Kolem roku 1225 putoval z Prahy tehdejší biskup Peregrin (Pelhřim) směrem do Říma. Cestou se zastavil u studánky Bělky, aby se občerstvil, a byl tak okouzlen okolní krajinou, že se zde rozhodl založit město a pojmenovat ho po sobě. Dodnes si ho město připomíná vyobrazením na svém městském znaku. Historicky lze doložit pouze existenci tohoto biskupa, ale o zdejší okouzlující krajině se dodnes můžeme přesvědčit na vlastní oči.

 

https://www.flickr.com

 

Kde jinde začít s doporučeními, než v samotném centru města, na Masarykově náměstí. Uprostřed si nelze nevšimnout kašny se sochou svatého Jakuba; obklopují ho stavby postavené do téměř  přesného čtverce. Pro několik základních informací se návštěvníci mohou stavit v infocentru, a pokud nejste fanoušci navigací v mobilu, tak i pro mapu. 

 

Několik významných staveb si můžete prohlédnout přímo v okolí ,,íčka". Stojí tu radnice, z jejíchž oken byl 28. října 1918 vyhlášen vznik samostatné Československé republiky, Fárův dům, kde býval hostinec U Zlatého soudku, dům čp. 17, na kterém si můžeme všimnout tzv. psaníček, sgrafiti typických pro renesanci (uvnitř se nyní nachází Muzeum strašidel a Galerie M). Za pozornost stojí i samotná budova infocentra, v jejímž sklepení se nachází... Peklo! O možnosti, jak postrašit děti, tu rozhodně není nouze. Ve skrytu podloubí, které obepíná náměstí ze dvou stran, se nacházejí obchůdky, často provozované místními podnikateli - zvlášť v aktuální těžké situaci si zaslouží návštěvu.

 

Pejr, jak je občas název města zkracován, je označován jako město rekordů a kuriozit. Ač mi to nepřijde jako nejlepší možnost sebeprezentace, tak zde zmíním Muzeum rekordů a kuriozit, do kterého vede ulice přímo z náměstí. Podobnému tématu se věnuje výstava Zlaté české ručičky na Nábřeží rekordů a kuriozit. Abych tuto jedinečnou specifikaci pouze nekritizovala, ráda dodám, že některé zaznamenané rekordy mají smysl, protože upozorňují na důležitá témata - ochranu přírody, překonávání životních překážek nebo oceňují ty, kteří dosáhli úspěchů ve svém oboru. Ze sportovců lze jmenovat například rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou, ze zpěváků nemůžeme vynechat Karla Gotta a zápisu se dočkalo i několik hereckých jmen. V protikladu k tomuto pozitivnímu poselství ovšem stojí rekordy jako nejrychlejší vypití kečupu brčkem, nejrychleji snědená hořčice nebo největší sbírka kanálů ve veřejném prostoru; najít smysl takových rekordů už bohužel není tak jednoduché. V červnu se každoročně koná Festival rekordů a kuriozit (tento rok byl z pochopitelných důvodů výjimkou) zahajovaný společným rekordem, na kterém mají děti z místních základních škol povinnou účast. Ze smysluplnějších rekordů lze jmenovat sbírání plyšáků do nemocnic nebo sbírání již nefunkčních spotřebičů za účelem jejich recyklace. Součástí je též představování nových rekordů, vystoupení kapel, a to jak místních, tak těch všeobecně známých, a řečníků od rekordmanů, slavných osobností až po různé aktivisty.

 

V dobách, kdy jsou povoleny kulturní akce, se během roku konají koncerty v KD Máj, v divadle se hrají představení tvořená i místním hereckým spolkem Rieger nebo mají obyvatelé či návštěvníci možnost zajít do kina Vesmír. Několikrát za rok je pořádán Poutník fest, na kterém můžete ochutnat výborné pivo z místního pivovaru a poslechnout si přitom nějakou dobrou kapelu. Naplánovat návštěvu města na jednu z těchto akcí může být složité, a pokud by šlo o návštěvu s dětmi, tak ne vždy vhodné. Ať už město navštívíte kdykoliv, považuji téměř za nutnost místní pivo ochutnat, protože to je mnohými Pelhřimáky považováno za skutečný symbol města.

 

Pokud rádi navštěvujete kostely, najdete si zde rozhodně své. Za pozornost stojí kostel Kalvárie, který se tyčí nad městem (aktuálně patří městu a konají se v něm kulturní akce), barokní kaple Panny Marie sedmibolestné, kostel svatého Víta, který je ve městě nejstarší, a gotický kostel svatého Bartoloměje, který je přes celý den otevřen veřejnosti. Pokud se občas na svět rádi podíváte shora, tak Vás potěší možnost navštívení věže, která je s kostelem spojena.

 

Na závěr několik tipů na odpočinek: Pokud vyhledáváte přírodu, můžete se zajít podívat do děkanské zahrady, kde mimo jiné najdete i mnoho pamětních desek a soch, nebo do Městských sadů, kde můžete v přízemí Domova seniorů navštívit milou kavárnu Na sadech. Pokud přírodu nevyhledáváte, ale rádi se v podzimních měsících zahřejete uvnitř nějakého podniku, máte na výběr více možností; já mohu doporučit kavárnu Na Kolíbce, Ateliér, vinárnu Enoteca Piccolo Tasso a mezi lepší restaurace bývají řazeny Slavie, Na Čtyřce a Ponte di Pietra.

 

Pokud Vás k návštěvě nepřilákaly předchozí řádky, snad to napraví následující video.

 

 

www.signaly.cz/podporte