„Buď zdráva, milostiplná!“ Pozdrav pro první z žen, pro královnu nebes. Už ta slova nás naladí do bezstarostného obdivu. Vždyť to anděl vzápětí říká: „Neboj se!“ Jenže kdy říkáme „neboj se“? Když je všechno v naprostém pořádku, nebo když čekáme, že by se druhý mohl bát, protože k tomu je důvod? Znamená milost od Boha klid a pohodu, nebo postavení před velký úkol?

 

Zdroj: jesuit.cz

 

Opusťme na chvíli představu úctou zahrnované bytosti a podívejme se na betlém, který už dnes určitě máme v domácnostech oprášený a umístěný na významném místě. V něm nestojí hvězdami obklopená Panna, ale žena pár hodin po porodu. Podle míry konvence a umu autora se tváří více či méně vznešeně, ale má prosté šaty a běžné starosti rodičky – zajištění základních potřeb svého miminka. Když to domyslíme, vzpomeneme si, jak se cítily ženy po porodu kolem nás nebo i my samy, pokud tu zkušenost máme, řekneme si, jaký nesmysl je vyřezávat Marii stojící nebo klečící. Měla by být schoulená v klubíčku v rohu stáje, za nějakým hustým závěsem, a spát a nabírat síly na úkoly, které jí přinese zítřejší den. Pro tuto chvíli vše dobře dopadlo, dítě se narodilo živé a i ona žije.

 

Tohle všechno Marie ve chvíli zvěstování neví. Anděl jí zvěstuje, že se stane matkou Božího syna. Nádhera, veliká čest. Jenže jí tím zároveň zvěstuje, že bude v následujících měsících vystavena odsuzujícím pohledům, možná urážkám a pomluvám. Sousedé budou útočit na ni i na její blízké – budou si myslet, že udělala rodině strašnou ostudu. Na morálku se ještě přímočaře dbá, nemanželské dítě zničí život všem okolo. Marie ještě netuší, jakým způsobem se to dozví Josef a jak zprávu přijme. Proč by jí měl věřit? Nemá žádný důkaz, že mu nebyla docela obyčejně nevěrná. Anděl Marii nezvěstuje jen vzrušující zvěst o příchodu Mesiáše skrze ni, ale zvěstuje jí i riziko rozpadu vztahu, nutnosti opustit domov, riziko života v každodenním nebezpečí. V nebezpečí ze strany vlastních lidí. Vždyť příběhy, které Boží lid provázejí, neslibují žádné bezstarostné scénáře. Na vyvolené většinou čeká řada náročných zkoušek, často pády, a někdy i pády dotyčnými nezaviněné, zařazené jen proto, aby Hospodin mohl ukázat svou moc a sílu. A Marie to ví.

 

„Pán s tebou“ neznamená „už si nemusíš dělat starosti, odteď jsi v pohodě, Pán za tebe všechno vyřeší.“ „Pán s tebou“ znamená „Pán si tě vybral, má s tebou velké plány, takže se zhluboka nadechni, odteď to bude jízda, a pokud bys zapomněla, proč se ti to děje, můžeš se taky zbláznit úzkostí. Budeš muset snést víc než ostatní, budeš trpět a na pozadí tvého utrpení vynikne Boží sláva. Jestli sis malovala klidný rodinný život u tesařské dílny, výchovu dětí a vaření večeří, tak na to zapomeň. Ne že bys tohle nemusela dělat, ale rozhodně se na to nebudeš moci soustředit. Půjde o mnohem víc a většina z toho pro tebe bude bolestná.“

 

Marie to ještě neví, ale „Pán s tebou“ pro ni znamená, že ji čeká (byť přechodné) rozhodnutí jejího snoubence ji opustit. Čekají ji pomluvy sousedů. Čeká ji těžká cesta do Betléma v termínu porodu, v době, kdy většina žen váhá, zda jít pár set metrů do obchodu. Čeká ji porod ve vypůjčeném chlévě, kterým budou pár hodin po porodu proudit davy cizích lidí, kteří si budou její čerstvě narozené miminko nárokovat. Tihle to alespoň budou dělat v dobrém. Vzápětí se bude muset sebrat a prchat ještě mnohem dál. Ve spánku ji bude pronásledovat křik betlémských žen a jejich dětí, vražděných kvůli jejímu synovi. Je anděl nevaroval, neměly čas nikam utéct a své děti zachránit. Marii čeká život s dítětem, které od začátku dává najevo, že ví, kde je jeho místo, a u tatínka v dílně to není. Marie tuší, že jestli je její syn synem Božím, nečeká ho klidný život. Jednou bude muset vystoupit veřejně a není pravděpodobné, že by převzetí vlády proběhlo bez obtíží. A pak její syn opravdu odejde, potlouká se po celé zemi sem a tam, leckým obdivován, ale také leckým nenáviděn. Říká věci, nad kterými zůstává rozum stát. Opravdu jsou to všechno slova Boží? Nepřidal si k tomu něco? Starostlivá matka se bojí za svého syna. Nepřekročil mez? A jeho nepřátel přibývá. Nejen velekněží a Římané. Staví se proti němu i rodiny jeho následovníků, kterým překazil plány. Lidé, kteří v jeho slovech rozpoznávají sdělení „odteď to bude jinak“, ale vůbec se jim nechce nic měnit. Lidé, kteří se bojí o křehký mír, který v zemi panuje.

 

A skutečně, Marii čeká odsouzení jejího syna a jeho poprava. Čeká ji sevření jeho mrtvého těla v náruči. Čekají ji tři dny, kdy je její víra vystavena nejtěžší zkoušce. Nevymyslela si to všechno? Nerozmyslel si to Bůh a nerozhodl se jinak? Neudělal Ježíš něco, čím si ho pohněval? Její obavy sice budou brzy rozptýleny, čeká ji však život bez možnosti fyzické blízkosti jejího dítěte. Se sousedkami, které možná v Ježíši Mesiáše nerozpoznaly. K čemu je nadcházejících dva tisíce let obdivu miliard lidí, když je ženě večer smutno?

 

Tohle znamená „Pán s tebou“. Je to stejné jako s vyvoleným národem, kterému je slibováno, že jeho království bude trvat na věky, beze strachu z nepřátel. Kterému Hospodin slibuje věčné zachování smlouvy. Jaké podoby Hospodinova milost slíbená židovskému národu v dějinách nabírala, víme velmi dobře.

 

Když Bůh slibuje pokoj a milost, není namístě vařit si čaj a nazouvat bačkory. Když Bůh slibuje pokoj, milost a pomoc Ducha svatého, je čas se pořádně nadechnout a rozloučit se se vším, na čem jsme dosud stavěli. Teď teprve začne pořádná jízda a pomoci Ducha svatého nám bude vskutku zapotřebí.

 

 


 

 

4. neděle adventní 

1. ČTENÍ 2 Sam 7, 1-5. 8b-12. 14a. 16
Království Davidovo potrvá před Hospodinem navěky. 

Čtení z druhé knihy Samuelovy. 
   Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten." 
   Nátan odpověděl králi: "Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!" 
   Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: "Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě. 
   Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem. 
   Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy." 2


Žl 89 (88), 2-3. 4-5. 27+29 Odp.: 2a
Odp.: Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech. 

Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech, po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. Řekl jsi totiž: "Navěky je založena milost." Na nebi jsi upevnil svou věrnost. 
Odp. 
Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Na věky zajistím tvůj rod a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení. 
Odp. 
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, můj Bůh a skála mé spásy. Navěky mu zachovám svou milost, má smlouva s ním platit nepřestane. 
Odp. 



2. ČTENÍ Řím 16, 25-27
Tajemství, které bylo skryté od věčných časů, je dnes zřejmé. 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům. 
Bratři! 
   Bůh vás může utvrdit, ( abyste žili ) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale dnes je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly. 
   A proto Bohu, který jediný je moudrý, bud skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen. 


EVANGELIUM Lk 1, 26-38
Počneš a porodíš syna. 

Slova svatého evangelia podle Lukáše. 
   Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Maria. 
   Anděl k ní vešel a řekl: "Bud' zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. 
   Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce." 
   Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova." 
   A anděl od ní odešel.

www.signaly.cz/podporte