze stadionu pokračoval program na hlavním pódiu. Účastníci plní radosti ze setkání s otcem rozpohybovali svá těla do melodií od zpěvačky Simi Magušinové (rozené Martausové). Pomalu se stmívalo a mezi barevnými světly začal hrát a zpívat M. Husovský, skladatel hymny tohoto setkání. Spolu s kapelou Komajota zahráli svoji novou tvorbu. Stadion se mezitím trochu vyprázdnil, lidé se posunuli blíže k pódiu, byla příjemná atmosféra, že se mi nechtělo odcházet ze stadionu. 

Cesta byla dlouhá - trvala celou noc, ale musím říct, že to za tu oběť stálo. Mám tolik zážitků, že na toto setkání budu ještě dlouho vzpomínat a zpracovávat všechny papežovy myšlenky. Velké díky Bohu, že se toto setkání mohlo v této covidové době uskutečnit.