Anketa II: Čím nyní žije starší věřící mládež?

V pokračování naší ankety jsme se zaměřili na starší mládež (vysokoškoláky, absolventy). Stejně jako minule někteří zmínili jako problém současnou pandemickou situaci. Dotkli se i ekologické krize a zneužívání dezinformací. Mezi čtenářskými tipy padaly tituly od známého kněze a biologa Marka Orka Váchy, světová literatura, ale i dobrodružná kniha, jejímž tématem je boj s okultismem.

Co považuješ ve společnosti/světě za problém?
 

Josef V.: Relativizování pravdy. Lež a dezinformace jsou pokládány za názor, na který přece má každý právo.

Daniela B.: Přijde mi, že na sebe lidé kladou moc velké nároky. Mají pocit, že potřebují dosáhnout velkých úspěchů, upoutat pozornost, žít dokonalý život a zanechat stopy, které po nich dlouho zůstanou. Možná je někdy lepší stavět na maličkostech. Třeba nemusí být vidět, ale i tak mohou znamenat daleko víc.

Martin M.: Popíšu problém, co vidím tady v Číně. Lidé jsou zahledění jen do dvou věcí, do peněz a do svých mobilů. Většinou si nikdo navzájem nepomáhá a nikdo neřeší režim, protože je to pohodlnější a žije se vlastně dobře. Hlavně když se to netýká mě.

Anna B.: Problémů vnímám spoustu. Když pominu pandemii, která je obrovským problémem, tak bych uvedla často zmiňovanou ekologickou krizi a společenskou netoleranci. V naší kotlině se mě nejvíce dotýká z mého pohledu nekvalitní vzdělávání, zejména primární a sekundární. A tím nenarážím na aktuální korona-dobu. Myslím si, že je potřeba opravdová reforma. Věřím, že je potřeba více se přizpůsobit „dnešní době“, aktuálním potřebám. Poskytnout dětem větší flexibilitu, propojení poznatků, schopnost třídění informací, rozvoj kritického myšlení, internetovou gramotnost, kreativitu, individuálnější přístup apod. Když bude dětem poskytnuto kvalitnější vzdělání, věřím, že to ponese mnoho ovoce v podobě „zdravější“, moudřejší a prospěšnější společnosti ve všech sférách.

Čím teď žiješ?
 

Josef V.: Jarem, distanční výukou a italskou renesanční literaturou.

Daniela B.: Zkouším, zkoumám, učím se.

Martin M.: Nejvíce rodinou a svojí skoro dvouletou dcerou.

Anna B.: Poslední dobou žiji především školou, prací a vzdáleným kontaktem se svými blízkými. Většinu času věnuji psaní diplomky a přípravě na státnice. Zbytek času dělím mezi občasnou práci v oboru a běhání, které vnímám jako nezbytné pro fyzické i psychické zdraví. To ale vcelku jakýkoliv sport, hlavně ať dotyčného baví, takže určitě doporučuji. Pak žiji samozřejmě kontaktem s přáteli a rodinou, když to jde, tak offline. Taky přemýšlím a vymýšlím, co dál se životem, a činím postupné kroky.

Jakou knihu čtenářům doporučíš?

Josef V.: Ortodoxii G. K. Chestertona, Nevyžádané rady mládeži Marka Váchy, Parabibli A. Fleka a Zapomenuté příběhy Mariana Kechlibara.

Daniela B.: Zaujala mě série knih Zakázaná zóna od Billa Myerse. Je to příběh plný dobrodružství dvou mladých sourozenců, kteří jako křesťané bojují s mocnostmi zla v podobě okultismu. Tento boj rozhodně není jednoduchý, ale jejich víra je vždycky zachrání.

Martin M.: Z nedávných knih bych doporučil od čínského autora Dai Sijie - Balzac a čínská švadlenka a také Jakob se učí milovat (autor: Catalin Dorian Florescu). Z klasik je to Mika Waltari a jeho historický román Šťastná hvězda.

Anna B.: Momentálně jsem skalní fanynkou Marka Orka Váchy, takže asi kteroukoliv knihu od něj. Nejradši mám asi Neumělcům života, ale vřele doporučuji i už možná profláknutou klasiku Nevyžádané rady mládeži (dobrá nakopávačka). Taky ještě Příběhy z jiného vesmíru a Selfíčka.

Máš nějaký návod na dobrý život?

Josef V.: Hledat nejprve Boží království a o nic si nedělat starost.

Daniela B.: Řekla bych, že je potřeba žít tak trochu spontánně. Opřít svůj život o Pána a dál se řídit srdcem.

Martin M.: Jestli je můj život dobrý, nebo ne, musí posoudit jiní. Ale jestli jsem se za poslední dva roky něco naučil, tak je to tohle: Měj rád svou práci, a ať tě baví, drž se dobrých přátel. Na prvním místě měj ale vždycky svoji rodinu a nenech si utéct žádnou příležitost být s nimi. Buduj vztahy a snaž se odpouštět.

Anna B.: Konkrétní návod na dobrý život nemám. Jen ať si každý pěkně žije ten svůj jedinečný, radostný, náročný, někdy bezstarostný, jindy zase bolestný, ale hlavně ať je naplněný! Ať každý žije tak, jak chce žít, ať žije svobodně, ale zároveň zodpovědně. Ať se nesvazuje zbytečnostmi, ale pečuje o to, co mu bylo dáno a o ty, kteří mu byli dáni nebo si je vybral. Ať se nebojí snít a uskutečňuje své sny. Ať dělá, co ho baví, a má rád, co dělá. Ať se moc nebojí a věří si. Když už má strach, ať se jím nenechá zastrašit a bojuje. Ať využije všechny své dary a schopnosti pro něco dobrého.