Občas se nám nedaří. Písemka nebo zkouška hodnocená nedostatečnou, nepřijetí na vysněnou školu nebo neúspěch při pracovním pohovoru dokáží pořádně zamrzet. Podle toho, jak moc nám na dané věci záleželo, se pak vyrovnáváme s neúspěchem, což ne vždycky bývá snadné.
Nebránit se emocím
V mnoha situacích se může neúspěch jevit konec světa. Přichází smutek, zklamání, možná i vztek, frustrace a více či méně závažné otázky, co bude teď, když nevyšly původní plány. Ze začátku to tak s největší pravděpodobností nebude ani trochu vypadat, ale to, co se jeví jako úplná katastrofa, většinou nakonec nebývá tak zlé.
Pozitivní myšlení je skvělá věc, ale v situaci, kdy se nám nepodaří něco, na čem nám opravdu záleželo, je úplně normální dát průchod svým emocím. Být smutný nebo zklamaný je normální, především v prvních okamžicích, kdy přijde ona zpráva o neúspěchu. I negativní emoce k člověku patří a je nezdravé snažit se je vždycky a za každou cenu potlačit. Je-li to třeba, můžeme si klidně dovolit plakat.
Překonat prvotní smutek může pomoct rozptýlení třeba ve formě procházky, poslechu hudby nebo zhlédnutí filmu. Skvělou pomocí je také rozhovor s někým blízkým z rodiny nebo z řad kamarádů. Pro někoho může být také formou rozptýlení vypsat se ze svých pocitů do deníku, což často pomáhá s utříděním vlastních myšlenek.
Utápět se v sebelítosti nebo být naštvaný na zkoušejícího či přijímací komisi ale nejde donekonečna a je potřeba se posunout dál.
Zhodnocení situace a plán B
I když neúspěch mrzí a bolí, je potřeba začít řešit, co dál. K tomu pomůže se alespoň částečně oprostit od svých pocitů, racionálně zhodnotit nastalou situaci a rozhodnout se, co lze dál dělat. Můžeme si položit třeba následující otázky:
○ Kdo mi pomůže s řešením a na koho se mohu obrátit? Rodiče, sourozenci, kamarádi, někdo z vyučujících nebo třeba vzdálený příbuzný, který pracuje v oboru… V mnoha situacích s řešením může pomoci psycholog (viz konec článku).
○ Dá se situace ještě nějak změnit? Možností může být například odvolání proti rozhodnutí přijímací komise; domluva opravného termínu zkoušky s vyučujícím; požádání spolužáka o pomoc s přípravou na další test…
○ Co pro mě tento neúspěch znamená v krátkém časovém horizontu? Potřebuju si přeorganizovat termíny ostatních zkoušek a sehnat lepší studijní materiály; projít si školy, které vypisují druhý termín přijímacího řízení; sepsat odvolání; začít hledat jinou práci…
○ Proč k neúspěchu došlo? Možná za tím byla nervozita; nedostatečná příprava; pohovoru se účastnil někdo další s větší praxí a lepší kvalifikací…
○ Jak dosáhnout svého cíle navzdory tomuto neúspěchu? Třeba tím, že se na příslušnou školu přihlásím příští rok a čas mezi tím vyplním nějakou stáží v oboru či studiem jazyka; budu si hledat práci v jiné firmě s podobným zaměřením; zkusím nějaké dobrovolnictví, a tak získám praxi…
Pokud je člověk smutný a zklamaný z toho, že mu nevyšlo něco, do čeho vkládal velké naděje, může být velmi těžké získat nadhled a dokázat vidět situaci v jiném světle. Pořád má v hlavě jenom to, co se nepovedlo a o co přišel, protože neuspěl, ale už se nedokáže soustředit na další možnosti, které se nabízejí. V takových chvílích pomáhá popovídat si s někým dalším, ať už je to rodina, kamarádi nebo třeba někdo z učitelů. Ne nadarmo se totiž říká, že víc hlav víc ví. Lidé v našem okolí nás mohou přivést na nápady, na které bychom sami v dané situaci nepřišli.
Občas se dokonce stane, že plán B je zajímavější a lepší než původní plán, který skončil neúspěchem. Chce to sice čas, ale i z neúspěchu mohou vzejít pozitivní a přínosné věci. Rok volna mezi maturitou a nástupem do školy umožní trochu zvolnit a poznat a vyzkoušet něco nového. Práce v jiné společnosti může přinést nová přátelství, zkušenosti i kariérní možnosti.
Neúspěch není konec světa
Neúspěch k životu patří, možná si jenom neuvědomujeme, že i ti, které považujeme za úspěšné, také někdy dostali výpověď, neudělali zkoušku nebo neuspěli u pohovoru. Jsou to věci, kterými se lidé nechlubí. Výrazně se to projevuje na sociálních sítích, kde většinou všichni sdílí jenom ty hezké a povedené věci v jejich životě. Proto můžeme mít v případě neúspěchu pocit, že jsme jediní, komu se něco nepovedlo. Důležité je se nevzdat, když nám neúspěch postaví překážku do cesty za naším cílem a snem.
Příkladem toho, že odmítnutí není definitivní konec, jsou třeba spisovatelé, protože prosadit se na knižním trhu není snadné. J. K. Rowling, autorka série o Harry Potterovi, byla mnohokrát odmítnuta, než konečně našla nakladatele, který se jejího textu ujal. Odmítnutí se dotklo i Williama Goldinga, jehož kniha Pán much se nakonec stala bestsellerem a on získal Nobelovu cenu za literaturu. Podobné situace zažili i další autoři, které nejspíš všichni znáte, například Jack Kerouac, George Orwell nebo Danielle Steel.1 Příběhy o prvotním neúspěchu, po kterém teprve přišel úspěch, bychom ale bez pochyby našli i ve všech dalších odvětvích.
Ve výsledku nebude záležet na tom, kolikrát člověk opakoval zkoušku a jestli byl přijat na odvolání nebo až na druhý pokus. Důležité je se nevzdat, umět se poučit z chyb a radovat se z úspěchů, které také v životě přijdou, i když jim bude předcházet nějaký ten neúspěch.
Vyhledat odbornou pomoc není slabost
Každý z nás je jiný a na různé situace reagujeme odlišně. To, nad čím někdo dokáže jen tak mávnout rukou, může být pro někoho jiného událost, se kterou se jen obtížně vyrovná sám. Mluvit se svými blízkými a požádat je o pomoc, radu či další pohled na věc je první z možností.
Někdy však ani to nestačí a člověk se nedokáže vyrovnat se svým neúspěchem a nevidí žádné východisko, proto se nabízí vyhledat odbornou pomoc. Pandemie koronaviru sice vyvolala diskuzi o důležitosti duševního zdraví, přesto pro mnohé návštěva psychologa či psychiatra zůstává tabu a stigmatem. Je to však naprosto normální věc a možná byste se divili, kolik lidí ve vašem okolí takovou pomoc někdy v životě potřebovalo nebo ji právě teď využívá. Probrat s psychologem či terapeutem svoji situaci umožní vyznat se ve svých pocitech, nahlédnout na situaci z jiného úhlu a získat podporu v náročném životním období.
Kontakty na pomoc lze hledat například v adresářích projektů Nevypusť duši nebo Nepanikař.
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem IN!
Zdroje
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.