Vnímat duchovní růst díky DCM

Na podzim roku 1990 vznikla skupinka lidí, která přemýšlela nad možnostmi, jak pracovat s mládeží v Brněnské diecézi. Z této skupinky postupem času vzniklo DCM v Brně. Vystřídalo se zde veliké množství mladých, kteří s dobrovolníky chystají různé akce pro mládež. Současný tým Diecézního centra mládeže v Brně tvoří Jitka Tesařová, Dominik Mazel a Martina Dvořáková.

Dominiku, můžeš nám, prosím, představit váš tým?

V kanceláři jsme tři: Jíťa, Marťa a Dominik. Jíťa pochází z Vysočiny, ale její srdce tluče pro Brno a jižní Moravu. V zimě ráda bruslí a ve zbytku roku se snaží vyrazit do přírody, kde si prý třídí myšlenky, ale kdo ví. :) Marťa je ze Sněžného, což je vesnička také na Vysočině, ale v srdci nosí svá studentská města - Litomyšl a Olomouc. Velice se jí líbí modrotisk, šití a vůbec všechny lidové tradice a zvyky. Dokonce o tom napsala pohádku pro děti - Modrotisková pohádka. Co se týče mě, tak jsem jediný Jihomoravák v týmu, prý tolerovaný. Mám rád sport, práci s lidmi a folklorní tradice. Právě v tom jsme si sedli všichni. 

Co je náplní vaší práce?

Právě teď si práci hodně vytváříme a hledáme, jak se k mladým dostat, a to co pro ně nejpříjemnější formou. Za normálních okolností je to vedení Animátorského kurzu, správa táborové základny ve Štítarech a zároveň záštita táborů a školení hlavních vedoucích, příprava akcí - ples pro mládež, hudební festival KEFASFEST, závod Goodways, Valentinská pouť, Diecézní setkání a další. Potom se zapojujeme do příprav celostátních setkání. Je to různorodé a to na tom každého z nás baví.

Co vám práce na DCM dává/bere?

V první řadě bych rád objasnil pojmy. Nikdo z nás to nebere jako PRÁCI, ale jako SLUŽBU. Pokud by člověk bral činnost na DCM jako práci, myšleno v pravém slova smyslu, že si tam jdu odkroutit potřebné hodiny a k tomu něco málo udělat, tak velice brzy vyhoří, nebo odejde k jinému zaměstnání.

Takže co nám tato služba dává? Každý z nás přesah do svého života vnímá jinak, protože jsme také každý přišli z jiného prostředí, studovali jiné školy, máme rozdílné koníčky a jsme v jiných životních situacích.

Za mě osobně můžu říct, když to spojím i s aktuální dobou „kovidovou“, tak mi v poslední době tato služba přináší hlavně určitou jistotu a pohodlí. Každý den se můžu vrátit do kanceláře a tvořit. Spousta lidí kolem mě má nyní v zaměstnání problémy. Při pohledu na celé období mé činnosti na DCM si uvědomuji, jaký obrovský dar to pro mě je. Člověk má možnost být, tvořit a realizovat se v církvi Boží. Není problém se v průběhu dne společně v kanceláři zastavit a modlit se, téměř všechna jednání a porady začínají modlitbou a myslím, že nemusím ani zmiňovat, jak moc můžu vnímat svůj vlastní duchovní růst díky DCM.

Jestli nám něco bere, nevím, možná trošku tu realitu „světského“ zaměstnání a samozřejmě při normálním režimu bez vládních omezení spoustu času, který trávíme na víkendovkách a na odpoledních akcích pro mládež a veřejnost - to jsme ale všichni věděli, do čeho jdeme, takže to jako nějakou přítěž rozhodně nevnímáme.

Jako poslední velkou on-line akci DCM Brno jsem zaznamenala Valentinskou pouť. Jaké na ni byly ohlasy? V čem byla jiná oproti jiným rokům?

Je to tak, Valentinskou pouť se povedlo udělat ve spolupráci s TV Noe a v zásadě jsme s celkovým průběhem spokojeni. Měla to na starost Marťa, pro kterou to byla první akce, jejíž průběh měla pod palcem - takže to byla jedna změna oproti jiným rokům. Další novotou byl právě online přenos, který nám zprostředkovala televize Noe. Fotky z této akce od Člověk a Víra si můžete prohlédnout ZDE.

Zpětné vazby od veřejnosti bylo poskrovnu, protože jsme nějaký veřejný průzkum nedělali. Nezištně nám však několik účastníku psalo a celkově z toho vyzněla spokojenost s průběhem i obsahem pouti. Jediná těžkost bylo nejspíš připojení, protože se livestream občas sekl.

Jaké akce připravujete? Na jaké on-line akce můžete mladé pozvat?

Největší akcí, kterou teď připravujeme, je Letní diecézko 2021. Proběhne v termínu, kdy mělo probíhat celostátní setkání mládeže, jen bude o den kratší: 11. - 15. 8. 2021. Je to akce pro mladé z celé brněnské diecéze, která vždy probíhala před květnou nedělí.

A proč v létě? Papež František letos vyhlásil změnu, a oslavy diecézního dne mládeže budou od letošního roku probíhat na slavnost Ježíše Krista Krále. Kdo ví, co nás zase na podzim čeká za nařízení, tak jsme se rozhodli pro letní variantu a doufáme, že to mladí ocení a přijedou.

Jinak připravujeme další „menší“ akce. Například můžu uvést ty, které proběhnou v nově zrekonstruovaných Zahradách pod Petrovem: Talk show pod Petrovem a Chill out pod Petrovem. Přemýšlíme také nad Tancovačkou pro mládež; měla by to být akce, které v neformálním stylu nahradí uniklou plesovou sezónu.

V šuplíku jsou i další akce, které hodně závisí na aktuálních nařízeních vlády, ale myslím, že když bude každý z brněnské diecéze sledovat náš Facebook, TikTok nebo Instagram, tak mladým nemůže nic uniknout.

V čem vás obohacuje tato doba? Máte nějaké tipy, v čem může být přínosem pro mladé?

Možnost se zastavit. To vnímáme jako velké obohacení, které se mezi nás vměstnalo. Není potřeba se hnát akci za akcí, ale máme možnost se zamyslet nad konceptem a smyslem každé akce, která měla proběhnout, ale nebylo to možné.

Jíťa ještě dodává, že se člověk musí pozastavit nad vlastní vírou. Ve smyslu toho, že člověk musí jít na hlubinu, na dřeň. Není se za co schovat, na co vymluvit – proč nemám čas, co pro mě znamená liturgie, proč nezvládám číst Písmo. Je to doba, kdy si člověk musí přiznat, že to není o čase, ale o tom, že se mi nechce nebo že můj vztah s Bohem je povrchní. Každý z nás musí rozbít všechny karikatury a ze střepů znovu vybudovat novější a zdravější víru. Opustit katolický folklor a budovat skutečný vztah s Bohem a víru, která má hloubku. Samozřejmě, ne že by člověk před „koronou“ neotevřel Bibli nebo se nemodlil, ale tato doba vybízí k výše popsanému.

Mně osobně to ještě přineslo pár velkých a pár malých změn do osobního života. V září minulého roku jsem se oženil, takže mám více času na manželku a společné koníčky. Také se učím nové věci, na které by za normálních okolností nebyl čas, takže, jinak řečeno, se snažím z aktuální situace vytěžit co nejvíce - což můžu doporučit i všem, kteří dočetli až sem.

Pro nikoho to není lehká doba a každý na sobě, po tom roce karantén, lockdownů a prazvlášních nařízení, může pociťovat určitou skepsi. Já říkám, neusněme na vavřínech a nebuďme leniví. Využijme ten čas, který od Pána máme, jiným způsobem. Můžeme trávit více času s Ním, s rodinou nebo v dílně či na zahrádce. Není problém strávit více času nad Biblí nebo jinou zajímavou a hodnotnou knihou, která mi přinese nové infromace či obohacení do života. Buďme čilí a najděme si třeba nové zájmy, protože ty staré teď provozovat nemůžeme. Právě tento čas může být přínosem pro mladé, aby konfrontovali svoji víru s realitou a upřímností. Aby si uvědomili, na jakých hodnotách staví svůj život. Pokud tuhle šanci nezaplácnou dávkou sociálních sítí, filmů a nekonečných seriálů.

Prostě a jednoduše slovy kněze Orka Váchy: Člověče, přijmi s pokorou svoji velikost a pochop, že na tobě záleží. :)