Co děláš poslední dobou? Zastav se, pozoruj a naslouchej. Zkus si udělat čas, věnuj půlhodinku sobě, lehni si třeba na karimatku nebo postel v pokoji a zkus se nehýbat, zkus jen pozorovat to, co máš v dohledu před sebou. Jak se asi cítí nemohoucí lidé okolo tebe?

foto: Adéla Surá

 

Lež a nehýbej se. Zkus přemýšlet, děkovat a prosit. Jak se cítí lidé, kteří nemohou opustit lůžko, kteří se nezvládnou sami projít? Můžou pozorovat jen to samé, žádný pořádný impuls nevidí. Z okna můžeš vidět plynutí mraků, jaké je počasí, jestli je teplo nebo chladno. Pojď to, prosím, zkusit.  


Pak, prosím tě, vstaň, jak říká papež František v mottu letošního světového dne mládeže: „Mládenče, pravím ti, vstaň.“ A zajímej se o to, co můžeš udělat ty. Zkus napsat dopis, zavolat svým blízkým, udělej dobrý skutek. Pokud máš tu možnost, objevuj, co ti bylo dosud v okolí skryté. Pokud máš blízko les a nebydlíš ve městě, objevuj a obdivuj krásu stvoření všeho okolo. Nemusí to být za nějakým cílem, jen poznávej a buď vděčný.  

 

Je dost možné, že v naší zemi zůstaneme i přes prázdniny. Stav se může každým dnem měnit. Ty ale můžeš poděkovat Bohu i za tuto dobu. Právě třeba i tím, že uděláš něco pro sebe nebo pro Něho. Můžeš kráčet naší zemí, prozkoumávat tebou neobjevené poutní cesty a nést oběť za sebe. Toto období je o zkouškách. Zkouškách naší víry, soudržnosti a dobroty.

 

www.signaly.cz/podporte