Po roce, kdy jsme k počítačům upoutáni mnohem víc než dřív, protože skrze ně nejen pracujeme, ale i posloucháme přednášky, účastníme se konzultací a dokonce bohoslužeb či setkání u piva, a kdy jsme většinu roku neměli možnost bloumat knihkupectvími a listovat čerstvě vydanými knihami, stojí za to si připomenout, že i v současné době vycházejí kvalitní knihy, s kterými lze prožít příjemný večer a zároveň si něco odnést do dalšího života. Čtyři lidé upozorňují na pět knih různých žánrů, které vyšly v loňském roce a které by podle nich byla velká škoda přehlédnout. 

 

 

Pavel Hošek: Sloužím Tajnému ohni - Duchovní zdroje literární tvorby J.R.R. Tolkiena   

 

Centrum pro studium demokracie a kultury

 

Poslední tři knihy Pavla Hoška, profesora religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, mají společného jmenovatele: hledání duchovního přesahu v dílech autorů, jejichž knihy sice za duchovní považovány nebývají, nicméně snad každého, kdo někdy některou z nich v tom správném okamžiku svého života otevřel, jejich příběhy a vyprávění nejen hluboce vnitřně zasáhly, ale zanechaly po sobě trvalou a nesmazatelnou stopu. Po studiích věnovaných literární tvorbě a životním osudům Jaroslava Foglara (Evangelium podle Jaroslava Foglara) a Ernesta Thompsona Setona (Evangelium lesní moudrosti : duchovní odkaz zakladatele skautingu Ernesta Thompsona Setona), obrátil Pavel Hošek v loňském roce svou pozornost k Johnu Ronaldu Reuelu Tolkienovi a nabídl čtivě podaný vysvětlující vhled ke kořenům Tolkienova vypravěčského umění, k jeho zdrojům nejen ve skandinávské mytologii, ale i v životních zkušenostech raného dětství, náboženské konverzi i v prvním milostném vzplanutí. Duchovní inspiraci konečně připouštěl i sám autor Silmarillionu a Pána prstenů jako božskou jiskru, kterou lidským bytostem vdechl Bůh na samém počátku. Tvořivou moc vyprávění, které dává povstat novým světům, přirovnával k odrazu stvořitelského slova Božího na samém počátku. Hošek se ve své poslední knize vrací k počátkům své akademické práce. Jeho disertace byla věnována životu a dílu Tolkienova dlouholetého přítele, univerzitního kolegy a souputníka v literární tvorbě C. S. Lewise, autora Letopisů Narnie a řady nevšedních knih o křesťanství, které rozhodně stojí za přečtení (Zaskočen radostí, Rady zkušeného Ďábla, Velký rozvod, Problém bolesti atd.). V té době poznal Pavel Hošek důvěrně prostředí, které Tolkiena ovlivňovalo při psaní Pána prstenů i příběhů Silmarillionu. Prostředí literárních kruhů, v nichž Tolkien společně s Lewisem četli skandinávské eposy a sobě navzájem první náčrty svých děl. Autorův hluboký vhled, a dovolím si říci i fascinace vnitřním světem obou oxfordských učenců, jsou vedle jeho odborné erudice důvodem, proč stojí kniha za přečtení. A v neposlední řadě je to také Hoškovo vypravěčské mistrovství. Vyprávění příběhu je pro něj totiž stejně důležité, jako bylo pro stvořitele Služebníka Tajného ohně.   

Richard Šípek

 

 


 

 

 

Tomáš Halík: Čas prázdných kostelů

 

Nakladatelství Lidové noviny

 

Velikonoce roku 2020 jsme prožili ve svých domovech, oslavili je domácí liturgií v propojení s ostatními věřícími skrze přenosy z kostelů a videa našich kněží. Z období těchto podivuhodných Velikonoc pochází kázání Tomáše Halíka, která byla přenášena z prázdného kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Tato kázání vyšla v druhé půli loňského roku v Nakladatelství Lidové noviny jako ucelený soubor. Halík v nich reflektuje velikonoční svátky a nahlíží je i optikou epidemie koronaviru. „Znovu jsem pro sebe objevil tajemství Velikonoc, tajemství smrti a Vzkříšení: něco musí umřít (i v církvi, v nás, v naší víře), aby mohlo nastat Vzkříšení – a Vzkříšení není návrat zpátky, nýbrž hluboká proměna. Tato myšlenka mne provázela celou tuto podivnou dobu (a žije ve mně dál), není tedy divu, že je to opakující se vůdčí motiv mých promluv.“ Svá kázání směřuje široké veřejnosti a ukazuje, že můžeme tuto nelehko dobu vnímat jako příležitost k solidaritě a osobní proměně. Kromě aktuálních témat poukazuje také na trvalejší problémy, jako je krize v církvi nebo populismus v politice.

Karolína Svobodová

 

 


 

 

 

Smolíková Klára a Smolík Tobiáš: Cha cha chá, zasmál se Mordechaj, veselé putování židovskou historií

 

Argo

 

Rozjívený Mordechaj, syn hodináře Cajta, rozbije 25. listopadu 1865 hodiny rabína Šlomo Jehudy Rappaporta. Otec ho vyžene a Mordechaj se propadne do spirály času. Probudí se o 900 let dříve a zažije setkání s Ibrahimem Ibn Jakubem, židovským kupcem, který napsal první zprávu o Praze (r. 965). Mordechaj putuje časem dál a dál, vynořuje se vždy v následujícím století a v každé době zažívá dobrodružství, při nichž se setkává s významnými židovskými osobnostmi, zažije jeden z mnoha židovských svátků a musí prokázat svůj důvtip i schopnost posloužit druhým. Příběh doplňuje ke každému století dvojstrana komixové povahy, přibližující důležitá témata, osobnosti, dobové reálie a zvyky. Mordochaj se nakonec vrací do své doby, přičemž ví, že ho čeká setkání nejdůležitější – se svou vlastní minulostí a se svým otcem. 

Historicky je tento dětský román solidní knihou, včetně krásné grafické podoby. Odbornými garanty byli doc. Jiřina Šedinová a doc. Pavel Sládek. Formou je to hybridní publikace, kombinující psaný příběh s komixem a příběh s poučením o reáliích. Atmosférou splňuje to, co slibuje v podtitulu - „veselé putování židovskou historií“. Mordechaj je pubertální smíšek, a tak kniha obsahuje mnoho vtipů a vtípků, i když se zcela nevyhýbá ani temným obdobím – zmíněn je například velký pražský pogrom r. 1389.  

Autoři knihy jsou vlastně tři – rodinný tým matky a syna Klára a Tobiáš Smolíkovi a výtvarník Vojtěch Šeda. Klára Smolíková je zkušená autorka (napočítal jsem celkem 46 knih a publikací, určených převážně dětem a dospívajícím). Věnuje se propagaci četby knih a knihoven i historickým tématům – často evangelického ražení: Husovi, husitům i Komenskému. Tobiáš Smolík studuje hebraistiku, etnologii a sociální dějiny. Vojtěch Šeda, výtvarník knihy, stojí generačně mezi matkou a synem (1985). Společně vytvořili synergické, velmi zdařilé dílo.  

Židovská historie je někdy vykládaná jako dějiny utrpení vyvoleného národa. Zde se kyvadlo zhouplo do druhého obratu – kniha je veselá, a také končí optimisticky jedním z nejzářivějších období židovské historie, emancipací Židů v 2. polovině 19. století. Dle mínění recenzenta je to snad dobře. Líčení stálého utrpení totiž někdy působí kontraproduktivně, přestane budit soucit a vede k uzavření se. Humornost tvoří ovšem jistou slabinou knihy z jiné perspektivy – pro nezasvěcence není vždy jasné, kdy se jedná o žert a kdy o vážný názor. To by se ovšem Mordechajovi jako správnému žertéři líbilo… Pár drobných chybiček jistě knize odpustíme (např. tvar hebrejských písmen na hodinách, moderní podoba hebrejského písma na lístku v 10. století či brýle na očích hrdinů ze 13. století).

Pro koho je kniha vhodná? Tiráž uvádí, že je určena „pro zvídavé i nerozvážné čtenáře od 10 do 120 let“. Kniha by jistě měla najít cestu do školních i farních knihoven a zdobit i knihovničky dětí, jejichž rodičům a prarodičům záleží na tom, aby jejich potomci měli přehled o historii Židů v naší vlasti. Po opadnutí koronaviru by anglický či německý překlad knihy mohl být i vhodným upomínkovým předmětem na návštěvu židovské Prahy či darem pro zahraniční přátele.

Mikuláš Vymětal, dříve vyšlo v Českém bratru

 

 


 

 

 

 

YOUCAT: Kurz víry

 

Karmelitánské nakladatelství, Praha

 

Další z rodiny YOUCATů, příruček o víře pro mladé lidi žijící v dnešním světě, je pokusem přiblížit evangelium, křesťanskou nauku a katolickou církev lidem, kteří nechtějí klouzat po povrchu a zároveň se chtějí dobrat podstaty věci v dialogu s druhými lidmi. Co víme, ale co také nevíme o Bohu? Proč existuje utrpení na světě? Jde spojit dohromady lásku a přikázání? Můj osobní komentář: okruh autorů kolem YOUCATu se pokouší prohloubit dialogický prvek knížek této řady. Ze začátku se mohlo zdát, že YOUCAT je jen klasický katechismus doplněný pěknými citáty a líbivými obrázky. Ale už v YOUCATu pro děti je prostor pro dospělé, pro vychovatele, pro doprovázející a v předmluvě od papeže Františka je přímo doporučení, aby si rodiče a děti o víře na základě YOUCATu sami povídali. Autor knihy YOUCAT: kurz víry Bernhard Meuser volí různé přístupové cesty, neváhá zmínit palčivé body a současně vidí východisko.

 

Pavel Mareš

 

 


 

 

 

S Pánem Bohem se žije naživo Aleš Opatrný v rozhovoru s Tomášem Kutilem 

 

Karmelitánské nakladatelství

 

Rozhovory vedené redaktorem Katolického týdeníku Tomášem Kutilem jsou jednoduše poctivé, dobře vypointované. Můžete mít jistotu, že ten, kdo daný rozhovor vede, nezastiňuje a nepřekáží tomu, o kom se chceme dozvědět víc. Rozhovor s Alešem Opatrným je zajímavý už tím, že k němu otec Aleš svolil. Populární přednášející a kazatel, dobrý zpovědník a v době komunismu neobyčejně obyčejný český farář poodhaluje leccos překvapivého. Mě osobně dostaly nejvíc pasáže o tom, s jakou vášní se věnoval veslování. Druhý moment k zapamatování je, že každý lidský život je Stvořitelův originál a málokterou radu lze stoprocentně zobecnit a zaškatulkovat. Tomáš Kutil vytvořil rozhovor, ve kterém samozřejmě dojde i na témata, která od P. Opatrného známe: postavení církve v naší společnosti, budoucnost církve, kněžský život a život laiků, štěstí a problémy v partnerských vztazích a v manželství. To osobní pozadí ale dělá z tohoto rozhovoru opravdovou perlu.

 

Pavel Mareš

 

https://www.darujme.cz/projekt/1203787