Panny moudré a panny pošetilé. Lidé připravení a lidé nepřipravení. Bdělí a spící… respektive ti, kteří si mohou spánek dovolit, a ti, kteří na něj doplatí. Na jednu stranu banální rozdělení a poučení, na druhou stranu popření poučení, které člověk dostal jindy. Text, u kterého se někdo možná drží, aby si neřekl „Co je tohle za nesmysl?“

 

www.flickr.com

 

Předně: celou Biblí se táhne požadavek na štědrost. Člověk má nabízet svou pohostinnost cizím i domácím, o každého se má postarat, nikoho nenechat v nouzi. Tím méně někoho, kdo o pomoc prosí. Je oceňováno, když člověk nemyslí na sebe a jedná ve prospěch druhého. Co je to za výmluvu, že by měly samy málo? Lampy jim vydržely hořet málem celou noc a teď už ženich jde, na tu chvíli by snad rezervní olej vystačil. Jak to, že se ty protivné – údajně moudré – družičky nebály, že ženich řekne „Chtěl jsem deset družiček a je jich tu jen pět, to tu taky nemusí být žádná,“ a nevezme na svatbu ani jednu? A někoho možná napadne – proč čekaly celou noc se zapálenými lampami? To nemohly být prozíravé doopravdy, šetřit, nechat hořet jen jednu lampičku a teprve, když se bude ženich skutečně blížit, zapálit ostatní lampy? Pak by jim olej stačil.

 

Moudré družičky člověku lezou pěkně na nervy. Nerozdělí se, pošlou kolegyně uprostřed noci na nákup, nezastanou se jich, když jsou tyto ponechány za dveřmi. Můžeme si stokrát opakovat „ale o tom tenhle příběh není,“ a stejně prostě nejsou sympatické. I největší snaživec, kterému ostatní předhazují OCD, to přece někdy zažil, že zapomněl propisku, papírový kapesník, peněženku. Poprosil kamaráda a doufal, že bude vyslyšen, protože nutně potřeboval být vyslyšen. Strasti odmítnutých družiček si proto bereme osobně. To se přece stane. Jak je v tom mohly jejich kolegyně nechat? Jak mohou být dávány za vzor ty, které se nesmilovaly? V Bibli vychvalovaná žena statečná má přece dlaň otevřenou… 

 

… a její svítilna nezhasne ani v noci. Hmmm. Možná musely lampy svítit celou noc. Dejme tomu, že o štědrosti tenhle příběh není, že o olej se prostě dělit nedá – tedy o to, co olej představuje. Nejde to ničím nahradit. Družičky nezačaly zpívat a tančit a nevítaly ženicha nějak jinak, než původně plánovaly. Musely běžet pro olej a doufaly, že to stihnou. Nestihly, propásly ten krátký, jedinečný okamžik.

 

Dnes jsme zvyklí ze školy, že se při klasifikaci počítá průměr. Nezáleží na tom, jestli člověk začal špatně, ale pak se zlepšil, nebo jestli naopak začal dobře a pak to s ním začalo jít z kopce. A někdy máme tendenci si plést Boha s učitelem. Stačí se snažit občas, někde urvat pár dobrých skutků a na prolezení to stačí. Hospodin přece říká, že mu na nás záleží, tak by měl trochu snahy zohlednit. Není ovšem známo, jak moc sleduje moderní pedagogické přístupy a nakolik se jimi cítí vázán. Spíš se zdá, že preferuje neohlášené přepadovky, a to i v případě závěrečného testu.

 

Všichni víme, že ten moment přijde. Písemka, státnice, odevzdání daňového přiznání. Lze se připravit včas. Nebo lze práci odkládat a doufat v pomoc druhých. Jenže v některých věcech nám zřejmě nikdo pomoci nemůže. Ani naplánovat si to příliš nemůžeme. A překvapit nás mohou i hezké věci. Když se člověk zamiluje, začne mu víc záležet na tom, jak vypadá a jak se chová. Člověk, který doufá, že někde potká milovanou osobu, nechce, aby byl zastižen s neumytými vlasy nebo ve chvíli, kdy se malicherně dohaduje s prodavačkou. Začne si své chování víc hlídat jen v pouhé naději, že by k setkání mohlo dojít.

 

I družičky se na setkání s ženichem těšily. Čekaly účast na hezké oslavě. A přesto některé z nich oslavu promeškaly. Ani my nečekáme něco jako písemku, nepříjemné daňové přiznání. Čekáme na setkání s někým, koho milujeme. Komu bychom se styděli říct „Promiň, teď ne, ještě se potřebuju omluvit tamhle a napravit tamto…“ Je skutečně pošetilé myslet si, že „to nějak dopadne“, „vyřeší se to potom“ nebo „to počká do zítra“. S tím, koho milujeme, se můžeme setkat kdykoli. Vzít si čisté tričko, když očekáváme setkání s milovaným člověkem, nám problém nedělá. Omezit svou prozíravost na pozemské záležitosti je pošetilé.

 

______________________________________________________________________

 

32. neděle v mezidobí 

 

1. ČTENÍ Mdr 6,12-16 

Moudrost se dává nalézt těmi, kdo ji hledají. 

Čtení z knihy Moudrosti. 

    Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. 

    Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. 

    Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti. 

    Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc. 2

 

Žl 63 (62), 

2.3-4.5-6.7-8 Odp.: 2b 

Odp.: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože! 

Bože, ty jsi můj Bůh, snažně tě hledám, má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo, jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země. 

Odp. 

Tak toužím tě spatřit ve svatyni, abych viděl tvou moc a slávu. Vždyť tvá milost je lepší než život, mé rty tě budou chválit. 

Odp. 

Tak tě budu velebit ve svém životě, v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, plesajícími rty zajásají ústa. 

Odp. 

Kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, v nočních hodinách budu na tebe myslet. Neboť stal ses mým pomocníkem a ve stínu tvých křídel jásám. 

Odp. 

 

2. ČTENÍ 1Sol 4,13-18 

S Ježíšem přivede Bůh i ty, kdo zesnulí ve spojení s ním. 

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům. 

    Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. 

    Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří do té chvíle zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy. 

 

EVANGELIUM Mt 25,1-13

Ženich je tady! Jděte mu naproti! 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: 

    "Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. 

    Uprostřed noci se strhl křik: 'Ženich je tady! Jděte mu naproti!' Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: 'Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají.' Ale prozíravé odpověděly: 'Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si.' 

    Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: 'Pane, pane, otevři nám!' On však odpověděl: 'Amen, pravím vám: Neznám vás.' 

    Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu." 

 

 

https://www.signaly.cz/info/podporte-signaly-cz