Poslední měsíce se Spojené státy staly bojištěm. Kromě blížících se voleb, ve kterých proti sobě stojí příznivci Joea Bidena (kandidát Demokratů) a Donalda Trumpa (kandidát Republikánů), proti sobě stojí také část občanů a policie viněná z rasismu a tyto dva tábory jsou (v obou případech) spojeny ve společném boji proti koronaviru a čerstvě i proti přírodním katastrofám. Toto je hrubý náčrt dnešní Ameriky, kulisa, na kterou je při četbě následujícího dvoudílného článku třeba pamatovat, neboť nás přibližuje pochopení konkrétního problému, jemuž je tento text věnován. První část přibližuje vývoj vztahu afroamerické menšiny a bělošské většiny. Druhá část se bude týkat především aktuálního dění.

 

https://www.flickr.com

 

Samotný rasismus vznikl pravděpodobně současně se vznikem více ras. Jeho vývoj by zasloužil více prostoru, ale v tomto článku se budeme věnovat pouze jeho roli v amerických dějinách.

 

Když přijeli na území dnešních Spojených států takzvaní Otcové zakladatelé (Pilgrim's Fathers), převážně muži protestantského vyznání, kteří se cítili ohroženi v jejich domovské Anglii, usadili se s pomocí místních domorodců na pobřeží. Založili první osady a postupně kontinent osidlovali.

 

Dlouhou dobu měla Amerika status britské kolonie, té se ale během Války za nezávislost zbavila a stala se samostatným suverénním státem. Státem, který dovážel otroky z Afriky a stavěl na nich zpočátku svou ekonomiku. Anglické gentlemanské chování se bohužel vytratilo i vůči těm, kteří měli na svůj domov právo největší. Původní obyvatelé, indiáni, byli ve 30. letech 19. století přesouváni z východu na západ (této cestě se říká Trail of Tears, neboli Stezka slzí) a během tohoto přesunu jich kolem třinácti tisíc z přesouvaných šedesáti zemřelo. 

 

Dalším - pravděpodobně známějším - konfliktem byla bezpochyby občanská válka, odehrávající se mezi lety 1861 a 1865. Sever proti Jihu. Sever ekonomicky a hospodářsky vyspělejší, zatímco Jih chudý, jehož prosperita byla založena na plantážích s otroky. Napětí vyvrcholilo roku 1861, v němž byl zvolen prezidentem Abraham Lincoln, kandidát Severu, a který byl již pro Ameriku zlomový. Strach Jihu z omezení jeho trhu s otroky vyplaval na povrch; vznikla Konfederace složená z jedenácti států Unie. Po čtyřech letech byl Jih poražen. Byl podepsán třináctý dodatek Ústavy, který otroctví přímo zakazoval, ale otroci často pouze změnili svůj status z otroka na dělníka, ale hlubší změny v jejich postavení to nepřineslo. 

 

Bližší pohled si též zaslouží dvacáté století, které je sice známé segregací Afroameričanů, jejich omezenými možnostmi studovat, vyhrazenými místy ve veřejných prostorách (například v restauracích, divadlech nebo veřejné dopravě), tvořením chudinských čtvrtí na okraji větších měst, ale méně známé jsou protesty, které přicházely během tohoto bouřlivého století v různých vlnách.

 

První větší konflikty vypukly v roce 1919, během něhož putovalo mnoho Afroameričanů z Jihu na Sever, čímž na sebe upozornili a stali se častou obětí bělošské většiny. Stupňující se napětí vyvrcholilo o dva roky později, kdy byla zapálena černošská obchodní čtvrť v Oklahomě, tzv. Black Wall Street. Kolem tří set Afroameričanů zemřelo a většina Afroameričanů přišla, kvůli způsobeným škodám, o domov. Policie za tento konflikt potrestala bránící se Afroameričany. 

 

Další nepokoje propukly během druhé světové války; běloši ze strachu o pracovní místa začali napadat své spoluobčany s jinou barvou pleti. Policie v téměř všech známých případech zůstala stále na straně většiny, nikoliv spravedlnosti. 

 

Podobný scénář se opakoval i v šedesátých letech. V takové Americe se objevil doktor Martin Luther King, upozorňující na výše zmíněné problémy a pronesl svou řeč I have a dream; díky jeho úsilí se podmínky životů Afroameričanů značně zlepšily. Především byl podepsán dokument Civil Rights Act, ve kterém byla písemně zakázána segregace. Co je ovšem na papíru, není v myslích a v mnoha oblastech rasová znevýhodnění přetrvávají dodnes.

 

Tím se dostáváme do našeho 21. století, jež podrobněji rozebereme v navazujícím článku.

 

Pokud Vás článek zaujal a rádi byste se dozvěděli víc, doporučuji následující odkazy:

 

https://www.youtube.com/watch?v=xwBXOxQqkGc&t=446s (krátký dokument o Trail of Tears)

https://www.youtube.com/watch?v=ByFgRP-aWuU&t=111s (krátké shrnutí Občanské války)

https://www.youtube.com/watch?v=1AzDeZ1cFic&t=64s (krátké představení organizace KuKluxKlan)

https://www.youtube.com/watch?v=EO3Fxe4mDP4 (pár záběrů a informací o konfliktu v Oklahomě)

https://www.youtube.com/watch?v=31x0BQzR6Pc (video o segregaci)

https://www.youtube.com/watch?v=vP4iY1TtS3s (řeč Martina Luthera Kinga)

https://www.youtube.com/watch?v=rNqT6Szlwu8&t=494s (shrnutí vývoje i aktuální situace od Kovyho)

https://www.youtube.com/watch?v=bWx2K5z1Zuo&t=1s (dodatek ke Kovyho videu)

 

www.signaly.cz/podporte