Tenhle rok vám chceme dávat kulturní tipy méně ve formě velkých recenzí (i když i ty samozřejmě budou) a víc v podobě pestrých krátkých tipů. Je nás v redakci hodně, každý jsme zaměřený trochu jinak a předpokládáme, že s našimi čtenáři se to má podobně. Aby byla větší šance, že každý si najde něco, co mu sedne, budeme vám psát, co nás v poslední době zaujalo, ať už to budou novinky nebo díla, na která jsme si jen v nějaké souvislosti vzpomněli. Začínáme knížkami, za týden se můžete těšit na filmová doporučení. Snad si vyberete. ATD

 

Zdroj: Urban getaway | Andra Brinzaniuc | Flickr

 

Michaela Klevisová: Sněžný měsíc (2019)

Anna Karešová

Do nedávna jsem měla takový malý čtenářský problém. Hrozně moc jsem chtěla číst detektivky, ale ty nejznámější od severských autorů, jako je třeba Joe Nesbø, byly na mě až moc drsné a já úplně neholduji popisům krvavých vražd. Naštěstí se můj čtenářský problém rozseknul, když jsem poznala autorku Michaelu Klevisovou. Její detektivky se většinou odehrávají v českém prostředí, a když už autorka v knize zavítá do jiné země, vždy se tam objeví český kriminalista Josef Bergman, který svými smysly odhalí celý případ. Kniha Sněžný měsíc se odehrává v Beskydech. Příběh vás dovede do hor, mezi osamocené chalupy a pronásledované rysy ostrovidy. Zde byla zavražděna realitní makléřka Olga a to pár měsíců poté, co zemřela jiná makléřka. Do hor přijíždí kriminilista Bergman, který se snaží proniknout mezi obyvatele vesnice, kteří jsou ale velice nedůvěřiví a v sobě skrývají mnohá tajemství.

Sněžný měsíc končí tak, jak to nečekáte. Autorka vás do poslední chvíle nenechá vydechnout. Jestli vás tato knížka zaujme, tak si neváhejte přečíst také jiná její díla jako je třeba Drak spí, Zmizela v mlze nebo Dům na samotě. 

Od chvíle, kdy Tereza našla u chalupy v sedle Příslop bezvládné tělo, už uběhlo pět hodin. Zavolala na policii a pak společně s Benediktem čekali, až dorazí hlídka; nezůstali u těla, ale sešli na asfaltovou točnu asi tři sta metrů od chalupy. Cestou se zmínil, že má v okolních lesích nainstalované fotopasti kvůli osiřelým rysím koťatům; byla by velká náhoda, ale čistě teoreticky by na nich mohl být zachycený i vrah. Pak už mluvili o všem možném, jen ne o mrtvé ženě, jako by se oba snažili ještě alespoň chvíli předstírat, že tam nahoře neleží.

 


 

Ruta Sepetysová: V šedých tónech (2012)

Anna Karešová

Kniha V šedých tónech formovala moji osobnost během puberty. Přečetla jsem ji víc než pětkrát a to je co říct. Příběh se odehrává během druhé světové války a hlavní postavou je Litevka Lina, které je patnáct let a s maminkou a malým bráškou je odvlečena pryč sovětskou tajnou policií. Lina popisuje svůj příběh, který zahrnuje cestu dobytčákem do různých pracovních táborů, kde pracuje do morku kostí. Její cesta končí na Sibiři. Celá kniha je o naději, strachu a smutku. Je to jeden velký boj o přežití a udržení si vlastního lidství. Během své cesty si vše kreslí do svého skicáku, aby nezapomněla a jednou mohla předat svědectví o hrůzách, které zažila. Jestli hrdinka přežije nebo ne, a jaké jiné situace ji potkají, vám prozrazovat nebudu. Sdělím vám ale, že vás kniha nepustí a přečtete ji za pár dní.

Měly jsme jámu přes půl metru hlubokou, když auto přivezlo kyblík s vodou. Strážný nám povolil přestávku. Na dlaních mi mokvaly puchýře a prsty jsme měly pokryté hlínou. Nedali nám naběračku ani hrníček. Musely jsme se sehnout jako psi a chlemtat rovnou z kbelíku. Strážný poklidně popíjel z čutory. Voda podivně páchla, ale bylo mi to jedno. Má kolena připomínala syrové maso a záda mě bolela, jak jsem byla několik hodin sehnutá.

 


 

Mika Waltari: Egypťan Sinuhet (1946)

Jan Krejčí

Velmi rozsáhlý román finského spisovatele, který působil i v tajných službách. Přečíst jej je povinností. V českých čtenářských anketách se umísťuje v první desítce jako nejoblíbenější kniha, jako nedávno vydaná audiokniha dokonce zvítězila. To vše právem. Děj nás zavádí do 14. století před Kristem do starověkého Egypta. Hlavní postavou je nalezenec Sinuhet, který připluje po řece Nil. Podobnost s biblickým Mojžíšem se nabízí. Sinuhetovi se dostane vzdělání a začne se živit jako lékař a královský otvírač lebek. Setkává se s tehdejší smetánkou společnosti, dokonce i s faraonem Tutanchamonem. Projíždí starověké říše (Krétu, Babylon, Sýrii). Nenachází ale klid. Je vláčen láskou, mnohdy se dostává do, dnes bychom řekli, deprese. Jeho monology jsou básnické obraty, u kterých budete brečet, protože kdo se někdy necítil sám? A Sinuhet je ten, který je celý život osamělý. V Egyptě zažije i náboženskou revoluci. Ale víru v jednoho Boha? To může pouze vyvolený národ. Román je příběhem velké lásky, samoty, nádhery, přepychu, ale i jakéhosi prorockého pohrdání sebou. Sinuhet je Jobem směřujícím své prosby někam nahoru. Báseň o životě jednoho člověka, který předběhl dobu o mnoho let. Waltari je mistr světové literatury, jeho další knihy stojí rovněž za přečtení.

„Toto vše jsem napsal já, Sinuhet, Egypťan, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachování svého jména navěky, nýbrž pro sebe sama, ubohého a ztrápeného, a pro své srdce, jež dostalo svou míru plnou.“

 


 

Umberto Eco: Jméno růže (1980)

Lída Blažková

Léto se pomalu chýlí ke konci, ale několik teplých dní nás ještě čeká. Proto neváhejte využít poslední sluneční paprsky letošního léta. Za sebe je nejraději chytám na zahrádce s kvalitní knihou v ruce, nebo na lavičce v nějakém příjemném parku se stejnou společností. Na tohle období bych doporučila Jméno růže od Umberta Eca. Jde o postmoderní román, který čtenáře překvapí nejméně tak jako stále měnící se počasí končícího léta. A stejně tak bude často pochmurný. 

Nome della rosa, jak zní název tohoto díla v originále, má hned několik rovin příběhu. Je možné jej sice číst jako detektivku, ale zároveň kniha čtenáře překvapí množstvím filozofických a teologických myšlenek, skrytých paralel se skutečnými historickými postavami a nepřijde ani o milostnou zápletku.

Děj se odehrává v opuštěném klášteře v horách, kam na začátku knihy přijíždějí dva mniši, Vilém a Adson. Jejich úkolem je objevit tajemství, které ono opatství skrývá. Povede se jim nakonec záhadu rozluštit, když jim místní mniši leccos tají a jeden po druhém opouštějí tento svět?