Hlas pastýře

Když slyšíme v evangeliu, že kdo vchází do ovčince dveřmi, je pastýř, zatímco kdo leze oknem, je zloděj, může být pro někoho úlevná věta uprostřed textu, že Ježíšovi posluchači „nepochopili, co jim tím chce říci“. Ano, můžeme to vzít zcela prostě – kdo je náš, tomu smíme věřit, a kdo není náš, tomu neuvěříme ani slovo. Náš se pozná, když se sám k naší skupině hlásí, nosí stejné oblečení, poslouchá stejnou hudbu… Cizího se máme bát. 

Jenže o kom Ježíš mluví jako o zlodějích a lupičích, které ovce neposlechly? Nota bene, když za zloděje a lupiče označuje všechny, kteří přišli před ním? Před ním přece přišla celá řada proroků, které dodnes ctíme, a nic nenasvědčuje tomu, že by se pro to na nás Pán zlobil. Nikde nečteme, že by se v té době odehrával nějaký významný konkurenční boj mezi zvěstovateli spásy; že by učedníci v tu chvíli váhali, zda se nepřidat k jinému kazateli, a bylo třeba je přesvědčit, že si vybrali správně. A že by šlo o zákoníky? O těch lze těžko říct, že lezou oknem – to by spíš oni mohli říct o Ježíšovi, který jim – z jejich pohledu – odváděl ovce ze stáda. 

A co vlastně chce Ježíš svými slovy sdělit? Říká, že za cizím ovce nejdou. Nevaruje před líbivými slovy, před falešnými sliby. Říká, že ovce poznají hlas pastýře a za nikým jiným nejdou. Že by nám tedy chtěl dodat sebevědomí?

Přitom zkušenost nám říká, že pokušení může přicházet od lidí, od kterých bychom to nečekali a Ježíšův hlas můžeme slyšet z míst, před kterými nás varovali. Vidíme, na jak rozličné cesty se mohou vydat lidé přesvědčení, že jdou za Ježíšovým hlasem. 

Nu, pokud nerozumíme, minimálně nejsme první. Nic nezkazíme, když si ponecháme pokoru a Ježíšův

hlas se budeme stále učit – v modlitbě i četbou Písma - poznávat.

4. neděle velikonoční - 3. 5. 2020

1. ČTENÍ Sk 2,14a.36-41

Bůh ho ustanovil Pánem a Mesiášem.

Čtení ze Skutků apoštolů.

V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti (apoštoly) a slavnostně promluvil k lidem:

    "Ať je úplně jasno celému izraelskému národu toto: Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali."

   Když to uslyšeli, proniklo jim to srdce a ptali se Petra i ostatních apoštolů: "Bratři, co máme dělat?" Petr jim od pověděl: "Obraťte se! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy, a jako dar dostanete Ducha svatého. Vždyť to zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh."

   Ještě mnoha jinými slovy je zapřísahal a vybízel: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení! " Ti, kdo jeho slovo ochotně přijali, byli pokřtěni. A ten den se k nim přidalo na tři tisíce lidí.

Žl 23(22),1-3a.3b-4.5.6 Odp.: 1

Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám. nebo: Aleluja.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje mou duši.

Odp.

Vede mě po správných cestách , pro svoje jméno. I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má útěcha.

Odp.

Prostíráš pro mě stůl před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká.

Odp.

Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života, přebývat smím v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy.

Odp.

2. ČTENÍ 1Petr 2,20b-25

Vrátili jste se k pastýři svých duší.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra. Milovaní!

   Když děláte dobře, a přesto musíte trpět, je to milé Bohu. K tomu jste přece byli povoláni. Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. 'On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.' Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na sobě vynesl naše hříchy na dřevo (kříže) , abychom byli mrtvi hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni. Byli jste kdysi jako bludné ovce, ale nyní jste se vrátili k pastýři a strážci svých duší.

EVANGELIUM Jan 10,1-10

Já jsem dveře k ovcím.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl:

    "Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají."

   Ježíš jim pověděl toto podobenství, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci.

   Ježíš proto řekl znovu:

    "Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti."