N. T. Wright je fenomén. Zvláštní, těžko zařaditelný, nanejvýš zajímavý fenomén. Jeden z nejpopulárnějších autorů duchovní literatury posledních desetiletí. Čím to je? Proč jsou jeho knihy plné neoposlouchaných, inspirujících, nečekaných myšlenek? Kam na to chodí?
Odpověď na tyto otázky je vlastně podobně překvapivá jako Wrightův fenomenální úspěch. Souvisí s jeho odborným zaměřením. Wright není filosof. Dá se říci, že není ani teolog. Je to znalec Písma, vypravěč a vykladač biblických příběhů. Většinu času tráví rozjímáním nad Biblí. Myšlenky, které ve svých knížkách vyslovuje, vlastně nejsou jeho. Vycházejí ze zdroje, kterého si cení víc než vlastní nápaditosti a duchaplnosti.
Jestli je něco ve Wrightových knihách nepřehlédnutelné, je to fakt, že bere Bibli smrtelně vážně. Očekává, že tisíce let staré příběhy nabídnou nové světlo k porozumění jednadvacátému století. Že vyprávění o pastýřích ovcí na stráních izraelských kopců pomůže dnešním podnikatelům, manažerům, důchodcům i studentům porozumět výzvám současné doby. Počítá s tím. Spoléhá na to. Je jako zákoník, který se stal učedníkem Království a vynáší ze svého pokladu staré i nové (Matouš 13:52). A je to opravdu radost dívat se Wrightovi přes rameno, když vykládá Bibli.
Ladislav Heryán v knize U Božího mlýna vypráví o tom, jak se v mládí rozhodoval, který teologický obor má studovat. Jeho moudrý představený mu tehdy řekl: studuj biblistiku, když budeš studovat cokoli jiného, za pár let nebudeš mít co říct. Kdežto Bible je nevyčerpatelná. Při čtení Wrightových knížek čtenář na každé stránce ocení netušenou hloubku této rady: v rukou moudrých vykladačů, jako je Wright, se Bible, ta stará ohmataná kniha, stává neuvěřitelně aktuálním komentářem situací a problémů, které přináší jednadvacáté století. Problémů nečekaných, nových a znepokojivých. Problémů, jako je koronavirus.
Právě koronavirové krizi je věnována tato Wrightova knížka. Nečekejte plané řeči o Božích trestech a zlověstných znameních konce světa. Podobných laciných výkladů je všude plno. Není třeba k nim přidávat další. Wright bere Bibli vážně. Nenabízí žádné zkratky ani zbožné fráze. Klade těžké otázky a nespěchá k odpovědím. Naslouchá hebrejským prorokům, žalmistům i novozákonním apoštolům. Přemýšlí nad výzvou, kterou představuje Covid-19, ve světle Ježíšových slov.
A odpovědi, ke kterým dospívá, jsou konkrétní a praktické. Trvá na tom, že odpověď křesťanů na pandemii koronaviru musí vycházet z Ježíšova příběhu, z biblické moudrosti, z perspektivy víry, lásky a naděje, z ochoty k radikálnímu následování Krista.
Bůh v karanténě je prorockým komentářem současné situace. Ne proto, že by si snad Wright nárokoval prorockou autoritu. Ale proto, že strávil celý život nasloucháním biblickým prorokům a rozhovorem s nimi. A jeho poctivá práce s Biblí přináší požehnané ovoce.
Přeji této knížce mnoho pozorných čtenářů s otevřeným srdcem.
Prof. Pavel Hošek, Ph.D.
Více o knize na stránkách nakladatele: https://www.biblion.cz/titul/buh-v-karantene
Komentáře
Že zase prudím...
Asi by bylo fajn uvést, že text nevznikl pro signály.
Asi by bylo fajn uvést, kdo je to N. T. Wright, protože tvrzení "jeden z nejpopulárnějších autorů duchovní literatury posledních desetiletí" mě zaskočilo, jelikož jsem o něm doposud neslyšel. Není divu, když je to anglikánský biskup, což jsem si musel vygooglit.
Asi by bylo fajn uvést, kdo je to Pavel Hošek, i když toto jméno mi úplně neznámé není.
To jenom abyste viděli, že někdo ty články tady taky čte a přemýšlí nad nimi...
Četla jsem to proto, že to Adalberto komentoval. Děkuji mu za doplňující zajímavé informace k tomuto, pro mne fádnímu a nezajímavému, textu. Komentovat zde mohu proto, že jsem autorizovaná a přes mou žádost o odautorizování se tak dosud nestalo.
@inspra "k tomuto, pro mne fádnimu a nezajímavému, textu"
Článek jsem četl jako "hm, klasické marketingové kecy nějakého nového bestselleru z evangelikálních kruhů", ale když jsem se dočetl na konec, zjistil, že pod "klasickými marketingovými kecy" je podepsán Pavel Hošek a autor vychvalovaného produktu je profesor novozákonní biblistiky na Oxfordu, asi výhledově po nějaké jeho knížce sáhnu.
Prostě pro mě vyznění článku úplně mění jméno autora, o němž vím, že nemá ve zvyku plkat.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.