Spravedlnost? Ne, děkuji.

Spravedlnost – hodnota, o kterou usilujeme, na které nám záleží. Bojovníky proti nespravedlnosti obdivujeme. Když ve škole nebo v práci neocení naši snahu, považujeme to za nespravedlnost. Když nějaké zlo není potrestáno, tak také. Ve sportu je spravedlnost podmínkou jakéhokoli hodnocení.

Spravedlnost je na místě, pokud pracujeme s něčím měřitelným. Spravedlnost předpokládá objektivitu. Koláč rozdělený spravedlivě mezi dva lidi je koláč rozdělený napůl. Koláč je jeden, lidé dva; odpověď zná dítě v mateřské škole. Kolik chyb v testu stačí na dvojku, záleží na tom kterém zkoušejícím, ale pak už je to dané a odpustit chybu navíc by byla – nespravedlnost. Spravedlnost nás může doběhnout, až nás to mrzí. Když jeden týden považujeme za správné, že sourozenec nedostal kapesné, protože neudělal zadanou práci nebo se zhoršil ve školním prospěchu, můžeme za týden litovat, že jsme se ho nezastali, protože se stejnou důsledností je měřeno nám.

Někdy se snažíme kvantitativně posuzovat i ctnost k tomu ne zcela vhodnou – lásku. Matky, čekající druhé dítě, se někdy obávají, jestli ho budou dost milovat. Nedokážou si představit, že by mohly mít někoho stejně rády jako své první dítě. Tomu přece dávají všechnu svou lásku, jak by ji mohly dělit? Většinou pak po porodu zjistí, že milovat dvě děti stejně jde docela snadno. A jde to případně i s třetím, čtvrtým nebo pátým dítětem. Čas je třeba rozdělit a někdy se ho nedostává, ale lásku dělit na menší části není třeba. S příchodem dalšího sourozence těm předchozím lásky neubude.

Když cítíme bezpráví, bezmoc, máme tendenci se dovolávat Boží spravedlnosti. Doufáme v odplatu, ve srovnání účtů. Doufáme, že Hospodin ponížené pomstí. Hospodin, naštěstí, není učitelka opravující písemky. Nepíše si do notesu černé a červené puntíky. Co udělá s těmi, kteří odmítnou jeho pozvání, nevíme. Ale ty, kteří za ním přijdou, bude přijímat svou láskou – láskou, která nepočítá, nedělí, která dokáže být pro každého stejně velká. Kdyby si Hospodin vedl sešit s puntíky, kdo ví, jak bychom na tom ve srovnání s ostatními byli. Neznáme trápení druhých, okolnosti jejich životů, které mohou jejich velké zlé skutky omluvit a malé dobré skutky učinit hodnotnějšími, než případné naše velkolepé skutky. Nezáviďme, že je Bůh dobrý. A pokud víme, že s tím nebo oním protivou budeme možná chválit Boha na věčnosti, je vlastně zbytečné se na něj nezačít usmívat už dnes. Pár let navíc přece nehraje roli.

________________________________________________________________________________

25. neděle v mezidobí 

1. ČTENÍ Iz 55, 6-9 

Mě myšlenky nejsou myšlenky vaše. 

Čtení z knihy proroka Izaiáše. 

Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; 

ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští. 

Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho. 2

Žl 145 ( 144 ), 

2-3. 8-9. 17-18 Odp.: 18a 

Odp.: Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají. 

Každý den tě, Bože, budu velebit a chválit tvé jméno po všechny věky. Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, jeho velikost je nevystižná. 

Odp. 

Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky. Dobrotivý je Hospodin ke všem a soucit má se všemi svými tvary. 

Odp. 

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a svatý ve všech svých činech. Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, všem, kdo ho vzývají upřímně. 

Odp. 

ČTENÍ Flp 1, 20c-24. 27a 

Pro mě život je Kristus. 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům. 

Bratři ! 

    Budu moci oslavit na sobě Krista, ať svým životem, ať svou smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit. 

    Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem - a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě na živu. 

    Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu. 

EVANGELIUM Mt 20,1-16a 

Závidíš, že jsem dobrý? 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 

    Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: 

    "Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: 'Jděte i vy na mou vinici a dám vám, co bude spravedlivé.' A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak. 

    Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: 'Co tu celý den nečinně stojíte?' Odpověděli mu: 'Nikdo nás nenajal.' Řekl jim: 'Jděte i vy na mou vinici!' 

    Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: 'Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.' Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru. 

    Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: 'Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.' On však jednomu z nich odpověděl: 'Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat; co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?' "